Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (42)

plakát

Vražda v Orient expresu (1974) 

Převedení mé oblíbené detektivky na plátno se povedlo. Sice mi tam trochu neseděl Albert Finney - byla jsem zvyklá na Ustinova (to ještě Suchet Poirota nehrál), ale jinak bylo herecké obsazení naprosto perfektní (vražte mi do filmu J. Bisset a V. Redgrave a já budu maximálně spokojená, i kdyby to byla bůhvíjaká slátanina :-) ).

plakát

Vždyť já jsem roztleskávačka (1999) 

Pravý muž projevuje svou radost tím, že si hrábne do rozkroku a umí sekat dříví, pravá žena oddaně čeká svého muže s úsměvem a večeří a oba jsou hetero. Pokud nějakým způsobem vybočujete z davu, třeba tím, že posloucháte M. Etheridge a jste vegetariáni (z čehož jasně plyne, že nejste hetero), nechte se raději zavřít do převýchovného ústavu, tam už vám pomůžou. A nebojte, stejně zjistíte, že za všechno můžou rodiče (Má matka se vdávala v kalhotách).

plakát

Moje léto lásky (2004) 

Hlavní hrdinky mi byly příšerně nesympatické a navíc mi už po deseti minutách bylo jasné, jak bude film pokračovat i jak skončí. Díky oslavným výkřikům, které se na mě valily ze všech stran jsem čekala něco jiného (lepšího) a hodně mě to zklamalo.

plakát

Mezi námi děvčaty (2003) 

Americká mainstreamová komedie 21. století, která je opravdu vtipná? Světe div se, ale ona je to pravda.

plakát

Káťa a Škubánek (1982) (seriál) 

Celé dětství jsem byla nucena poslouchat "Káťo, kde máš Škubánka?" Zkazilo mi to celý večerníček.

plakát

Narušení (1999) 

Celou dobu jsem si myslela, že se dívám na komedii a pak jsem se dočetla, že to má být drama. Tak nevím...

plakát

Účastníci zájezdu (2006) 

Čekala jsem nějakou blbost a byla jsem mile překvapena. Necelé dvě hodiny utekly jako voda a já jsem neměla pocit ztraceného času. Nejlepší na filmu je rozhodně Polívková, která mi mimochodem vůbec nepřipadá nehezká (a i kdyby, s jejím charisma je to stejně jedno). 4 Sofia: Viewegh nedává svým postavám typická jména proto, aby mu jeho kamarádi nevyčítali, že je vlastně karikuje (to mám přímo od zdroje, ale těžko říct, jak moc to myslel vážně :-)).

plakát

Sex ve městě (1998) (seriál) 

Přestože mě móda nijak nebere, ve značkách se neorientuji, vlastním pouze pět párů bot a stejně nosím jen dvoje, nechodím na mejdany bohatých a nestřídám partnery jako na běžícím pásu, tento seriál mě dostal svým poměrně inteligentním humorem. A to jsem zpočátku Carrie nemohla vystát a o prvních dílech jsem si myslela, že jsou úchylné. Od sledování jsem neupustila jen kvůli hláškám Mirandy a Samanthy, ty dvě nikdy nezklamaly.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

I přes pomalý rozjezd a těžopádný dojezd je to jeden z nejlepších seriálů, jaké znám. Když se vrátím vyflusnutá domů, uvařím si své třetí kafe a pustím si libovolnou epizodu, vždycky mě to nabije. Dabing není zlý, ale je fakt, že většinu Chandlerových vtípků jsem opravdu ocenila až v originálním znění. A má nejoblíbenější hláška: Chachá, dojedla vlasy, teď dožírá ostatní!