kockodan

Po prvních 10 minutách jsem to vzdal, ale ještě jsem se znovu podíval, jestli si skóre z Rotten pamatuji dobře, a bylo to tam: od kritiků i od lidí okolo 90%. Tak jsem tomu dal ještě znova šanci a k filmu se vrátil, jelikož má naštěstí krátkou stopáž. No ten začátek je docela hodně nudný a rozvolněný a i herecké výkony jsou na pováženou, hlavně všechny interakce Tiny/Antonia s abuelou v kuchyni. Ale ten konec, ten je teda jako rána pěstí do žaludku. Opravdu síla. Zasloužených 85%!

Tak nevím, zaujme to, to jo, ale Ricka a Mortyho to nezapře a to ani výběrem nemlich těch samých herců na voiceovers. Stejní herci, příběh na bázi Third Rock From the Sun, mimozemšťani skončí z nějakého důvodu na naší planetě a nerozumí tady ničemu, a snaží se být nenápadní a napodobovat lidi ve všem co dělají, aby zapadli a splynuli, což se jim nedaří... atd. atd. atd... To už tu vše bylo. Nesmyslnosti mi docela vadí. Např. Jsou omnipotentní, hlavně malé středoškolské děti mohou zapovat kohokoli zmenšovacím paprskem a uvrhnout ho do apokalyptického vězení ve své stěně v pokoji a taky toho hojně využívají, ale nechají se urážet, šikanovat a buzerovat principálem školy a jeho asistentkou jako malé děti. Proč je nezapnou zmenšovacím paprskem taky? A mají pokoj!!! Přesto 80%. Bavil jsem se. Dialogy jsou docela dobré a některé epizody se fakt povedly. Těším se na druhou sezónu, ale rozhodně to není seriál pro děti. Principál školy a jeho asistentka sou pěkně úchylná, zvrhlá, sexem posedlá a perverzní prasata!

Prvotřídní přehlídka narcisismu a tragikomedie v jednom. Celé je to spíš víc tragické než komické, ale i tak se nejde chvílemi nesmát, neboť to nechtěné kouzlo redneck stupidity prostě funguje. Na druhou stranu tolik lidské tragédie na jednom místě, to opravdu po shlédnutí zanechá pachuť, a taky myšlenku, že někteří lidé se neměli narodit a někteří lidé by rozhodně neměli mít děti. Jediní kdo v tomhle dokumentu/reality show nebyli na extázi, nebo amfetaminu byli snad jen ti ubozí tygři, i když ani za to bych ruku do ohně nedal. 85%

Dobrá jízda. Ale 91%??? To ani omylem. Tak nanejvýš 80% Film je zábavný do půlky, pak už je samotné Le Mans sice chvílemi napínavé ale ne zrovna moc zajímavé, a že jsou top manažeři ve všech firmách mega čuráci už víme všichni dávno taky. Závodní auta ze šedesátek jsou prostě nádherná, i dobový design všeho ve filmu mě velmi vizuálně potěšil. To ovšem u tohohle kousku, i přes dobré herecké výkony Mata a Christiana na 100% nestačí. Po bitce na trávníku před Kenovým barákem, která mě nahlas rozesmála, už film naprosto ztrácí dech a jakoukoliv šťávu. Všichni víme že se bude závodit a taky že se závodí a ani konečný zvrat, že stáj Ford Le Mans vyhrála-nevyhrála mě nijak žíly nerval. 80% s přimhouřením obou očí!

