caladhiele

Brala jsem film jako psychologický portrét Lincolna a nebyla jsem zklamána. Je to o všímání si jemných nuancí, obrazů a vizí, asociací. Ve filmu se pořád něco děje, někomu to ale může zůstat skryto (hmm, to zní nepříjemně esotericky). Divákům, kteří si stěžují na nedostatečnou historickou informační hodnotu filmu doporučuji si příště pustit dokument nebo přečíst wikipedii. V tomhle snímku jde totiž o něco jiného.

Na můj vkus trochu natahovaný konec, jehož cílem je vytřískat z diváka všechny emoce a slzy, až z něj nezbude víc, než jen seschlá slupka od snězeného kiwi (ok, tohle přirovnání se asi nepoužívá). Ale jinak dobré.

Čekala jsem velkolepou historickou podívanou se sympatickou dávkou milostného dramatu. Dostalo se mi zoufale nudného, monotónního snímku, téměř postrádajícího jakoukoliv dějovou linii, plochých (nejen) hlavních postav, zbytečně brutálních scén a dávky tzv. "experimentálních" efektů. Sečteno, podtrženo - tenhle film rozhodně ne.

Parodoxně zajímavější pro mne byly sondy do jednotlivých profesionálních/sociálních/etnických skupin, ve kterých se účastníci měli zapojovat, než jejich samotné zapojení dosahující místy až trapnosti (v případě Banátu se u mě dostavil hlavně pocit studu z jejich chování). Trochu chaoticky filmařsky zpracováno. Poslední díl na mě působil jako záměrně uhlazený a líbivý jakoby se pokoušel přebít ten předchozí ostudný banátský.

Film mě naprosto neoslovil. Těžko říct, jestli to bylo přílíš nataženým zpracováním povídky, rušivou kamerou (proč ty neustálé zoomy?) nebo jestli mi nesedl hlavní hrdina. Jakoby mi film protékal mezi prsty, a ne a ne ho zachytit.

Určitě plusové body za odvahu jít s kůží na trh. Líbilo se mi i zapojení komunity a propojení s Prague Pride. Bohužel v dokumentu se našlo dost hluchých míst, zejména dlouhé nicneříkající pasáže (uklízení pavučin? opravář? návštěva u maminky?). Bez těchto scén by stopáž mohla být poloviční. Taky směřování řady rozhovorů v dokumentu bylo nejisté, vyznění až rozpačité. Tak nebo tak, smysl a poselství předány a je rozhodně dobře, že se někdo pustil do zpracování tohoto silně kontroverzního tématu. PS: Danielův nový účes v závěru filmu byl bez debat změnou k lepšímu.

Tento film rozhodně stojí za povšimnutí, zvláště zajímáte-li se o krajiny na východ od nás. Plynovod je spíš jen takový krycí název pro filmové leporelo vytvořené z krátkých videosekvencí. Uznávám, že název je poněkud zavádějící (ale až takový fanoušek nefťgazpromyšlennosti nejsem, aby mne to mrzelo). Režisér zachytil post-sovětské obyvatele v neznámých situacích (pojízdný kostel, veterinář), stejně jako v situacích nepřekvapivých, až stereotypních (komunistické vzpomínkové akce). Poslední část snímku (po překročení hranic bývalého SSSR) byla už trochu táhlejší, přesto si myslím, že měla pro celkové vyznění filmu svůj význam.

Výstižný název. Taková esence nudy a nevýraznosti se jen tak nevidí. Grey je nudný patron, který se nijak netváří. Anastasia mu v tom dokonale sekunduje. Erotiku jsem teda nepostřehla. PS: A ten ruský dabing tomu taky moc nepomohl.

Myšlenka je dobrá. Trochu ale postrádám návaznost jednotlivých životních epizod, resp. postav, které se v nich objevují. Kromě těch hlavních - Masonův otec, matka a sestra, se ostatní v průběhu let kamsi vypařují. Bývá to tak i v životě, bezpochyby. V tomto případě mi to ale poněkud narušuje kontinuitu. A proč ta příšerná délka? Kratší by to nešlo?

Film, v průběhu kterého asi úplně nebudete chápat, o co jde, ale stejně ho dokoukáte až do konce. Proč? Kvůli postavám, jež jsou tak dokonale absurdní, stejně jako samotné Rusko. V tom nejlepším smyslu slova.