Zerisska

Film není vyloženě špatný, jen jako člověk, který se lidem rád dívá do hlavy, aby pochopil jejich jednání, mě malinko zklamal. Já jsem se opravdu snažila Olgu pochopit (pokud je to u takového člověka alespoň trochu možné), ale nějak mi to nešlo. Celá psychologie postavy tam tak nějak chybí. Na můj vkus se ve filmu objevují zbytečně dlouhé záběry (koukat minutu na prázdnou chodbu je vcelku nuda) a možná i zbytečně dlouhé explicitní sexuální scény (ráda se podívám, ale porno mě nebaví a nešla jsem na něj). Taky mi chyběl jakýkoliv hudební doprovod. Určitě by se tam neztratil. A tak bude asi ticho při titulcích to jediné, co si budu časem pamatovat.

Na film jsem se dívala v podstatě jen kvůli soundtracku (Massive attack mám ráda), žádný velký nároky jsem na něj tudíž neměla. A možná proto mě i celkem bavil. Zápletka je poněkud klišoidní. Hodný chlapec nucen dělat špatné věci -> potká člověka co se mu snaží pomoct -> zlý strýček ho chce zpět -> chlapec prozře a chrání hodného člověka -> HAPPY END. Přesto to není zlé, bojové scény jsou super, Jet Li je taky fajn. Soundtrack nezklamal.

Ač bych neřekla, že mám slabou náturu nebo mě vše rozhodí, přesto mi z každého dílu nebylo úplně nejlépe. A přesto musím neustále přemýšlet nad jejich obsahem. A přijde mi smutné, že ač je to fikce je to tak krutě pravdivé.

Konečně film, kde se "Hannibal" vyřádí a ani u toho nemusí zdlábnout půlku hereckého osazenstva. Bez zbytečných emocí se prostřílí celým filmem a tak si to u westernu také představuji.

Podívat se na něco co je založeno na knize bez děje je celkem výzva. Ale asi jsem ten správný masochista, a tak jsem to riskla. A ono to nezklamalo! Film je stejná pohádka jako kniha. Navíc, kdyby měl pan Grey na hlavě pytel nebyl by v tom v podstatě žádný rozdíl, protože má po celý film takřka stejný kožený výraz. No jo... Co jsem čekala jsem taky dostala, tedy nic.

Mamce a ségře, se kterými jsem byla v kině, se film líbil opravdu hodně. Ségra je poměrně velký odpůrce "scifáren", a přesto o filmu mluvila celou cestu domů více než kladně. Mně se film líbil taky, ale že bych z něj byla vyloženě odvařená to zase ne. Vizuálně je na film radost pohledět, ale trochu mi vadila celková emotivnost filmu alá - Já se vrátim!, Věřím ti! a podobné typicky americké větičky.

Tak divný až je to táák pěkný.

Ač bych neřekla, že jsem zrovna stará a v roce vzniku filmu se mě gympl stále ještě týkal, děj mi přijde dosti slaboduchý a né zrovna záživný. Koukat se na to sice dá, ale je to celkem núda. I když pravdou je, že celkem to tohle prostředí vystihlo.

V kině jsem byla s malým 6 letým bráškou a 7 letým bratrancem. Dětem se pohádka líbila, moc nedokázaly dát najevo jak, ale nestěžovaly si, takže účel nejspíš splnila. Ale přestože jsem i já větší dítě, jejich radost jsem z pohádky nesdílela. Od začátku do konce mi nepřišla snad ani jedna scéna vtipná a ke konci jsem už v konec vyloženě doufala. Takže pro děti nejspíš dobrý, ale dospělí se unudí.

Neustále jsem musela přemýšlet nad tím zda mi je hlavního hrdiny líto či ne. Jestli se dají odpustit "chyby" z dětství. A jestli se člověk může z něčeho takového vzpamatovat a žít normální život. Garfield se mi zde líbí mnohem víc než když lítal po střechách a hrál si s pavoučky.