Vedjat

Příliš málo komentářů na tak pěkný film, nicméně hodnocení odpovídá. Burt Lancaster (reverend Anthony) a Kirk Douglas (rebel Timothy Dudgeon) ve vrcholné formě a k nim, byť na malém prostoru úchvatný Lawrence Olivier (generál anglické armády). To byly doby, kdy se filmovému řemeslu dařilo. Výborný film, dramatický i zábavný. Jemné náznaky v chování protestanského reverenda, dávají tušit budoucí proměnu v bojovníka americké domobrany: po výstražném výstřelu vojáka,vykonávající stráž u oběšeného, mu z ruky instinktivně vytrhne zbraň, dále když přenáší v náručí mlýnský kámen a neodloží ho při hovoru s vojákem. Stupňující se násilí a nespravedlnost Angličanů pak dílo dokoná. Chudák jeho mladá žena v závěru filmu neví, kterého z hrdinů si má vybrat. Zda Dudgeona, který zachránil reverendovi život nebo právě povstalý přízrak odplaty a odhodlání - kapitána Anthonyho. V těžkých dobách člověk najde své povolání a někdy to mladé dívky nemají lehké.

Pokud bych byl dítě a žil v komunistickém Československu, byl bych nadšený. Dnes už průměrný film se zajímavými protagonisty. Kirk Douglas nedávno oslavil 101. narozeniny. Prohlašuje, že je dlouhověký zásluhou své milované ženy (98 let). Ve filmu je jistá disharmonie ve věku krále Ragnara otce (Ernest Borgnine nar.1917) a Einara syna (Kirk Douglas nar. 1916). Také obsazení Tonyho Curtise do role otroka a bojovníka královské krve nepůsobí věrohodně. Jeho jemná pohledná tvář a tenké nohy se hodí pro jiné role, což potvrzuje rok poté v Some Like It Hot. Mezi zajímavé scény filmu patří běhání po veslech vikingské lodi při oslavě návratu Einara. Kořistí přivezenou z výpravy je krásná princezna Morgana, kterou hrála Janet Leigh (známá z hororu Psycho).

Zajímavý válečný film ze 60. let, něčím působí jakoby byl natočen o mnoho let dříve. John Wayne ve své šabloně (ne náhodou mu ve filmu přezdívají „The Rock“). O co lepší, příjemnějsí a na úrovni, než ta současná hora svalů. Kirk Douglas jako velitel s rozporuplným charakterem:„Za tím okouzlujícím šarmem, se něco skrývá“. Ve vedlejší roli admirála se objevuje postarší hvězda Dana Andrews. Pěkné. Nenudil jsem se.

Moc pěkný film s hvězdným hereckým obsazením. Pro mě velké překvapení, které předčilo očekávání. Režiséru Johnu Frankenheimerovi se podařilo vytvořit film s velmi napínavým dějem. Exceluje Kirk Douglas (plukovník Jiggs Casey) v první polovině filmu a Edmond O´Brien v roli senátora. Burt Lancaster také skvělý jako cílevědomý generál, který se vidí v roli příštího vládce. Nelze zapomenou na Fredrika Marche v roli prezidenta. Jeho myšlenky nositele míru a víra v demokracii se bohužel nesplnily a nemohou se splnit. To co už víme z minulosti je, že lidé se nemění. S novými událostmi a prezidenty jsme opět překročili práh studené války. Jaderné velmoci si vyhrožují vyhlazením, a kteří z nás mohou spoléhat na dostatek příčetnosti, jež zabrání pomyslnému stisknutí tlačítka.

4 hvězdičky díky nostalgii. Je to úplně jiný film než Vetřelec Ridleyho Scotta, nicméně v době svého vzniku nadčasový a má silné momenty. Cameron to rozjel ve velkém stylu. Banda mariňáků s trapnými hláškami, na hony vzdálená profesionálním vojákům, ponurá a nevlídná atmosféra vybydlené planety, světelné efekty, technické vychytávky a hrůzu nahánějící stádo vetřelců. V závěrečné části filmu už nezbývá nikdo akceschopný. Důstojnice Ellen Ripley (Sigourny Weaver), vybavena plamenometem, automatickou pulsní puškou s granátometem, se vydá zachránit jediného přeživšího kolonistu – holčičku Newt (Carrie Henn). Nalezne ji v doupěti vetřelců, kde se střetne s ohromnou vetřelčí matkou, právě snášející vajíčka. Ta se po vypálení svého hnízda odtrhne od megakladélka a začne jednat. Rypleyová poznává, že se nevyplácí nasrat matku. Armáda vetřelců, adekvátní počtu kolonistů/hostitelů, se stáhne a od té chvíle jsme diváky konfrontace dvou individualit. Rypleyová s holčičkou v náručí prchá před obludou, vetřelec, aby ji dostihl, použije výtah a následně se nepozorován přemístí do záchranného kosmického plavidla. Závěrečný souboj je již impozantním finále. Rypleyová v robotickém nakladači uštědří matce několik drtících ran a nakonec ji shodí ji do nákladového prostoru. Následuje scéna, ve které několikatunové monstrum visí hlavní hrdince za nohu. Ani síla umocněná podtlakem z otevřených dveří do vesmíru Ellen nepřemůže, za což ji pochválí android Bishop…“Slušný výkon, na člověka“. Bylo první vejce nebo matka?

Jeden z nejlepších filmů vůbec. Jsem rád, že mé dětství utvářel takový film jako Frajer Luke, který mě s několika dalšími provází celý život. Vždy jsem se díval na původní české znění a až mnohem později jsem se dozvěděl o biblických odkazech zakomponovaných do filmu, které komunistická cenzura vystřihla. Jedno zpodobení však cenzuře uniklo. To když Luke leží po vajíčkové hostině na stole zanechán spoluvězni v poloze Ježíše Krista na kříži. „Luku, můj chlapče, Tys to dokázal“.

