Radek99

Ať žije Drahý Vůdce Kim Čong-il, stejně jako Velký Maršál Kim Jong Un, největší vůdci a i s Věčným Prezidentem Kim Ir Senem největší protagonisté nejkrásnějšího politického systému čučche! Vítejte v komunistickém ráji! Respektive tedy v skanzenu komunismu... Skanzenu, do kterého tak rádi jezdí na oficiální návštěvy představitelé KSČM! Je dobré to vidět... Pokus o natočení propagandisticky laděného filmu soudruhům komunistům z KLDR tak úplně nevyšel, rozvraceči a váleční štváči ze Západu výrobu filmu sabotovali a odhalili nám divákům trochu té šedé reality a bezčasí reálného socialismu. Současný režim KLDR hodně připomíná 50. léta u nás, lidé a společnost naprosto sešněrovaní, neuvěřitelný kult osobnosti, vymývání mozků, hranice hermeticky uzavřené, bída a hlad... Je opravdu s podivem, že soudruzi z KLDR jsou tak naivní, že si vůbec někoho do tak zbídačené země pustí a ještě navíc ho nechají natáčet, byť tedy předem připravené scény podle předem schváleného a režimem autorizovaného scénáře. Závěrečná scéna je skutečně srdcervoucí...opravdu ta nejlepší reklama na komunismus! PS: Komunismus je svinstvo, komunisti jsou svině a Velký Maršál Kim Jong Un je ta největší břečka!

Novozélandský Wes Anderson Taika Waititi - a to je tvrzení možná jen s velmi mírnou nadsázkou - Waititi nemá takové finanční možnosti, ale hravost a imaginace mu nechybí, tím méně pak originální poetika a vynalézavost. Maorský režisér ve svém druhém celovečerním filmu nastiňuje poetiku ne nepodobnou americkému kultovnímu režisérovi, v malém hravém filmu rozvíjí svůj osobitý talent a vidění světa - pod mimikry zdánlivě dětského snímku uschoval závažnou výpověď o svém etniku, lidech z vyloučených lokalit, o 80. letech na konci světa, o alkoholismu, násilí, dysfunkční rodině. Tak mile o tak bezvýchodném dětství, o tak depresivních věcech. Na Novém Zélandu jsme kdysi byl a tak znám něco z jeho národních specifik - posedlost americkým životním stylem, kulturou a kinematografií a zároveň pocit provinčnosti, lokálnosti, odlehlosti - to všechno v Waititiho snímku rezonuje. Waititi má štěstí na herce a zjevně umí pracovat s těmi dětskými, maorský bratranec Pavla Lišky z Divokých včel je dokonalý, roztomilý, drze sebevědomý ve své dětské naivitě, milosrdně zaklet ve svém ztraceném dětství, které je i přesto hravé a veselé...jako celý tenhle film...oslava milosrdné dětské fantazie... PS: Jacksonovská haka na konci mě naprosto odbourala! :-)

Staromilsky opulentní seriál - stará dobrá Anglie, stará dobrá BBC...a chtělo by se napsat i ,,stará dobrá 50. léta", tedy alespoň co se Británie a estetiky i módy týče...Otec Brown...katolický detektiv...skvělá zábava na nedělní dopoledne!

Můj oblíbený režisér Taika Waititi v Honu na pačlověky volně navazuje na svůj někdejší film Kluk, který je ovšem říznutý Jenningsovým Malým Rambem. Na Novém Zélandu jsme byl a proto v tomto snímku cítím něco z jeho národních specifik - posedlost americkou kulturou a kinematografií (proto tolik odkazů a citací k filmům i hudbě) a zároveň pocit provinčnosti, lokálnosti, odlehlosti, kiwíkové jsou prostě lidé z ,,konce světa" (Zde je to ještě zesílené lokací, většina filmu se odehrává v buši). K tomu pak přistupuje ještě motiv původního maorského obyvatelstva, který se logicky objevuje v tvorbě režiséra maorského původu. Oproti Klukovi ovšem Waititi upozadil sociální prvek a přidal nadsázku a hravost. Velmi zajímavá je režisérova poetika, která si mnohé vypůjčuje z výše zmíněného Gartha Jenningse, ale i z Wese Andersona a řady jeho epigonů. Škoda, že se Waititi nerozhodl ukotvit svůj snímek v jednom žánru, žánrová nevyhraněnost můj divácký dojem trochu tříští...

