HankaVitova

Jsou tam sice určité "scénáristické chyby" (nelogičnosti), ale rozhodně dávám plný počet bodů, protože zpracování takového tématu tak humorným způsobem, aniž by tím ale zapadla vážnost toho tématu, bylo opravdu povedené.

Prezentováno to bylo jako dokument/horor. Nebylo to tedy ani jedno. Jako horor by to vystrašilo možná tak hodně malé dítě (a to nejsem kdovíjak otrlá) a jako dokument to tedy taky neobstojí ani náhodou (to by tam toho muselo být podstatně víc než jen povídání lidí trpících spánkovou paralýzou). Jako pětiminutová reportáž na nějaké ezoTV by to možná bylo vhodné. Jako jediný půlnoční film v první festivalový den v Karlových Varech mě to ale velmi zklamalo, opravdu nuda.

Dětské postavy dle mého názoru výborné, zbytek za tím trochu pokulhával a samotný příběh taky nic extra. Za zhlédnutí to ale určitě stálo.

Pohádka samotná průměr. Akorát se mi u ní moc nezdá (a asi i nelíbí), že z ní de facto vyplývá, že okrádat zákazníky na jídle je OK. Samozřejmě chápu, že jde o proporcionalitu - krádeže, co prováděla Berta, byly jasně závažnější, přesto bych si u žánru jako je pohádka představovala trochu jasnější apel na morálku. Protože to, co prováděla Lízinka, taky nebylo rozhodně košer...

Tři hvězdičky primárně díky obrazové stránce (střihu...), která je dle mého názoru velmi zdařilá. Obsahově se mi tento dokument zdál ale docela slabý. Za prvé mohl být podstatně kratší, 165 minut je opravdu dost a první polovina byla vyloženě nudná, obecná, šla po povrchu, převážně s notoricky známými věcmi. Ve druhé polovině už to bylo konkrétnější, větší rozbor konkrétního případu... Nicméně nemůžu se ubránit dojmu, že je tenhle film dost tendenční, viditelně cílí na city (což mi u filmu, který je "dokumentární", vadí; jeho věrohodnost tím v mých očích dost utrpěla).

Asi první film v životě (promítaný veřejně), který jsem opustila před jeho skončením. Při vší snaze a dobré vůli, tohle se prostě nedalo. Nejdřív mi to trochu připomínalo svým pojetím rovněž dříve festivalový film http://www.csfd.cz/film/318590-kdesi-v-palilule/ , který byl ovšem přinejmenším po vizuální stránce mnohem zdařilejší. Za 40 minut, které jsem u tohoto filmu vydržela, jsem viděla akorát zřejmou snahu o "neotřelé umění". Prvoplánová originalita (hm, černobílé) a z mého pohledu laciná snaha působit na diváka prostě jen hnusem. S čímž obecně nemám problém, ale nesmí to být samoúčelné. To se tady podle mě nepovedlo. Možná v dalších desítkách minut došlo k nějakému zázračnému obratu, nicméně i v tom případě by si měli tvůrci dobře rozmyslet, jak dlouho budou diváka "otravovat" na začátku, aby jim pak z kina všichni nezdrhli před jejich geniálním koncem. Ten námět zněl dost zajímavě. Promarněná šance.

Tady by se vůbec nemělo nějak zdůrazňovat, že to je pohádka. A mířit to na dětské diváky. To téhle pohádce jen škodí. Z vlastní zkušenosti, jako malá jsem ji opravdu neměla ráda - ponurá, smutná, s divným koncem... Tohle (včetně úžasné hudby, která dokonale podporuje celé vyznění pohádky) může ocenit člověk až v dospělosti. K čemuž se bohužel řada lidí nedostane, protože s ní má z dětství spojené negativní pocity, takže se na ni už nikdy nepodívá. Nevybavuji si žádný jiný film, u kterého bych po jeho zhlédnutí po letech (v dospělosti) udělala takový názorový veletoč. V dospělosti dovede velmi hluboce oslovit a vést k zamyšlení nad otázkami, nad kterými by se člověk měl zamýšlet asi častěji...

Dokonalá stará klasika, která se bohužel v televizi neobjevuje. Ačkoliv jde o film z doby, kdy ještě nebyla možnost dnešních zvláštních efektů, působí na mě živěji, opravdověji (přirozeněji) než dnešní animované filmy. Spojuje v sobě nostalgii a noblesu s umírněným humorem a citlivými, nenásilnými zápletkami, myšky (i ostatní zvířátka) jsou opravdu roztomilé. Jedna z mála pohádek, na kterou se ráda podívám opakovaně i v dospělosti. Zrestaurovaná verze má sice krásný obraz, ale zároveň horší dabing. Měla jsem to štěstí, že jsem vyrostla na verzi s původním kinodabingem, který byl rozhodně lepší (hlasy i dialogy).

Od dokumenárního filmu bych čekala něco jiného - víc nadhledu, objektivity. Celé to bylo jednostranné, tedy člověk po zhlédnutí filmu víceméně musí sympatizovat s "hacktivisty" (Anonymouse). Prostor pro vyjádření druhé strany chyběl. Nic to ale nemění na tom, že se na to koukalo dobře a že se u toho člověk často i upřímně zasmál.

Příznivce avantgardní dekadence s nádechem surrealismu (lépe to vyjádřit neumím) to určitě osloví v pozitivním slova smyslu. Na můj vkus to oslovovalo až moc dlouho, ale ty scény, efekty, kamera... to bylo úchvatné. Tvůrce (divadelník) se nezapřel. Ačkoliv bych nebyla schopná říct, o čem ten film je (to asi nikdo), ani jaká je jeho pointa, když se to bere prostě jako netradiční představení, je to opravdu působivé v pozitivním slova smyslu. Jen v tom člověk nesmí hledat nějaký smysl, pak může být jen zklamán.