avonetka

Světáci……. tak s tímhle filmem se dá u mě mluvit už o vztahu. Není jiný, který bych viděla vícekrát a pořád se nemůžu vynadívat. Dialogy z maringotky si někdy přetáčím i zpátky. No, zkrátka pořád se nestačím divit, jací herci to byli…….. A ještě něco..... nemůžu souhlasit s chybou ve filmu uvedenou v zajímavostech, kde se píše: "Při útěku z hotelu nasedne trio do bílé Tatry 603, vystupují však z tmavé Volhy." Nene! Jeli přece napřed na Petřiny!!! Tam si logicky museli vzít jiné taxi, v tomto případě tmavou Volhu a dojeli až „domů"! Chtěli být přece nenápadní a zmást případné pronásledovatele!:-) A bůh ví.......možná tímhle způsobem sjezdili v noci celou Prahu.....

Vladimír Mišík a Sluneční hrob ……. nemohl být lepší začátek a konec filmu…….. Tak tímto dokonalým filmem u mě skončila dlouhá pouť s českým filmem. (Ještě malinké zachvění - Pupendo). Proč mě neláká se dívat na nové věci (většinou ani napoprvé, natož napodruhé!), na nové režiséry, nové herce, na které si asi nezvyknu, sama nevím. Pelíšky můžu vidět 20x a pořád se na ně těším. A nebudu hodnotit, jak moc je ta doba dobře vyjádřená, je jen na pozadí…. a v melancholickém dramatu, stále přecházejícím v komedii (tedy vlastně obráceně), to možná ani nejde. Všichni vyzdvihují Jiřího Kodeta, Miroslava Donutila…….. Já musím vyzdvihnout Emílii Vášáryovou!! Ale všichni, všichni!! jsou tam skvělí. A scéna se lžičkami……budu se tomu smát snad do konce života. Naopak scéna, kdy se Jindřiška zavírá do maminčiny skříně, mě bude dojímat….. tam je řečeno vše a tentokrát vyzdvihnu Jana Hřebejka.

Nevím proč nemám ráda slovo „miluji“. Tak čím ho nahradit, když spojení slov „mám ráda“ je málo?? Tenhle seriál je zkrátka můj zamilovaný. Navíc úplnou náhodou objevený, jelikož už samotný titul a zároveň jméno hlavního hrdiny Hercule Poirot mi bylo vždy nesympatické, a navíc, když jsem viděla tu ještě více nesympatickou tvář……už v samotné zvláštní znělce………. To vše bylo jen na první pohled.... Nevím přesně po kolikáté epizodě se mi to stalo, ale nejen že se mi zlepší nálada, když vím, že si pustím nějaký ten díl, ale je to přímo recept na zlepšení nálady, zvlášť takhle na nějaké nudné propršené nedělní odpoledne….. Hercule Poirot už je můj…..A ten anglický čaj si k tomu prostě uvařit musíte. Já ale prosím bez mléka.

Z českých seriálů můj nejoblíbenější. Neznám žádný odpočinkovější, nekonfliktní (i když konfliktů je tam dost, jenže pobaví!!), se všemi herci, co mám ráda. To už prostě nikdo nikdy nenatočí. Moje nejoblíbenější díly: Kapr, Zasloužilý všeumělec, Romeo z autobusu, Režisér. A můj oblíbený režišér František Filip, i když on sám o Chalupářích prohlásil, že na ně není zrovna hrdý. Pane režisére, budu se na něj dívat zas a znova!

Já snad i věřím, že mnozí z těch, kteří kdysi dávno (stejně jako moji rodiče) shlédli tento film úplně poprvé v kině při jeho české premiéře, sedí v sedadlech naprosto nabitého a ohromeného sálu ještě dodnes…. Věděla jsem od nich, že to musí být něco mimořádného! Moje první seznámení s tímto filmem bylo jen černobílé a s mizerným zvukem. Přesto to byl zážitek. Vidět to na širokoúhlém plátně a nádherně ozvučené, asi tam sedím dodnes také. Nejkrásnější filmová hudba na světě! použitá ve správných okamžicích. A přes slzy neuvidíte…. nebo se vám alespoň srdce rozbuší.

Za úvodní píseň Be my baby!!!! Za atmosféru. Za Mambo. Za mojí první a poslední filmovou hereckou platonickou lásku……hodnotím po 23-ti letech, a jinak než pět hvězdiček mi to prostě nevychází. Tenkrát bych jich dala deset!

Úplný průměr a hvězdičku dolů navíc za to, že si dovolili nazvat to Sherlockem Holmesem!!

Nádherný, nádherný, nádherný dokument. Dodnes na něj vzpomínám a dodnes si tu znělku hraju! Děkuju moc Stanleymu za odkaz. To snad pošlu tátovi k narozeninám! Nikdo z celé rodiny jí tehdy nechtěl propásnout, nejen kvůli hudbě. Škoda, že celý dokument už asi nikdy nemáme šanci vidět, a že neexistuje něco jako Dokumentární filmy pro pamětníky.

Jen v původním znění!!! Jinak bych musela minimálně jednu hvězdičku ubrat.

Film jsem viděla v kině v době jeho vzniku. Tenkrát jsme si ještě vystáli frontu na lístky. Při odchodu z kina mě jeden kamarád rozesmál, když pronesl větu „Můžete mi někdo říct, o čem to jako bylo?“. Tak asi tak…… Nemám zrovna extra ráda rokenrol, takže když ho zrovna nehráli, pár scén se mi tam i líbilo. Postava Bejbiny mi přirostla k srdci hned. To, že Sylvu Tománkovou předabovali, a že ani písničky nenazpívala, mě při pozdějším zjištění zklamalo. Takže jsem zase žila v iluzích. Tenhle film mě ale obohatil o Ivana Hlase a dvě nádherné písničky! „Pod oknem“ a „Mám Tě rád“. Jen kvůli nim jsem si tehdy koupila i soundtrack a sáhla tak docela hluboko do mé prázdné kapsy.