Nejodvážnější a nejvtipnější satirický projekt veřejnoprávní televize? No, to tedy nevím nevím, první díl bída, druhý trochu lepší, třetí, čtvrtý i pátý už zase jen průměr, třeba ta postava hloupé kosmonautky - miss slepice mi přijde jako vysloveně trapná snaha bavit za každou cenu... Vlastně bych oddělil ony dvě příběhové roviny - zatímco ti čtyři kosmonauti mne popravdě moc nebaví a celkem se při sledování jejich tréninkových peripetií a kosmického letu nudím, rovina inspirovaná britským sitcomem Jistě, pane ministře/premiére, tedy rovina ministra školství a jeho náměstka, (by) mohla být mnohem nosnější a zdála se býti zárukou kvalitní politické satiry... (které je v českých televizích opravdu jako šafránu)...bohužel ale odletem ze země do vesmíru byla zatlačena na druhou kolej... Všechny hrany obroušené, veřejnoprávní satira drsná jak plyšový smirkový papír, tohle se nemohlo dotknout vůbec nikoho. A tematicky - první Slované na Měsíci...to vypadá jak humor z doby Národního obrození. Tolik humbuku a skutek (České televizi) jako vždycky utek... Nechte už konečně hučet Hučína a dejte tenhle prostor místo Baldýnskému Petru Čtvrtníčkovi! Nebo už konečně dejte někdo generálnímu číslo na Tooondu Blaníka! Žížalo, fofrem!

A pak že se v Česku neumějí točit temné detektivky... tak ponurý, tak syrový a tak autentický pokus se v tomhle žánru objevil tady v místní tvorbě naposledy někdy na konci 60. let v kalašovce Petra Schulhoffa Po stopách krve... Prvků, které tenhle projekt dělají výjimečným, je hned několik - atmosféra zapadlé části republiky, konce světa, příhraničí, Sudet, opravdu vynikající kamera, střih a režie, minimalistická hudba a práce s ruchy, skvělé herecké výkony (vynikající Jaroslav Dušek obsazený konečně mimo svou tradiční hereckou škatulku, skutečně skvělá Zuzana Stivínová, jakož prakticky všichni herecky zúčastnění...), vynikající scénář, sociálně-kritický prvek...Pustina je real. Není tu žádná nadsázka nebo umělecká licence. Všechny ty figury jsou skutečné. A skutečný je i ten svět zobrazovaný v seriálu. Svět odvrácené strany Česka. HBO skutečně umí vygenerovat kvalitu té nejvyšší jakosti. Pustina je česká seriálová událost dekády, první ryze český projekt, který je kvalitativně srovnatelný s tím, co se točí ve světě! Mistrná sonda do života lidí na kraji společnosti. Bezradnost a nefunkčnost systému shrnutá v jedné větě - A co mi jako uděláte?!

1. Koho napadlo natočit vysokorozpočtový kostýmní seriál, v němž vykreslí hlavního hrdinu jako bezskrupulózního všehoschopného cynického děvkaře a kariérního oportunistu? To někde padlo strategické rozhodnutí, že vlajková loď seriálové tvorby ČT bude symbolizovat právě tyhle principy a vlastnosti? 2. Seriál šustí papírem a topornými dialogy, scénárista by měl být máčen jako nepoctiví pekaři v koši ve Vltavě. 3. Marek Najbrt vysokorozpočtové natáčení zjevně nezvládá, místo nového Cirkusu Humberto natáčí unylé nemastné neslané nic... Marek Najbrt zjevně není pan Režisér Filip. 4. Veřejnoprávní televize a product placement ver. 2.0