Tak nevím, jestli se mi tenhle film má líbit. Je natočený jako červená knihovna a místy hraničí s parodií. Literární předloha je úžasná a v tom je problém, že nejde natočit. Řeknu Vám jednu věc – „Žádní kovbojové neexistovali“. Tedy ne takoví, jak je známe z amerických filmů. Práce Cowboye patřila na Divokém západě mezi nejhorší zaměstnání, proto ji z 90 % dělali černoši a Mexičani. Kotel národů, který vznikl v Severní Americe mísením kultur z celého světa, potřeboval vyprávět vlastní příběhy. Proto vzniklo toto „nevyhnutelné monstrum“ - mýtus westernového hrdiny. Přijíždí tajemný cizinec se zastřenou minulostí. Okouzlí ženy i muže, vykoná spravedlnost a odjíždí do neznáma. Komu bude chybět nejvíce? Dětské duši, a tak to bylo po mnoho generací, dokud mýtické bojovníky nenahradili Transformers. Co nahradí Transformers? Asi se mi Shane má líbit! Shane neodjížděj … Shane…táta Tě má rád a máma Tě chce.

Tenhle film jsem léta odsouval. Doba dozrála a Já se skvěle bavil. Výborný herec s komediálním talentem Bill Murray a půvabná Andie McDowell v neotřelém příběhu, založeném na časové smyčce jednoho dne. Jeden den ve vesnici, kde dle tradice předpovídá počasí svišť, se pro hlavního hrdinu Phila - televizního hlasatele počasí, opakuje zas a znova. Až do té doby než zmoudří a zbaví se cynického pohledu na svět. Plejáda zábavných momentů vývoje osobnosti, která začíná panikou a strachem z neznáma, pokračuje užíváním si života bez následků a proměnou v odevzdání se osudu a smrti. Bill dostává nekonečně mnoho šancí, z nichž většina končí fiaskem. Jeho život vtěsnaný do stále opakujícího se dne nakonec ústí ve snahu na sobě pracovat a pomáhat lidem. Poučný a americky výchovný závěr, ve kterém se Phil naučí mít rád lidi a díky této proměně získá lásku vysněné ženy. Kdo by nechtěl dostat ještě šanci? Alespoň jeden den…

Mám slabost pro tento film. Nenechte se mýlit nízkým hodnocením, které neodpovídá kvalitám snímku. Viděl jsem film před mnoha lety na ČT, kdy mě pohltil svým napětím, které vychází z reálnosti a uvěřitelnosti děje. Není to klasický western a v době, kdy končila velká éra tohoto žánru, se už filmy točily jinak. Motivy farmáře Coba (James Stewart) v čestné funkci šerifa v zapadlém městečku Firecreek mluví za všechny, kteří si netroufli na víc. Konflikt s námezdnými zabijáky či ochránci (záleží na úhlu pohledu), kteří městečkem projíždí, pak u hlavního hrdiny vyústí v běsnící frustraci. Po neúmyslném zabití jednoho z členů tlupy nevinným mladíkem, který chránil místní indiánskou krásku, si vůdce Larkin (Henry Fonda) zjedná právo sám. Viník je za nočního pozdvižení a v nepřítomnosti šerifa oběšen. Ten se vrací druhý den, aby zlomen dospěl k rozhodnutí, postavit se hordě vrahů sám. Konečně věci začne řešit přímo a Firecreek už nebude útočištěm smolařů a ztroskotanců. Henry Fonda je ve filmu „impozantní postava“ a to doslova. Ve svých 60ti a více letech působí velmi mladistvě. Nejednoznačnost charakteru jeho postavy tento dojem ještě podtrhuje. Jsou zde šablony: naivní plavovlasá dívka vystavujíce se polonahá u potoka, Miss Indiánka oděná do bílých šatů v zaprášených kulisách města, rodící šerifova žena, která v nastalých útrapách připomene společné dávné touhy. „Oko za Oko“, násilí na ženě a smrt jednoho, za smrt všech Larkinů. Město Firecreek bude od této chvíle něco znamenat!

Jak se za několik generací změnil pohled na severoamerické indiány? Hrdinou je v tomto filmu ze 40. let ten, kdo nás zbaví těchto vraždících bestií. Armáda amerických rangerů (rváčů) včele s majorem Rogersem (Spencer Tracey) se ve 2. pol. 18. století vydává na výpravu do amerických pustin s tímto záměrem – vyhladit velkou indiánskou vesnici, ve které žijí ti nejhorší zabijáci. Po všech možných útrapách a ztrátách se to nakonec podaří. Z dnešního pohledu až absurdní a drsná podívaná, kterou táhne heroický major. Ve svém usilování nezná bolest, nemá smilování a jako správný velitel působí jako psycholog. Jednu z hlavních postav filmu (Robert Young) namotivuje tak, že za pár dní rozchodí průstřel žaludku. První polovina filmu je o líčení výpravy, druhá polovina je o jídle. Po vypálení vesnice, kde problesknou také humánní pohledy (ne všichni indiáni jsou zabiti), se značně vyhladovělí rváči vrací domů. Aby se neprozradili před krvelačnými Francouci, měli vojáci zakázáno lovit. Nedokáží pak myslet, než na potravu (kromě jednoho rangera, který během návratu ujídá indiánskou hlavu). Cílem cesty je pevnost, kde všechny čeká vysněná hostina a zasloužený odpočinek. Když pevnost najdou prázdnou, rozpláče se i dosud nezdolný Tracy. Pomoc je však na cestě. Takže, kdo má kulky, prach, mušketu a nutnou dávku odvahy, vzhůru na Severozápad!