Shia LaBeoufův fotr byl imbecilní, dementní, agresivní, násilnický super-zmrd a čurák, a proto byl v minulosti Shia LaBeouf taky čurák. Tedy alespoň se tak za mlada choval, než napsal tento terapeutický a doufejme že pro jeho utýranou dětskou duši i hojivý a léčivý scénář k tomuto autobiografickému snímku. Zabývá se velice osobním a citlivým tématem dětského abúzu a je dobře načrtnutý na pozadí LaBeoufa dětství které musel trávit s tímto super-mega-zmrdem, kterého ve filmu sám hraje. Na tak nechutný abúz jaký mladý LaBeouf zažíval z rukou svého pojebaného psycho fotra se občas ani nedalo dívat. Film plyne docela zajímavě prostřihy dospělého LaBeoufa v rehabu a delšími flashbacky z jeho neradostného dětství jakožto dětského herce žijícího se svým agresivním polodementním fotrem s IQ jen mírně přes 65. LaBeouf ztvárňuje svého otce tak dobře, že byste jeho postavě s radostí dali v průběhu snímku cca 25 krát až 55 krát po tlamě tak, že by se už nepostavil na vlastní nohy. Bohužel, i on je jen obětí zase své výchovy a dysfunkčních rodičů, což ovšem neomlouvá jeho chování vůči vlastnímu dítěti. Vše u něj nasvědčuje na nějakou psychickou poruchu, mental disorder asi určitě cluster B personality, narcissismus, nebo i psychopatie s neléčeným CPTSD. Po těch všech divokých a bizarních extempórech, kterými si LaBeouf v mládí jako již etablovaný hollywoodský herec prošel a o kterých jsme četli v bulváru, se mu ani člověk nediví, že je díky svému zmrdo-fotrovi tak fucked up. Film definitivně dává smysl v kontextu LaBeoufova osobního života a herecké kariéry, a hlavně je mementem pro hlubší pohled na lidské konání a lidskou existenciální tragédii, mental health issues, alkoholismus a další dysfunkce, jež se dědí generačně, než jakou nám povrchně předkládá bulvár, nebo i jen suché reportování mainstream médií. I když jsme asi tušili že něco s LaBeoufem není v pořádku, když se v civilu chová jak se chová, tenhle film je opravdu eye opening a myslím, že to chtělo velký koule se do něčeho tak osobního pustit a předložit to světu. *"The only thing my father gave me that was of any value is pain. And you wanna take that away!!?"* 85%

Jestli takhle laxně a v rámci možných podmínek "fešácky" vypadaj vězení pro vrahy v celé Americe, tak se divím, že jim jich tam neběhá po svobodě víc. Ty poměry v tom lochu, to je teda bizár na entou! Když si člověk připomene, že je to dle skutečné události, tak to aby se bál spíš být Americkým občanem na svobodě. Arquette nesnáším, a proto mi do role vypatlané, hnusné, tlusté, debilní, umašťené redneck slepice náramně sedí a je tolerovatelná. Zbytek mužského ansámblu je naprosto skvělý. Del Torovi ten psychopatizmus kape z uší. 80% za rozvláčnost.

Izraelský utečenec, který dostal z vojny v Izraeli PTSD, se přijel na vlastní pěst naturalizovat do Paříže aby se z něj stal echt-Francouz, což by mu možná i docela šlo, kdyby už se bohužel před tím nestal magorem, což skoro dozajista způsobí, že v naturalizačním procesu člověk pak jaksi dost nežádoucím způsobem vyčnívá, což je vždy jaksi docela dost na překážku účelu tohoto procesu, tedy naturalizace samotné, kvůli které do Francie přijel především. A tak je Yoav (skvělý Tom Mercier - na kterého se těším v dalších projektech) beznadějně zacyklen do jakéhosi Groundhog Day oparu ála bageta-eiffelovka-baret, při kterémžto cyklu není schopen ze sebe setřást Izraelskou minulost a odrazit se od nějakého pevného bodu a začít svůj "nový" život s čistým štítem od znova ve vysněné Francii. PTSD z vojny není žádná prdel, ale i tak jsem se v tomto herecky, výrazově i dialogově příjemně minimalistickém weird ass French filmu (jinak taktéž nazýváno nová francouzská vlna) párkrát od srdce zasmál. "Do you even know any famous French people? ... -Celine Dion!" a "Boredom structures me!". Je to poctivé filmařské uchopení příběhu jednoho bláznivého mladíka, co se rozhodne pro bláznivý a radikální krok ve svém životě, opustit mateřskou zemi a vydat se bez peněz a kontaktů, jen tak nazdařbůh do Francie a zrovna a nemlich tam řešit se všema lidma co potká, ale i s náhodnejma kolemjdoucíma na ulici a v metru, že je Žid jak poleno a co voni s tím jako. Krom toho, že nechápu, proč jsme se museli celý film několikrát dlouze dívat na Yoavova obřezaného šulína, asi celkově jen jediná výtka: nemuselo to trvat 2 hodiny. 75%

