Recenze (46)
Kryštof a Kristina (1993) (TV film)
Je docela zajímavé vidět Veroniku Freimanovou jako pořádného zloducha a Ivana Trojana hodně zamlada, když ho ještě moc lidí neznalo. Taky je škoda, že Kamila Špráchalová zmizela do dabingu (v poslední době třeba princezna Fiona ve Shreckovi 2), stojí za to ji vidět v celé kráse. Zajímavý námět, kdy proti sobě stojí dvě ženské hrdinky, i sympatičtí herci by si ale zasloužili lepší scénář.
Princezna za dukát (1991) (TV film)
Je tu k vidění zdánlivě vše, co má správná pohádka mít, ale chybí tomu šťáva. Mahulena Bočanová i Jan Šťastný mají na poli TV inscenačních pohádek za sebou množství zajímavějších a výraznějších kousků (Bočanová i v pohádce filmové, viz. podobná role v Kouzelném měšci). Je ovšem třeba uznat, že Mahuleně záporačky sluší, ale s neslaným nemastným scénářem se toho moc vykouzlit nedá.
Tři muži a nemluvně (1987)
Jeden z četných amerických pokusů o snesitelný remake evropské komedie. A v tomto případě není výsledek vůbec marný! I když některé scénáristické 'zlepšováky' jsou hodně krkolomné (hlavně řešení 'balíčkového' problému).
Černý Tulipán (1964)
Kdysi můj velký oblíbenec, ale s přibývajícím časem (a věkem) kouzlo trochu vyprchává (i když Alain Delon je i při x-tém shlédnutí pořád stejně 'sladký'). Rozdíl mezi C. t. a jeho starším bratrem 'Fanfánem' je dle meho názoru značný a Černý tulipán tento souboj nemůže vyhrát na žádné frontě.
Bimboland (1998)
Chytré intelektuálky a vědecké pracovnice bývají ve filmech nepohledné, naopak krasavice houfně žádané muži zase natvrdlé. Jak dosáhnout zlaté střední cesty, být přitažlivou a inteligentní ženou zároveň? Toť záležitost ve světě stříbrného plátna často velmi krkolomná (předstírání dvou osob je populární řešení). Na toto téma vzniklo velké množství variací, Bimboland je mezi nimi průměr. Nic moc scénář, ale místy svižné dialogy a sympatická herečka v hlavní roli. Pozor! Depardieu není ten, kolem kterého se film točí, byť hlavní milovník, je to spíš epizodka. Docela nechápu, co ve filmu pohledává. Asi je volavka na diváky.
Útěk do Budína (2002)
Hodně pečlivé práce a úsilí, filmový projekt náročný po všech stránkách – hereckou nevyjímaje. Lenka Vlasáková a Ondřej Sokol jsou zajímaví (O. S. navíc neokoukaný), „slovenský“ Bolek Polívka skvostný. Ale jako celek film působí trochu odtažitě a akademicky chladně.
Kruté radosti (2002)
Film, na který jsem byla zvědavá a držela mu palce kvůli sympatickému hereckému osazenstvu, mi v kině „utekl jako voda“ a často jsem se (nejen já) i zasmála. Jenže po jeho skončení se mi o něm vůbec nechtělo přemýšlet, natož abych se k jeho hrdinům chtěla někdy vrátit. Což je u filmu tohoto typu (do určité společnosti se zaběhanými pravidly a vztahy vstoupí „rušivý element“ a rozvíří stojaté vody, přičemž se leccos a leckdo odhalí – obrazně řečeno) dost podstatná závada.
Po čem ženy touží (2000)
Docela příjemná podívaná (líp se vyjímá u videa než v kině), ale z filmu mám podobný pocit jako u Dannyho parťáků (i když je to jiný žánr): při tak scénáristicky vděčném námětu a s takovým hereckým obsazením...ne,že by se člověk nezasmál a nepobavil, ale není to úplně ono...
Objekt mé touhy (1998)
Bála jsem se slátaniny, ale nakonec se na to dalo dívat. Dobrý film pro televizní sledování. Líbilo se mi, že homosexualita byla brána úplně normálně. Taky film neřeší předsudky(jako třeba Ptačí klec), ale vztahy. Kéž by byl i ve skutečném životě vždycky po ruce nějaký ten vysoký policista, když už všechno ostatní vybouchne...
Královský slib (2001)
Taky nepatřím k zavilým zatracovatelům této pohádky (příběhu ?). Po přetočení hluchých míst (zdlouhavé pasáže v učebně, četné záběry na romantickou krajinu), zbudou docela zajímavé pasáže s dobrým tempem vyprávění (většinou ty s Lucií Vondráčkovou -nejlepší herecký výkon filmu). Poslední role Gabriely Wilhelmové a návrat M. Kramára do české pohádky (zmužněl od dob kdy "Za humny byl drak").