kokofek

Skromný a nenápadný film,který nám poodhaluje soukromí prezidenta Roosevelta.Velmi dokonalý výkon Billa Murrayho. Je to jeden z filmů,které umějí pohladit po duši.

Hlavní hrdina se snaží žít ekologicky.Nesvítí,neplýtvá,nezatěžuje přírodu a z toho všeho má dobrý pocit.V momentě, kdy se dostane do problémů, pochopí,že nejen příroda potřebuje pomoct,ale také člověk a jeho pokřivené myšlení a vztahy.

Při svatebním obřadu zazní mimo jiné i slova o vzájemné pomoci jeden druhému i v době nemoci.Já už nevím jak je to přesně, ale významově je to tak nějak podobně.Ve skutečném životě to však nefunguje.Ano,dřívější generace se tak často nerozváděli,ale to neznamená, že spolu dnes v době jejich stáří,žijí v lásce a porozumění.Většinou se to jaký vztah tito lidé spolu mají, zjistí právě v době kdy jeden z nich tu pomoc potřebuje.Láska a takto silný vztah ve stáří není zcela obvyklý.Ano občas se s tím setkám a stále mě to dojímá.Snímek je velmi realistický se vším všudy a proto i velmi silný.

Emotivně vypjaté drama ve kterém tušíme,že nemůže dopadnout dobře.Bezmoc jedince žijícího v koloběhu událostí,které nemůže ovlivnit.Přesto i tady se objeví dojemné chvilky citu , které jsou pro mě uvěřitelnější a dojemnější než v romantických filmech.

Filmu chybí to co má mít každý thriller,napětí! Chvílemi jsem se nudila.Pár zbytečně naturalistických scén.Začátek nadějný, postupem film ztrácí tempo.

Film, který vás rozhodí a zanechá pocit rozpolcenosti,bezradnosti a frustrace.Myslím,že film má mít i tuto funkci a nejenom přinášet plytkou zábavu.Nejsou v něm typické americké rozhovory,které nesnáším a které jsou velmi vzdálené skutečnému životu.Obdivuhodný herecký výkon Joaquina Phoenixe,který je tak uvěřitelný že máte pocit, že se do postavy převtělil.

Už jsem o tomto incidentu viděla nějaké dokumenty i hrané snímky a tak mě zajímal pohled německý, který by měl mapovat situaci nejvěrohodněji.Byla jsem proto celkem v šoku,že se události odehrávali v Mnichově, protože podle předvedené akce mi to připadalo jako v nějaké rozvojové zemi.Chápu, že v té době ještě neměli zkušenosti s terorismem,ale přesto mi to připadá jako zlý sen.

Bravurní a zřejmě pro českého diváka,soudě dle nízkého hodnocení nepochopitelné.Sonda kam až může dojít poslušnost k vyšší autoritě.

Byla jsem velmi překvapená výbavou pro paraplegiky , zejména invalidními vozíky, které jim doktor Guttmann sehnal.U nás totiž před revolucí nebylo možné sehnat běžně invalidní vozík a to téměř o 30 let později.

Hodně dojemné a citově vypjaté,ale když nad tím přemýšlím tak nic kýčovitého.Uvěřitelné dialogy a situace.NIc přehnaného vzhledem k dokumentům, které jsme mohli vidět .