Až na nějaké zdlouhavé a zbytečně ukecané scény (u otevřené brány kláštera kdy sestra Aghata filzofuje se zrovna se čerstvě z vlka vyklubavším Draculou), byl vizuál, režie a celkový rytmus vyprávění docela v pohodě. Cleas Bang mi jako Dracula úplně nesedí svým hereckým projevem. Je hodně casual a contemporary na můj vkus a velice málo viscerální a netáhnou z něj ta odžitá, ztrouchnivělá a znuděná století tak jako např z Pitta nebo z Cruise ve 25 let starém Interview s upírem. I tak dávám za zajímavé zpracování a udržení mé pozornosti slušných 80%.

To jako vážně? Tohle že je (bylo) v červených??? A na rotten atakuje 90% - 100%??? Já asi nejsem normální, ale tohle je prostě nepochopitelné, jak se taková trapná a nudná sračka může líbit tolika lidem. Já byl po čtyřech dílech totálně znechucen nanicovatostí jak postav, děje a zápletek, tak i hereckých výkonů. Za tohle bych Americe Ferrera toho jejího Oscara, nebo co to dostala, okamžitě odebral!!! Navíc mi připomíná dikcí, hlasem, předkusem a výzorem náramně tu socanskou megeru Alexandru Ocasio-Cortez, což taky nepomáhá!!! Ani jedna postava netáhne a nevyčnívá, všichni hrají jak ochotníci. Když vezmu podobnou nenáročnou americkou oddechovku točící se okolo malého kolektivu setkávajícího se ve společném zařízení The Cool Kids, tak tam jsou všichni v castu osobnosti, a ti slabší, či přicmrndávači ve vedlejškách jsou taženi a vyvažováni neskutečně vyčnívajícím a celou comedy nesoucím Leslie Jordanem, který když se objeví na scéně, tak už vám cukají koutky ještě než něco řekne. U Superstóru čekáte marně až něco mátožné postavy řeknou, jen abyste zjistili, že měly radši mlčet, páč zde se vtipu či aspoň jen poctivého slapsticku, zkrátka nedočkáte! Zde se asi tvůrci a pisálci původně snažili o deadpan type of comedy, který se ale bohužel jaksi ne a ne povést, a to i na několikátý marný pokus, a vyznívá u těchto nešťastně vybraných protagonistů, jak už jsem napsal výše, nevtipně a ochotnicky.

Je to spíš na oko dělané, scenérie středověkých měst, zámků, začarovaných lesů, atd... Příběh je taky docela zajímavý, jen k zasmání tam toho moc není. Simpsni a Futurama už všechny Groeningovy gagy vyždímali skoro do sucha, a dát jim středověký, fantasy kabátek jaksi nepomáhá. I přesto mě Disenchantment neurazil a všech 10 dílů jsem v pohodě dal. V paměti mi uvázl pouze jediný a to osmička, s laughing horsem. Jinak opravdu bohužel všechny dosti zapomenutelné. Takové odlehčení k žehlení, nebo když je člověk na mobilu a jen od displeje občas koukne co ta ožralá princezna s předkusem zase vyvádí. 75%