Axident

Já, bohužel, nejaem pro dávání humoru na vedlejší kolej, protože ten jediný, spolu s dost skvělým obsazením, byl silnou nadhodnotou Mentalisty. Ta se ovšem posunem k 'važné detektivce' vytrácí a pro mě je to špatně. Jak jsem byl nadšený z první série a v rozpacích z druhé, třetí už mě skoro ani nebaví.

Druhá sezóna už byla o poznaní nudnější, fádnější a zaměnitelnější s jinými detektivkami, ubývá totiž svěžesti, které přinášela ironie a sarkasmus a osobnost neomylného Patricka. Jakmile se otevře Red John, to dobré, co na Mantalistovi bylo mizí v klišé běžných detektivek. Silnější zážitek už je spíš úžasně strohý, mazácký projev Choa, než často vyschízovaný Jane, co je čím dál víc osinou...

Asi je hovadina zkoušet další korejský seriál, když jsem si dostkráte ověřil, že infantilně afektované korejské pojetí herectví není nic pro mě (proti gustu... - ale můj šálek to opravdu není), přesto tak činím, abych se znovu cukal vzít ho na milost. Dám tomu šanci.

Hmno. Těžko zatím říci cokoliv. Jako pilot, ač ztřeštěný, celkem velká nuda.

Tenhle díl mě moc nebavil, toho 'hraní' už je trochu víc než autenticity.

Tvůrci prostě a jednoduše trefili hřebíček na hlavičku. Použili nikoliv originální, ale o to funkčnější model velmi precizního castingu, kdy obsazení rolí a především chemie mezi postavami naprosto dokonale funguje, jednotlivé charaktery si rychle oblíbíte a samotné detektivní kauzy jsou, jako u podobně koncipovaných seriálů, druhořadé. Jakmile přestanou a vystupují víc a víc do popředí (od druhé série, ...Red John) a začnou scénář dělat temnější na úkor vtipu a nadsázky, ubírají dost znatelně Mentalistovi na kvalitě, protože ho posouvají příměji do žánru ryzí kriminálky, kde o to víc vynikne neoriginalita a tuctovost hlavní kriminální linky.

Budu se opakovat a budu dále v opozici. Shodnu se s kritiky, že Hejlík není zrovna typ, co si zamilujete a působil by superautenticky, ale celkově mě formát, jakkoliv nijak originální, velmi baví a naopak vyhovuje, že gastro zabírá jen část.

Za mě naprostá spokojenost, dle mě naopak nebýt Kláry, nebyl by pořad zdaleka tak stravitelný, je skvělá.

Ano, trvalo mi nějakou dobu, než jsem si na přehrávajícího a poněkud neautentického Hejlíka zvykl, ale když se tak dosti rychle stalo, formát jsem si užil a Kláru shledávám naopak jako příjemným zpestřením a bystrou dcerou. Sice ne originální koncept generačního tření mezi otcem a dcerou působí ze začátku dost prkenně, ale už druhý díl jsem ho vzal za svůj a tak akurátní stopáž jsem si užil.

Tak pátý díl dal definitivně na srozuměnou, že cílovka je o pětatřicet let jinde mě 🤣