Sequensův Atentát zůstal nepřekonán, přesto Sean Ellis natočil film, který se nemusí za nic stydět (byť trpí většinou nemocí velkých evropských koprodukcí) a na který my Češi můžeme být právem hrdi - je totiž o tom nejlepším z nás, o naší statečnosti, o našich hrdinech... Filmu paradoxně v mých očích (a uších) ubližuje asi nejvíc to, že jsem Čech a mám tedy mnohem detailnější znalost popisované historické události, kontextu a v neposlední řadě jazyka (proto mi třeba předešlé Ellisovo Metro Manila přijde mnohem více autentičtější, věrnější a bližší filipínským reáliím, než Anthropoid českým, ale nedělám si iluze, že kdybych byl rodilý Filipínec a koukal na tenhle film, měl bych podobný pocit jako nyní) než jakýkoliv zahraniční divák, když ovšem přivřu své rodilé české oko (a zakryju ucho), mám před sebou kvalitně natočený a dobře fungující mezinárodní koprodukční snímek, jehož hlavní doménou je popularizace jednoho z mála velkých aktů, kterým jsme se my Češi (Čechoslováci) zapsali do historie...a dělá to více než dobře! Zajímavý scénář (historicky sice velmi nepřesný, nedržící se historických faktů, ale právě proto ryze filmový a funkční), interesantní herecké výkony (zvlášť Cillian Murphy tu hraje jako v Peaky Blinders), dobrý casting, autentická mizanscéna, kvalitní produkce a výprava... Takže osobně přeji snímku velké tržby a kasovní úspěch, značný mezinárodní ohlas a plno diváků, kteří se řeknou - ejhle, ti Češi...naprosto heroičtí! :-) PS: Vlastně si nevzpomínám, že by kdokoliv zvenku natočil o nás Češích takhle pozitivní film (snad vyjma Nesnesitelné lehkosti bytí), film, v němž bychom nebyli jen těmi ,,mongoly" odkudsi z Východního bloku, nebo popřípadě film, kde by Praha nebyla ,,divoký východ" a Češky nebyly jen hezké, ale levné a lehko k mání...

Neuvěřitelný příběh, diletantské televizní provedení...

Nezávislý film v tom nejvlastnějším slova smyslu...nezávislý produkcí i obsahem...svobodný názorem... Pozor, Captain Fantastic není komiksový hrdina (i když k němu název filmu záměrně odkazuje), je to prototyp svérázného člověka, který se rozhodne žít skutečně svobodně, navzdory státu a svazujícímu systému, navzdory společnosti. Skvěle napsaný scénář, který si klade velké otázky - o podstatě svobody, o jinakosti, o ne/toleranci, o rodičovství, o rodině, o současném stavu Ameriky, potažmo naší západní civilizace, a který ústí s nezbytnou dávkou humoru , tak typickou pro poetiku amerického nezávislého filmu, k překvapivě smířlivé katarzi. Už dlouho jsem neviděl tak smysluplně napsaný scénář (i když o některých věcech by se dalo samozřejmě polemizovat...ptám se sám sebe jako diváka, jaká by byla moje percepce filmu, kdyby hlavní hrdina neměl tak vysoké IQ a vzdělání atd.). Captain Fantastic je pro mně osobně skutečný hrdina, a to nejenom kvůli tomu, že ho hraje právě Viggo Mortensen, ten chlap by mohl charisma doslova vyvážet coby americký exportní artikl. Věrohodný, sympatický a naprosto uvěřitelný! Fenomén moderních hippies, kteří se dnes maskují v hipsterské módní vlně, jejímž vedlejším produktem je zájem o zdravý životní styl, bio potraviny, alternativní medicínu atd., kteří ovšem nejsou schopni, tak jako Captain Fantastic, překročit vnitřní hranice utvořené městským způsobem života. Návrat k přírodě, návrat k podstatě. Cesta z města. A velký filmový zážitek! PS: Rozměr skutečnosti dává komparace s českým Captainem Fantasticem ze Šumavy...