Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (78)

plakát

An Evening with Kevin Smith (2002) 

Přiznám se, že se moje znalosti amerických "bavičů" zadrhly někde u Jerryho Seinfelda a jména současných stand-up ikon typu Chris Rock nebo Billy Hicks ve mně vzbuzují spíš odpor. Ne pro jejich humor, ale prostě proto, že sledování podobných vystoupení mému racionálnímu (rozuměj nudnému) já připadá jako ztráta času. Pokud máte podobné guilty pleasure, nabízím vám vynikající alternativu, neboť na vystoupení Kevina Smithe se rozhodně lze dívat i na jako velice poučnou sondu do fungování filmového průmyslu (byť poněkud svérázně podanou). Přidejte si k tomu ještě vynikající druhý díl (Evening Harder) a můžete strávit nejen večer, ale klidně celý den, s jedním z nejzajímavějších lidí v showbusinessu. 4 DVD obsahují výběr nejlepších momentů ze šňůry Q&A dýchánků, kterou KS absolvoval po amerických univerzitách s bonusem v podobě kouzelného londýnského vystoupení. Pokud máte alespoň minimální vztah k "newjerseyské mytologii", Americe nebo Timu Burtonovi, nebudete se nudit ani vteřinu.

plakát

Superman se vrací (2006) 

Hrozně rád bych dal víc, ale prostě nemůžu. Ne, že by si to film nezasloužil, ale Supemanova mytologie prostě vždycky šla tak trochu mimo mě (což může, vzhledem k mému nicku, znít jako ironie). Pokorná a umírněná Singerova režie a očividně zcela nulová ambice přitáhnout k fenoménu nové publikum mi ovšem nesmírně imponují a i když nechápu, kam zmizelo oněch neuvěřitelných 270 mil. dolarů rozpočtu, už teď lze říct, že se film bez problémů zaplatil, což považuji za malý zázrak. Přesto je, podle mého názoru, snímek pro Singera krokem zpět a i hodnocení na imdb (které je mimochodem nyní zcela totožné s hodnocením na čsfd) dokazuje to, co různí škarohlídi tvrdili už před natočením snímku a sice, že svět už nepotřebuje Supemana. Supermanovi prostě v porovnání ostatními velkými značkami, jež byly v nedávné době oživeny (Batman, Spiderman), ujel vlak a Singer to zřejmě dobře ví a proto film natočil tak, jak ho natočil a musím uznat, že to nejspíš o moc lépe nešlo. Svět zjevně potřebuje moderní, rozervané a sexy hrdiny a ne Supermana, který je prostě jenom - hodný. Tam, kde jsou Bruce Wayne a jeho alter ego cyničtí, vtipní a temní, tam kde jsou Peter Parker se svou superhrdinskou mutací nešikovní, rozporuplní nebo nekompromisní, tam jsou obě podoby Supermana jednoduše sterilní. Svůj podíl na tom rozhodně má i Brandon Routh, který nedokázal (a asi ani nechtěl) změnit vnímání Supermana jako robota, jehož úděl je pokorně se obětovat pro dobro lidstva, i když se nemůžu zbavit dojmu, že třeba James Caviezel (jeden z původních kandidátů) by se téhle role se svou mučednickou zkušeností zhostil lépe. Takže Superman trpí a 150ti minutový kolos se poklidným tempem ubírá k naprosto neuvěřitelně antiklimaktickému konci, kde [SPOILER]Superman leží na přístrojích v nemocnici (!) a hlavní padouch, kterým není nikdo menší než Lex Luthor (solidní Kevin Spacey), je eliminován tím, že mu... ehm... dojde benzín (!!)[/SPOILER]. Konec je otevřený a legenda bude určitě pokračovat, a proto bych chtěl Bryanu Singerovovi vzkázat: "Prosím, nech superhrdiny u ledu a začni zase točit normální filmy. Ještě je čas."

plakát

Můj nejmilejší bar (1996) 

výborně napsanej scénář + suverénní režie + perfektní casting = debut jako řemen

plakát

Dokonalý trik (2006) 

Nolan je po slabší Insomnii a ještě slabším (byť stále slušném) Batmanovi zpět s veškerou parádou. Skvěle vykonstruované drama se opravdu zdá být pokažené zbytečně popisným koncem... ale možná je to všechno úplně jinak.

plakát

Hranice života (2005) 

Lynch? Ani náhodou! Aronofsky? Zcela určitě! Styl rodáka z Ulmu má se stylem jeho vrstevníka společnou "tikající" vizuální stránku filmu, která maskuje relativně plochý děj. Plochý zde nemyslím jako pejorativ, ale je třeba si uvědomit, že vše je zde podřízeno stylu a to, že příběh dává smysl a na konci do sebe všechno zapadne (byť jsem slyšel i ohlasy, že pointa ruinuje zážitek z filmu, což si vůbec nemyslím), je spíš bonus pro pozorného diváka. K dosažení úrovně mistra Lynche v žánru ujetých filmů tedy učedníkům Forsterovi a Aronovskymu pořád dost schází, ale to vůbec nevadí. Fajn zážitek je to i tak a až někdo "něco podobného" natočí u nás, tak se můžeme bavit o konci krize českého filmu (50 mil. $ se tady asi těžko sežene, ale stačí obsadit místo Ewana McGregora třeba Michala Suchánka a už jsme někde jinde :O)).

plakát

Dr. House (2004) (seriál) 

V Americe je Dr. House velice populárním seriálem, zejména pro šokující aroganci a nedostatek taktu hlavní postavy. U nás, kde je takto arogantních a netaktních 90 % lékařů, seriálu valný úspěch nepředpovídám. Stavba jednotlivých dílů, kde se řeší skutečné (byť poněkud exotické) medicínské případy a nikoliv to, kdo s kým spí, je nicméně poměrně originální a zajímavá a Hugh Laurie jako nejcharizmatičtější seriálová postava posledních let (kam se hrabou Jack Bauer s Dexterem) nemá problém táhnout již 4. sezónu.

plakát

Rowan Atkinson živě (1992) (TV film) 

Quite frankly, if he wasn't dead, I'd have him expelled.

plakát

Donnie Darko (2001) 

Why are you wearing that stupid man suit? Když se řekne "kulťák", vybaví se mi tenhle film (i když to slovo nesnáším). Tohle nenápadný dílko mě přimělo k úvaze, zda má smysl točit film, kterej je, narozdíl od různých psychedelií, založenej na příběhu a přece ho při prvním shlédnutí nelze plně pochopit (mluvím o kinoverzi, režisérskej sestřih je přece jenom doslovnější). Já se ale při sledování náramně bavil a po skončení titulků byla moje první myšlenka "Tohle musím vidět znovu!". A o tom to je.

plakát

Crash (2004) 

Knoflíkáři po americku. Několik trapnejch scén doplňuje pár velice silnejch, který by byly ještě silnější, pokud by byly zasazený do fungujícího rámce. Když o tom uvažuju, málokterej snímek z poslední doby se se mnou, co se stavby týče, minul tak moc, jako tenhle a při sledování mi neustále běžely před očima filmy, který bych viděl radši, který problematiku rasismu zpracovaly líp, hlouběji a přitom jaksi mimochodem, aniž by to byly nuceny vyřvávat do světa tak, jak to činí Crash. Tři hvězdičky za slušný výkony herců, který dokazujou svojí profesionalitu přesto, že jim scénář hazí klacky pod nohy kde může.