Interstellar
Interstellar
Interstellar
Interstellar
Režie:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Hans ZimmerHrají:
Matthew McConaughey, Anne Hathaway, Jessica Chastain, Matt Damon, Mackenzie Foy, Wes Bentley, David Gyasi, Michael Caine, Casey Affleck, John Lithgow (více)VOD (5)
Obsahy(4)
Když se náš čas na Zemi chýlí ke konci, je skupina výzkumníků pověřena nejdůležitějším posláním v lidských dějinách: cestou za hranice naší galaxie, při které má za úkol najít mezi hvězdami pro lidstvo nový domov. (Warner Bros. CZ)
Videa (28)
Recenze (3 386)
Rozpolcenost snímku je obrovská. Někdy je to naprosto fantastické, nervydrásající, dobrodružné, dojemné, zkrátka emoce z vás stříkají až na plátno, ale někdy vám naopak začnou cukat nohy, vytočení byste nejradši z toho kina vypadli a šli se potěšit sledováním klidné vodní hladiny, jelikož ta nabízí mnohem více zábavy. Nuda střídá akci v takové kadenci, že si řeknete, jestli to není jen nějaký špatný vtip, protože podle traileru jste šli na něco úplně jiného. Přes veškerou snahu o hloubku postav a jejich motivů, se k nim stejně nepřimknete a je vám vlastně zcela u hrnečku, co se s nimi stane. Do toho všeho přehršle vysvětlování, aby i lopata nalákaná upoutávkami na Batmana z Betelgueze, pochopila, co se v každé předchozí scéně odehrálo. A stejně každý nakonec zjistí, že to už všechno viděl SPOILER v Horizontu události a Ztraceni ve vesmíru KONEC SPOILERU. Hrátky s časoprostorem jsou pak jediným kladem filmu, neboť tvůrci nepřišli s žádnou svou fantasmagorií, ale drží se docela striktně obecně uznávaných teorií. Přeci jen ale stejně sekají jednu botu za druhou. Planety sousedící s černou dírou, odlet ze Země klasickou raketou, ale pak na planetách následují nálety jak s Milenium Falcon, moře, kde se na mělčině dělají mnohakilometrové vlny a další. Rozpolcenost je tedy i zde. Chytré/pitomé. Pak je tu také kladem určitá dávka humoru a to docela chytrého, jen nevím, proč tam vlastně byl. Jestli proto, aby tam bří Nolanové měli úplně všechno, stejně jako Bay tehdy v Armageddonu, nebo jen pro obyčejné odlehčení, ačkoliv děj nebyl tak hutný, aby se muselo odlehčovat právě humorem. Cukrová vata mezi jednotlivými akcemi docela stačila. Konečný verdikt tedy zní: Film je určen pro vyznavače věděckých sci-fi a odkojených na Tarkovském. Je rozhodně zajímavý, ale umí i naštvat a otrávit, a s příměsí překrásných scenérií, optimistického poselství a opisem z Red Dwarfa (speciálně díl s názvem Rimmerosvět, právě kvůli časové dilataci černé díry, hihi). Radši tedy zůstanu u kravinek jako jsou Hvězdné války, Strážci galaxie, Vetřelci etc. ()
,,VÍŠ, ČAS JE RELATIVNÍ. MŮŽEŠ HO NATÁHNOUT, MŮŽEŠ HO SMRSKNOUT, ALE NEMŮŽEŠ JÍT POZPÁTKU. NEJDE TO. JEDINÉ, CO SE MŮŽE POHYBOVAT SKRZ DIMENZE JAKO ČAS, JE GRAVITACE…" /// Jestli si Ch.Nolan Temným rytířem splnil sen o velkofilmu, tak Interstellar se stal filmem nejambicióznějším. Překvapí, že vypráví tradičně, což znamená, že jediný s čím si potrápíte šedou kůru, budou dialogy plný fyziky, teorie relativity, jinejch dimenzí, binárního systému, časovejch smyček a podobnejch k životu potřebnejch informací. Nechytám se ani u keců ohledně řízení lodi, takže když začnou plkat o takovejch normálních věcech, jako je třeba láska, su nadšenej, páč mám dojem, že aspoň něčemu rozumím. Interstellar je film pro kino. (Nejlíp IMAX.) Frajeři vod cam ripů, můžou bejt zklamaní. Matthew McConaughey je neuvěřitelnej, svý si vodvedl v zajímavým intermezzu i Matt Damon. Nemůžu vynechat sarkasticky vtipnýho robota TARSe, páč mi mě připomíná. Interstellar je vesmírnej opus, kterej vizuální kouzlo míchá s emocema. Mám dojem, že se zněj stala věc návyková. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat černou díru (nebo bych rád mrkl na její nejpřesnější vizualizaci). 2.) Hledám návod na robota. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Film vzhledem staromódní a obsahově i přes veškerou fyziku a možnosti vesmíru pokřiveně doslovný. Nebere mne jednodušší i trochu omšelý vizuál, občas divná kamera a střih (návaznost některých scén) a celkově vypadá film jak z 80 let a ti roboty to svojí jednoduchostí jen podtrhují. Navíc vůbec nepobírám, proč z planety odstěhovat 6 miliard lidí, zvláště když dochází prostředky na Zemi a jak to logisticky udělat, i kdyby se ta cesta A našla (milion lidí denně znamená přes 16 let stěhování - ale už po přemístění počátečních je tam první den nemáte čím krmit, kam je ubytovat, atd..) = mnohem efektivnější je zachovat lidstvo plánem B, tj. kolonizací a jejím rozvojem. A celkově je na moje hvězdné mety výsledek málo emocionálně silný, přestože se to Nolan snaží tlačit mnoha směry, ale kýžený efekt nepřináší. V Sunshine se např. vlétá do Slunce a dějí se tam „divné“ věci, proto chápu, že za Horizontem události taky může být ledacos, ale fyzický návrat z něj (wtf!?) mne nechal zcela chladným a ani před tím si mne některé zvraty nezískaly tak, jak bych si představoval pro „zážitek roku.“ Na poli intenzivních sci-fi zážitků tak Nolan zůstává poměrně vzadu a taktéž si Interstellar stojí i v rámci jeho vlastní tvorby. Zapadne a za pár let se stěží najde důvod, proč se k němu vracet. ______ Díl č. 5 sci-fi seriálu http://www.csfd.cz/film/366865-kosmos-casoprostorova-odysea/komentare/ Vám o tématu řekne mnohem víc, s tím, že horizont události ne(s)končí v něčí knihovně. ()
Neuvěřitelně rozmáchlé a typicky Nolanovsky technicky dokonalé sci-fi, které je v dané kategorii navíc nevídaně "hard". A to tak, že to chce velkou příchylnost k žánru nebo velkou diváckou otrlost, protože ty skoro tři hodiny dokáží diváka skutečně zavalit. Nehledě na to, že valná většina filmu není zrovna veselé epicko-hrdinské dívání. Ono tedy epické je, ale je zhruba tak pozitivní, jako Potomci Lidí. A navíc vychází z premisy, že NASA nikdy člověka na Měsíc nedostala;) Což je samozřejmě na aeronetu a na sputniku.ru spolehlivě zdokumentováno i v našem světě, ale to sem nepatří:) Hudba Hanse Zimmera v nejpamětihodnějších scénách připomíná spíš Philipa Glasse, ale díky tomu se vám vypálí do hlavy ještě o kus intenzivněji. Velká škoda je, že ani tentokrát se Nolan nevyhne tomu, čemu se hezky česky lidově říká "mindfuck", ale který tu narozdíl od takového Inception vyznívá už tak nějak nezvládnutě, a omlouvat ho obvyklými problémy, spojenými s cestováním časem a dimenzemi, se jeví už přece jen poněkud nepatřičně. Tluče se ve mně to, že bych samozřejmě vnitřně víc souzněl s nějakým pozitivním koncem, ale na druhé straně kde jinde než v tomhle žánru by se tvůrci mohli trochu "odvázat" a odvrhnout "povinné" konvence. Ale jestli jsem dal 90% Gravitaci, tak tady by nižší hodnocení byla hodně velká sprostota, protože Interstellar má na rozdíl od Cuarónovy technologicko-kinetické superjízdy i další kvality než řemeslo a téměř doslova mechanické zatlučení diváka do sedačky. Takže ano, 90%. ()
Galerie (238)
Zajímavosti (88)
- Jednou z knih v knihovně je „Svědectví“ od Stephena Kinga. V tomto postapokalyptickém románu téměř celé lidstvo podlehne zákeřné nemoci. (JV3)
