Vedjat

Hlavní hrdina zabije během čtyř dní asi 50 lidí jen holýma rukama a pistolí. Kam se sere Rambo (i když vrtulník sundal kamenem). Liam dokáže všechno a bez neprůstřelné vesty čelí desítkám protivníků se samopaly. Na závěr odkrágluje panenchtivého šejka, zrovna když mu servírují jeho dceru. Skvělé - napínavý, přímočarý film, plný zabíjení albánských prasat, zkorumpovaných politiků a jejich noshledů. Stačí jeden Rambo nebo Bryan a zbaví nás těch nejhorších zločinců. Současnost je však nad jejich síly. Vítejte v Paříži!

Pěkné a aktuální. "Proč ho zabili? Poskytovat služby a oni mu je opláceli. Takže zemřel na laskavost." Hezká vzpomínka na něco, co jsem zapomněl nebo neviděl. Už jen původní český dabing stojí za to. Závěrečné shrnutí hlavního hrdiny: "Jsou dvě metly lidstva - pořádek a nepořádek. Korupce se mi hnusí, ctnost mě odpuzuje".

Prostě úžasný film, a také skvělý český dabing. Zatímco se Max po počátečním šoku z toho, kde se to ocitli, stále zmítá v hysterii a depresích, Albert začíná přemítat:" Vždyť my by jsme se nemuseli mít špatně. Všude kolem samý ženský, my tady jediný chlapi...konkurence prakticky žádná."

Opět zklamání. Chvílemi se zdálo, že to může být vtipné. Hlavním dějem je neustálé dohadování dvou podivínů, kteří melou nesmysly a nevyužijí možnosti příběhu .Vlastně se ukáže, že nic neumí a nic neví.

Velmi slabý velmi lidský příběh (v popisu obsahu). Dle komentářů zcela jiné očekávání. Meloucí Williams s otravnými hláškami bez vtipu, které dávají vojákům zapomenout na válku. Nudné, nezajímavé.

Tak tohle nezachrání ani Stewart, ani Raquel a unavený Dean Martin už vůbec ne. Celkem slušná výprava, pěkná hudba, ale ten příběh. Bratři Bishopové, mladší Dee (Dean Martin) a starší Mac (James Stewart), se setkávají za nelichotivých okolností. Dee Bishop v čele bandy zločinců neúspěšně přepadne banku v městečku Val Verde. Při přepadení je bandity zastřelen bohatý rančer a manžel krásné madame (Raquel Welch). Mac Bishop zachrání bratra a jeho bandu před šibenicí a ještě stihne vykrást banku. Jako rukojmí si bandité vezmou mladou vdovu, které přes její nejasnou minulost nikdo neřekne jinak než „Madam“. Zločince pronásleduje šerif Johnson (George Kennedy) se skupinou dobrovolníků. Banda desperátů se vydává k hranicím Mexika, a dále do území nikoho, kterému vládnou Bandolero. Přestože putují vyprahlou, pouštní oblastí, nemá to vliv na dokonalý styling madam – dlouhé nalakované nehty, líčení, hříva. Oba bratři jsou jí sympatičtí. Důvodem je snad to, že mladší, byť vrah jejího manžela, vystupuje jako galantní ochránce a jediný na ní neslintá. Za nočních zastavení starší bratr promlouvá do duše mladšímu a snaží se ho vrátit k farmářským kořenům. Madam vyjevuje Bishopům, že mají něco, co šerifa za nimi táhle. Po tomto poznání se vztahy ještě prohloubí a madam není propuštěna, jak by se mohlo logicky zdát. Po dalším putování nachází banda útočiště v opuštěné vesnici uprostřed pouště. Skýtá se prostor pro další dialogy. Mac tlačí na Deeho a vnucuje mu myšlenku poklidného života na vlastní farmě, s vlastními dětmi. Dee nevidí východisko – nemá peníze, nemá ženu. Vzápětí však nachází odpověď v objetí s madam. Raquel není jen krásná, je úžasná. Hrát neumí, ale u ní stačí, že je. Všechno ostatní navazuje. Dcera bolivijského otce a anglické matky natočila svůj poslední celovečerní film o deset let později, po boku J. P. Belmonda. V 37 letech končí ve vrcholné formě jako filmová modelka. Pak už jen televize. Ale zpátky k filmu….Dee Bishop Ji chce, Mac Bishop by Ji chtěl a šerif Johnson Ji chce ze všech nejvíc. Po přepadení vesnice Bandoreros oba bratři dojemně umírají. Madam se vrací …

Pěkný film s atmosférou. Charakterní Robert Mitchum (detektiv Harry Kilmer) a velmi zajímavý Ken Takakura (konkurent Kilmera a bývalý člen Yakuzy), o kterém se ze životopisu nic nedozvíme. Jen to, že účinkoval asi ve stovce filmů. Ve filmu se šetří násilím a dramatickými proklamacemi. Tedy až na ten fraškovitě vyznívající závěr, ve kterém si Mitchum uřízne malíček. Gesto omluvy bylo přijato a je jen jeden muž, který nemá většího přítele.

Některé ženy takhle vypadají a Tootsie své postavě propůjčila komediální mužské móresy. Pan Postránecký přidal důvěrně známou fistulku, kterou Tootsie v mžiku dokáže změnit v mužný tón - například když chce přivolat taxík. Po velmi dlouhé době jsem zhlédnutí filmu pojal jako sváteční událost a s obavami. V 80. letech to byla celkem provařená záležitost, neboť snímek v československé televizi často opakovali. A navíc, byl jsem dítě. Nevím, čím to je, že 80. léta jsou tak zvláštní. Závan moderní doby, svět, ke kterému jsme vzhlíželi a zpětně období, které je srozumitelnější než současnost zahlcená technologiemi. I přes tu banálnost příběhu a triviální zápletky jde o neopakovatelný zážitek…když se to umí podat. Jak je to dlouho? Třicet pět let… a jsme země velkých možností. Ten balast seriálů z nemocničního a krimi prostředí se asi někomu líbí.

Jsou filmy, které nestojí za to hodnotit. Tenhle je tak na hranici mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Podivný pohádkový příběh, v mnoha ohledech kýčovitý. Holt doba se mění, vkus tvůrců a obecenstva taky.

Idealisté posouvají svět dopředu a realisté mu vládnou. Tolik zasvěcených, pochvalných a odsuzujících komentářů k filmu. Jsme tu všichni humanisté. Poučili jsme se? Plukovník idealista ve filmu prohlašuje, že je součástí lidské rasy, ve snaze zachránit 3 lidské životy. Generál realista se mu snaží vysvětlit, že je to jen bezvýznamná oběť na oltář mašinerie (a navíc to podpoří morálku). Plukovník Dax jedná tak, jak musí. Generál Broulard dělá jen to, co může. Pokud někdo příliš vybočí, jako Generál Mireaua rozkazem dělostřelecké střelby do vlastních řad, je odvolán a dostane trafiku. Film je výjimečný tím, že proniká hluboko… až k dřeni. Tu hrůzu cítíme přímo před sebou. „Vlastenectví je poslední útočiště darebáka“. Na to si vzpomenu, až půjdu zakrátko k volbám.