verlit

Streepová výborná, Grant výborný, Helberg roztomilý, ale když ono to celé bylo "vo ničom". Hrdinka zoufale touží zpívat, ale nevíme vlastně proč. Vymyslí si vystoupení v Carnegie Hall, ale nevíme vlastně proč. Otravná divačka se změní v horlivou zastánkyni, ale nevíme vlastně proč.Celé je to jaksi plytké a popisné, scény, ve kterých máme být napjatí a dojatí nemají žádný emociální náboj a závěru chybí katarze. Nuda.

Hitchcock ve své nejlepší formě. Vizuálně dokonalé, scény a záběry, které by i dnes vzbudily pozornost a ve své době musely působit přímo úžasně. V UK nedávno vydané dvojDVD, kromě klasické verze obsahuje také o fous delší verzi britskou. Vřele doporučuji! Britská verze vykresluje mnohem otevřeněji Brunův homosexuální zájem o Guye a s pomocí téměř nepostřehnutelných posunů vůči známé verzi tvoří ještě syrovější, úchylnější a znepokojivější klenot.

Kdo by neznal do detailu všechny příběhy Charlese Dickense. No, popravdě, u nás prakticky nikdo. V Anglii se ovšem jeho dílo probírá ve školách do nejmenšího detailu, takže všechny postavy, vystupující v tomto seriálu, jsou divákům důvěrně známé. Český divák je tu a tam o něco ochuzen, ale hlavní hrdiny Davida Coperfielda, pana Scrooge či Cratchitovy z Vánoční koledy nebo Olivera Twista nejspíš identifikuje i on. Pokud ano, teprve docení propletené osudy, kombinující známé postavy a příběhy v nových souvislostech. Dozvíme se tedy například, jak vlastně zemřel Jacob Marley, který ve Vánoční koledě vyleká svého obchodního partnera návštěvou ze světa duchů. Zjistíme, proč stará slečna Havishamová z Nadějných vyhlídek nikdy nesvléká své svatební šaty a proč se vzdala lady Deadlocková z Ponurého domu své dcery (už jste se ztratili? Já vás varovala - mimochodem BBC adaptace Ponurého domu s Gillian Andersonovou v roli právě lady Deadlock stojí docela za kouknutí). I pokud Dickense neznáte jako své boty, je to příjemné viktoriánské pokoukání s kriminální zápletkou a starosvětskou atmosférou.

První dvě série vynikající. Skvělý hlavní hrdina, výborné (a místy mrazivé) zápletky, zajímavé vedlejší postavy, Oxford na pozadí, i ta opera se snese. Pro milovníky inspektora Morse povinné, pro ostatní doporučené. Jen neudělejte tu strašnou chybu a nekoukejte se na sérii 3! Netuším, jestli změnili scénáristu nebo se jen opil či zbláznil, to jsem nezkoumala. Nicméně ze dvou sérií velmi slušné krimi se stal absurdní paskvil, u kterého člověk netuší, jestli se má smát nebo plakat, ale co by měl především udělat, je včas vypnout televizi. Série 3 opravdu NE!

Drsná krimi s jako vždy okouzlujícím Seanem Beanem v roli mimořádně odporného darebáka. Řada dobrých scén, ale celkový dojem poněkud rozpačitý, jako kdyby jednotlivé části příběhu k sobě tak docela nezapadaly. Úvodních 30 minut je skvělých, o to víc působí následný děj utahaně a poněkud bezradně. Ale je spousta horších filmů, ve kterých navíc nehraje Sean :-)

Skoro, ale jenom skoro dokonalé zpracování artušovské legendy, jak bych si je představovala. Terryho Merlin je moudrý, malicherný, chápavý a krutý přesně tak, jak má být. Celá první polovina filmu je skvělá, především vizuálně. V druhé půlce toho začíná být moc. Brnění se příliš leskne, hvězdy jsou příliš třpytivé, krev příliš krvavá...jakoby režisér měl pocit, že vyvrcholení příběhu znamená prostě přidat "na všem". Škoda. A škoda umrněného Lancelota, který by mohl hrát tak leda v reklamě na zubní pastu.

V podstatě to neumím vysvětlit. Objektivně na tom filmu vlastně nic tak extra není. Ale já ho prostě žeru! Od bělostné úvodní scény, přes absurdně neschopné zločince, přehlídku postav, které trochu připomínají ty "malé české lidičky", co je o nich každý druhý český film, ale nahlížené bez růžových brýli a nostalgické smířlivosti, až po geniální hlášky ("he was kind of funny looking!" ) Prostě srdcovka, no.

Hm. Nic moc. Možná je to okouzlující pro Amíky, ale pro člověka odkojeného Karlem Zemanem a Cimrmany je to čajíček. Mdlý a bez chuti. Forma drtivě zvítězila nad obsahem, který se neobtěžovat přijít a poslal omluvenku. Dokonalé panoptikum pozoruhodných postav, které jsou divákovi, bohužel, naprosto ukradené, protože příběh je vyprávěný z odstupem, který jakoukoli nepatrnou citovou angažovanost zadusí v zárodku. Vtipné scény nejsou vtipné, dramatické nejsou dramatické, napínavé nenapínaly. Konec působil dojmem, že to autora přestalo bavit, což celkem chápu, mě to přestalo bavit už v polovině. Jediné hezké scény byly ty, které trochu připomínaly zmíněného Karla Zemana, ale to jaksi nestačí. Škoda nevyužitého potenciálu, mělo to mnohem na víc.

Další detektivka, kde je v hlavní roli pátrače kněz, zjevně mají kněží v Anglii detektivní vlohy vrozené. Jako parťáka má policistu, který tentokrát netrvá na tom, aby se mu kněz nepletl do řemesla, ale naopak se dobře doplňují a fungují jako tandem. Příběhy jsou temnější než v případě otce Browna a mají proměnlivou kvalitu. Pár opravdu dobrých stahuje dolů pár...nepříliš dobrých. Otravná je linie milostného tápání hlavního hrdiny, která je natahovaná a vyždímaná jako pětkrát vylouhovaný sáček čaje (abychom byli věrni anglickým metaforám), naproti tomu postava jeho "Watsona" v podobě gay pastora dojme mnohem víc, než zhrzené hrdinovo srdce. Přijatelné, když máte - jako já - detektivní absťák :-)

Svést dohromady slavného mága Houdiniho a neméně slavného autora detektivek a milovníka spiritismu Arthura Conana Doyla nebyl vůbec špatný nápad. Bohužel, příběhy trpí nudnou melodramatičností (zvlášť motiv Doylovy manželky v kómatu je otravně natahovaný), snahou o urputný humor a dost dlužné zůstávají i jejich detektivní zápletky. Půlku z nich jsem zapomněla dřív, než jsem si pustila další díl.