- Pokud by kosmická stanice přišla o svoji část, jako je tomu ve filmu, tak by nezačala rotovat kolem stykovacího uzlu uprostřed, ale kolem vychýleného těžiště, a připojení lodi by pak bylo zhola nemožné. (Mirokukii)
- Loď hlavného hrdinu sa volá Endurance. Endurance bola aj nákladnou loďou, s ktorou stroskotala Lara Croft v hre „Tomb Raider“ z roku 2013 a následnom filmovom remaku Tomb Raider (2018). (matthew.17)
Související novinky
Matthew McConaughey bude bojovat s ohněm
Před deseti lety byl Matthew McConaughey na absolutním vrcholu. Hlavní role v nolanovce, která je jednou z nejlepších sci-fi poslední dekády. Za Klub poslední naděje vyfoukl DiCapriovi Oscara, navíc… (více)
Oppenheimer si připsal mimořádný rekord
Snad to ani není třeba psát, ale pokud jste ještě v kině náhodou nebyli na nejnovějším snímku Christophera Nolana (Počátek) Oppenheimer, rozhodně vyrazte. Včera bylo pozdě. Film, který nadchnul… (více)
Nolan nevyloučil možnost natočení Star Wars
Režisér Christopher Nolan si za ty roky v Hollywoodu vypěstoval pověst tvůrce, který má pevnou vizi, přesně ví, čeho a jak dosáhnout, a málokdy se co se kvality týče splete. Navíc se mu několik let… (více)
Oppenheimer a třetí Strážci budou dlouzí
Trend bobtnajících filmových stopáží pokračuje i letos a po 169minutovém Johnu Wickovi 4 se diváci pomalu ale jistě můžou začít připravovat i na další vydatné kousky. Čerstvě totiž byly odhaleny… (více)
Čekala jsem se shlédnutím, až zapomenu všechny náhodné drobky vědomostí o tomto filmu, které se ke mně kdy dostaly, ale stejně to rozhodně nebylo ono. Osobně například nechápu, proč o (mém srdíčkově oblíbeném) Sunshine všichni říkají, že je to brak, ale tohle vzývají jako kvalitní filmařinu. Ne že bych chtěla náboženským zombies ve vesmíru přidávat na váze (ale nechci je ani zpochybňovat), spíš se ve svém komentáři pokusím dokázat, že Interstellar je podle svých parametrů obyčejný škvár. Předně to trvá strašně dlouho a strašně dlouho se to táhne, protože kromě super hudby v pár kritických momentech se tam nic neděje a o všem se jenom neustále a dokola a znovu a zase mluví. Všechny zásadní momenty a zjištění se odehrávají dialogem a nikoliv akcí a to mě prostě rozčiluje. Pokud má Christopher Nolan nějaké kvality, tak to určitě není tvorba a režie zajímavých dialogů. Kdybych chtěla dvě a půl hodiny sledovat mluvící astronauty, tak si na to rozhodně vyberu jiného režiséra než jeho. (A kromě toho je to občas až směšné, například někdo musí říct nahlas "obří sarkastický robot", protože jak jinak by asi divák pochopil, že je ten robot sarkastický, že? Bože.) Zajímavé mi ještě přijde srovnání s Dunkerkem, kde nejenže Zimmer používá dost podobný hudební princip jako tady, hudba zastupuje a imituje čas, který nám neúprosně utíká, a taky je v hlavní roli relativní vnímání času lidmi účastnícími se jedné gigantické život samotný ohrožující události, JENOMŽE Dunkerk jako by se poučil z chyby svého předchůdce a vystřihl všechno to vysvětlující žvatlání, film díky tomu odsýpá jako bič, strach o postavy je opravdový a film samotný působí o mnoho lig lépe. Interstellaru ani nepomáhá, že všechny jeho postavy mají emoce vytočené na jedenáctku, ale jakoby neopodstatněně, emocionální záchvaty se používají jako reakce na spoustu věcí, aniž by postavy samy mohly vůbec chápat, že by měly být hysterické. Mnohem víc by se mi v mnoha případech líbil efekt šoku a zamrznutí, jako když si člověk vyrazí zub nebo rozsekne nohu, jako první věc nezačne brečet a řvát "na tohle nejsme připraveni" a "myslela jsem si, že znám teorii, ale realita je jiná" (Už jsem se zmínila, jak stupidní