johnajz

Film má všechny náležitosti výborné komedie, ale přesto není výbornou komedií. Nedrží totiž pohromadě. Nejsou v něm postavy, s nimiž by se divák mohl identifikovat, poněvadž o každém charakteru toho víme žalostně málo. Gagy sice přicházejí, leč spíše než coby organická součást filmu působí izolovaně, někdy až na sílu do snímku vtlačené. Narozdíl od pozdějších komedií SS se zde vyskytují i scény zbytečně zdlouhavé a hluchá místa. O to smutnější je potom skutečnost, že i přes uvedené nedostatky patří Kulový blesk stále mezi výkvět československé kinematografie té doby.

Nápad skvělý, zajímavá zápletka i koncept psychologického dramatu a taky snaha točit v Ostravě... Ale to je vše. Příběh je plný chyb a nesrovnalostí, herecké výkony (kromě Ondry Malého) otřesné, nehledě na to, že Ostraváci takhle nemluví a rysy chování jsou taky odlišné. Další zarážející skutečností je ta, že pokud se tam objevily nějaké záběry Ostravy (vedle záplavy Pražského smogu), pak ležely tak ze 75% mimo obvyklé lokality (jakoby se to točilo na Chánově) a těch 25% bylo přetvořeno pomocí enormních grafických úprav na "město hrůzy". Nemůžu se zkrátka zbavit dojmu, že se jedná o nějakou mstu či co...

Slyšel jsem na tento film kladné ohlasy, a tak jsem se těšil až se na něj podívám. KYTICE, úvodní balada sice byla poněkud nekonzistentní, ale fakticky celkem vydařená. VODNÍK byl od první chvíle zvláštně podivný, ale vše se drželo alespoň nějak v mezích původního textu a relativně bych to ještě zařadil do kategorie "akceptovatelné". SVATEBNÍ KOŠILE mě zklamala na plné čáře. Patří mezi mé nejoblíbenější texty sbírky, ale dívčině jsem ani jednu slzu nevěřil, milenec vypadal spíše jako uřvaný ožralý úchyl, který na ní vyskočil někde v parku, něž jako ďábel s andělskou tváří a prapodivné do očí bijící triky a "efekty" mě jen utvrdily v tom, jak hrůzná záležitost tato filmová podoba básně je. Abych jí ale zas tak úplně nekřivdil, tak Schmitzer coby umrlec neměl chybu. POLEDNICE. Rozporuplná část filmu... S Bydžovskou jsem asi celkem spokojen, s dětmi také, ale polednice samotná, ač v podání Bolka Polívky, mi připadala odbytá. Čekal bych něco děsivějšího. Celkově ale patří mezi lepší z Brabcových počinů. ZLATÝ KOLOVRAT kdo neviděl, neuvěří. Z pilné a pracovité dívky, která před chaloupkou předla udělal režisér polonahou prostitutku, která se coby nějaká nymfa prohání po lesích a nahání nápadníky... Gaislerka se předvedla velmi špatně. Efekty hrůzné - plastová fgurína symbolizující osekanou Doru, plastový "Žlutý kolovrat", uměle foukané listí, zrůdný příbytek matky a dcer... SUVERÉNNĚ NEJHORŠÍ Z CELÉHO FILMU!!! DCEŘINA KLETBA velmi dobře zpracované, z vizuálního hlediska pěkné, nepřekombinované (jako Svatební košile nebo Zlatý kolovtrat), verše se nebijí s vizuální stránkou, první skutečně kvalitní část filmu. ŠTĚDRÝ DEN je rovněž velice vydařený. Stella Zázvorková působí velice dobře a jsem mile překvapen, že tam Brabec nenacpal roztřesené, rozvlněné, začouzené či jakékoli jiné ošklivé vidiny děvčat ve vodě, což by tak odpovídalo jeho stylu. Závěr filmu = paráda. Dohromady tvoří Kytice nesourodou směsku počinů různých charakterů a různých kvalit. Až na pár míst celkem oceňuji hudbu a herecké výkony byly tak půl na půl. Myslím, že 3* budou zcela optimální.

Film nemá až na jména postav a pár veršíků s Májem společného zhola nic. Kvůli náročnosti převádění klasické poezie do filmového zpracování by nebyl problém, že pořadí jednotlivých slok přeházeli, ale faktem je, že mnohem větší část filmu byla věnována tomu, co v básni není, totiž nepřebernému množství koitů a sexuálních praktik jedné ženy na střídačku s otcem i synem, a vzhledem k tomu, jak to bylo podáno, z toho nakonec nejhůře vyšla Jarmila s vizáží hrubocitné němé prostitutky (což pochopitelně vůbec neodpovídá předloze). Příšerné grafické zpracování, některé scény vypadají, jako by někdo přebral absinth, jinde je zase naprosto nesmyslný očividný zásah počítačových grafiků. Hudba Support Lesbiens byla naprosto nevkusná, podobně jako létající klobouky. Kýč, kýč, kýč, kitsch atp. Vrcholem všeho je polosuchá tráva a vykvetlé bodláčí, což na první pohled vypovídá o skutečnosti, že film nebyl natáčen v máji. Když se to tak vezme, není divu, že Máj je zrůdným neohrabaným paskvilem, když jej režíroval někdo, kdo nemá rád máj.

Film mě velice zaujal svou fazónou dokumentárního filmu, která však byla záhy porušena spoustou historických nepřesností. Je však pozoruhodné, že i přesto mě tento film oslovil. Práce tajných služeb včetně sovietských špionů byla velmi dobře zpracovaná a ani přes hvězdné obsazení neměl scénář ani výprava sníženou hodnotu.

Tenhle film naprosto skvěle reaguje na doznívající hlasy totality, složitý příběh vypráví někdy i paradoxní konfrontace problematik různých úrovní a ukazuje nám jejich podobnost, kterou si aktéři bohužel neuvědomují. Tenhle film má nesmírnou hloubku, nesmírnou sílu a od doby, co jsem jej poprvé viděl, ve mně stále rezonuje a s každým shlédnutím tomu jen přibývá na intenzitě. Úžasný námět. úžasné herecké výkony, úžasná hudba... Film oskarového formátu, bohužel jen poněkud příliš český pro úspěch na mezinárodním poli... ale tohle je přesně ten směr, kterým by se Hřebejk měl ubírat. Snad uspěje příště!

Naprosto nádherný film - co se týče výtvarného zpracování. Jedná se o nezapomenutelné umělecké dílo klasické animace S dějovou linkou ovšem je na to mnohem hůř... spousta důležitých alegorických prvků byla vynechána (např. havran Mojžíš), nebo změněna (např. osel Benjamin) tak, že jejich původní význam (masy věřících, pasívní inteligence) už není zřetelný. Deficit toho nepřeberného množství jinotajných prvků významně ubírá na intenzitě zážitku a jednoznačnosti reálného základu, ovšem vyškrtnutí některých věcí se zdá být logické alespoň proto, že film má omezené časové možnosti. Došlo také k několika změnám, které nemohou být odůvodněné ani nedostatkem času (např. proč byl Boxer prodán do lihovaru místo do masny?), ale váha všech těchto věcí se zdá býti malicherností v porovnání s naprosto absurdním rozkolem mezi závěrem knihy a filmu. Novou revolucí v závěru je naprosto ušlápnut Orwellův fatalismus a a je narušena jeho dystopie. Celkově mám pocit, že autoři filmu úplně nepochopili poselství knihy.

I přes negativní odezvy ze všech stran jsem se na tento film opravdu těšil. Neudělal jsem dobře. Nehledě na příšernou divadelní předlohu, která přišla s těmi absurdními scénami, v nichž chtěl princ manželku podvést, a jejíž kritika by potřebovala celou knihu sama pro sebe, jsem byl velmi zklamán jak hereckými výkony, vizáží postav (Maryl Streep měla k čarodějnici stejně daleko, jako prase k varhanám), tak neskutečně trapnými písněmi, které byly všechny stejné, a tedy i stejně nanervylezoucí... ODPAD!

Psychopat Noe alias Russel Crowe se prohání po magické krajině, kde rostou kytky z popela a voda slouží místo GPS se svými absurdními teoriemi o tom, že nesmí zabít zvíře, zatímco naprosto bezostyšně přemýšlí nad vraždou vlastních vnoučat. Do této imbecilní frašky se navíc přimíchávají prapodivné úchylné teplé víly polepené kamením a nějaké pusté oblasti připomínající Černobyl bezprostředně po výbuchu. A aby toho nebylo málo, přisypal si Darren do tohoto mišmaše ještě agresivní zvěř, bláznivého starce, který na jednu stranu neposkytne žádné důležité informace, a na druhou stranu zamotá a následně přetrhá všechny dějové nitky svými lysohlávkovými fantaziemi, a "zlé lidi", kteří dobývají archu před potopou i během potopy. Chudinka Ema tak tedy nemohla ani svým hereckým umem, ani všemi kouzly, které se v roli Hermiony naučila zvrátit rapidní propad kvality filmu mezi úvodními a závěrečnými titulky.

Nejlepší film, jaký jsem kdy viděl! Od perfektní kamery přes hudbu, kostýmy (Pištěk se opět vyznamenal), režii až po úchvatné herecké výkony! Bylo nanejvýš kuriózní vidět F. Murray Abrahama v roli předního vídeňského skladatele, který hudbě obětoval vše při setkáních s Mozartem, jenž se uměl prakticky jen bavit. Tento průnik dvou zcela odlišných světů od Petera Shaffera, Rimského-Korsakova, nebo Alexandra Sergejeviče Puškina, chcete-li, je opravdu brilantním podkladem pro vznik filmu. Je až udivující, že film z roku 1984 je mnohem kvalitnější, než všechny ostatní filmy, byť natočené i o 30 let později. Klobouk dolů, takových filmů mnoho není...