občas ten scénář je?), ale zkrátka vůbec nechápe, co se právě stalo, funguje jako robot dál a důsledky si uvědomuje až postupně. Spousta z tohohle pramení z postavy dcery, která mi přijde až bizarně nefunkční, nehotová a nekonzistentní. Jako malá holčička je tak hrdá na svého otce letce, že se kvůli tomu porve se spolužáky ve škole, ale když mu sama pomůže k tomu, aby získal místo na další letecké misi, tak je uražená a nechce s ním mluvit? Jako dospělá už ví všechno o otcově misi a proč a kam se vydal, ale přesto na svého bratra bude hystericky řvát "Já nás zachráním, otec se o to ani nepokusil, prostě nás opustil!"? Tohle člověk řekne o alhokolickém otci, který skočil pod vlak, a ne o někom, kdo odletěl na potenciálně sebevražednou nesobeckou misi za hledáním naděje. V rámci naší reality sice uběhlo třeba čtyřicet minut od té doby, co ji opustil, ale ona přece měla dvacet let emocionálního zrání a uvědomování, které by jí mělo zabránit říkat takové očividné blbosi, i když její víru mohla otřást slova Michaela Caina, tak ona sama snad o svém otci ví, co to bylo za člověka. A potom je tam vůbec celá ta další věc s časovou diskrepancí, jako malé je jí 10 let, jako Jessice je jí o 23 let víc, což je čas, který promrhali na vodní planetě, což znamená, že jí je 33, a v dalším emocionálním výlevu tvrdí, že jí je stejně jako Matthewovi, když odešel. Tzn. tomuhle týpkovi bylo na začátku mise 33 a v té době už byl minimálně deset let farmář, takže mi film tvrdí, že se stal vysokoškolsky vzdělaným inženýrem a elitním letcem pro NASA do svých 23 let? Google tvrdí, že astronautům je průměrně 34 let, ale většinou je jim až ke čtyřiceti, takže haha, dobrý pokus, ale ne. A víme, že Jessice určitě nemá být víc, protože co se vrátí z vodní planety, tak od ní přijimají zprávy v reálném čase tak, jak ona je odesílá. Možná teď už působím dost manicky, když se v tom takhle šťourám, ale když už někdo chce psát fancy film o manipulování času, kde o nic jiného navíc ani nejde, a ještě chce, aby byl přijímán jako seriózní umění, tak by si na tom mohl dát trochu víc záležet. A když už jsme u vodní planety, tak ten moment, kdy se dívají na vlny v dálce a potom se otočí na druhou stranu na tu jednu megavelkou megablízko, tak to byl snad můj nejoblíbenější moment filmu, to kdybych viděla v kině, tak mě asi klepne pepka. (A scéna dokování ke konci filmu byla taky super, abych nedštila jen síru, ale opravdu si tam jinak moc nevyberu.) Ale na druhou stranu ani ta sekvence na vodní planetě v kontextu nedává moc smysl. Jsou tam celkově asi tři hodiny na velmi omezeném prostoru, ale ihned jsou si jistí, že tahle planeta je ztracená, a začnou pochybovat o svém poslání? Proč tam nemají aspoň nějakou sondu, která by obletěla celou planetu a vyfotila celý její povrch nebo jak něco? Kdyby někdo tímhle způsobem přistál na Sahaře, tak by taky mohl hned hodit flintu do žita, že je Země neobyvatelná. Planety jsou sakra velké, (na to vůbec sci-fi filmy odehrávající se ve vesmíru dost zapomínají, sakra!), a že je tam jeden zabijácký oceán ještě nemusí tolik znamenat. Jo a zapomněla jsem zmínit, jak si film myslí, že je strašně chytrý, když nechá dceru v první scéně říct "Myslela jsem si, že jsi ten duch." a potom očekává, že budeme překvapení, když to řekne na konci znova s větší jistotou a že je to vlastně pointa celého příběhu. A potom to pro jistotu znovu asi milionkrát slovně vysvětlí a zopakují a zopakují vysvětlení a opakovaně vysvětlí. Už jsem zmínila, jak stupidně slovní a repetitivní tenhle film je? Bože. () (méně) (více)