bierce

Malé umělecké dílo a neobjevený klenot ve výrazně stylizované animaci, ztvárněné pouze křídou a pastely. Zachycuje dvojici koček sedících u okna, jež od svého prvního protažení začnou procházet koloběhem neustálé transformace skrze kubistické a art deco tvary zpět do své zvířecí podoby a zároveň objevovat veškerá zákoutí svého příbytku. Nejpozoruhodnější je zde právě dokonalé propojení perfektně odpozorované dynamiky a stylu kočičího pohybu s abstraktní animací, jež navíc kongeniálně doplňuje v podstatě free jazz hudba Neda Rorema. Tenhle film si dokážu s klidem představit na zdi kterékoli významné galerie v oddělení moderního umění 20. století.

Nádhera. Lyrické obrazy holandské krajiny a města viděné v odrazu vodní hladiny. Obraz se vlní podle intenzity a rychlosti vodního proudu, občas je narušen organickým smetím plujícím po hladině. Na změny rytmu přitom jemně reaguje i zdánlivě nezúčastněná hudba. Ostrý a přitom rozvlněný pohled černobílé kamery působí dojmem impresionistických obrazů. Bert Haanstra za tuto báseň v obraze získal zcela zaslouženě Zlatou palmu v Cannes.

Fascinující audiovizuální koláž upozorňující na postupnou degradaci přírody vlivem neustávající lidské činnosti. Autor pracuje především se záběry městské zástavby Los Angeles a konfrontuje je s pouštní krajinou v okolí města. Díky téměř neustálým časosběrným záběrům, které jsou navíc použity jako vrstvy, jež se vzájemně (a nutno říci, že velmi promyšleně) prolínají a doplňují, dosahuje autor velmi silného vizuálního dojmu. Ten je podpořen zvukovou stopou, tvořenou koláží free jazzu a občasných ruchů a hlasů, která někdy určuje jeho rytmus, jindy se zase obrazem nechá vést. Film je navíc protkán několika příběhy či sděleními ve formě mezititulků, jež mi silně evokovaly literární styl Edwarda Goreyho. Ve výsledku rozhodně fascinující dílo, možná poněkud obtížně interpretovatelné.

L'ange není filmem v klasickém slova smyslu, natož pak fantasy, jak je zde uvedeno. Jde spíše o koláž vjemů a pocitů vyjádřenou obrazem. Autor se vyjadřuje za pomoci mnoha odlišných technik, ať jde o hry světla a tmy, efektní využívání zpětného chodu kamery, záběry skrz pokřivené čočky a nebo značně experimentálně pojatý střih. Některé sekvence působí dojmem oživlých obrazů Holandských mistrů, kdy statická kamera sleduje střihem pokřivený pohyb v obraze a jindy zase překvapí inovativně užité filmové postupy. Obrazovou stránku filmu kongeniálně doplňuje hudba autorovy manželky, Michèle Bokanowské. Hudba je sama o sobě schopna navodit člověku velmi zvláštní stavy. Dosahuje toho především zvukem nástrojového obsazení, v němž dominují smyčcové nástroje a klavír a následně pak experimentální strukturou skladeb. Bokanowská do své hudby komponuje i různé nezvyklé ruchy a nebojí se používat i střihy nebo smyčky. Ve výsledku pak hudba působí jako naprosto rovnocenný partner obrazu. Je velmi těžké popsat tohle nádherné a ojedinělé dílo někomu, kdo ho neviděl na vlastní oči. Pokud bych měl L'ange k něčemu připodobnit, napadají mě snad jen snové scény z filmů Davida Lynche, které vyzařují podobně ''divnou'' atmosféru. Veškeré příměry však nakonec selhávají, protože tvorba Patricka Bokanowského jde ryze vlastní cestou. Cestou vedoucí do jiných sfér vnímání.

Okouzlující filmeček o mírumilovné zemičce jménem Rarg, která je plná vynálezů a vynálezců. Vše se zdá vlídné do té doby, než postarší vynálezce učiní strašný objev. Celé veškerenstvo je pouze snem jednoho spícího člověka, který se má během pár minut probudit. Následující pokus o zvrácení této situace spolu s geniálním vypravěčem v hlasovém podání Nigela Hawthornea a kouzelným zakončením, vám nejspíš vyloudí úsměv na rtech stejně jako mě. Film vhodný pro malé i velké, který se s úspěchen naboural do mé top 10 animovaných filmů.

Tak tohle je teror! Mě naprosto neznámý film, o kterém bych opravdu nerad cokoli prozrazoval, abych kohokoli dalšího nepřipravil o zážitek. Rozhodně bych nedoporučoval cokoliv o něm číst a v žádném případě prohlížet si zde galerii fotografií... Věřím tomu, že pan Mercero stvořil nejsugestivnější film, jaký sem kdy měl možnost spatřit. Fim, který si budu pamatovat pokud ne do smrti, tak přinejmenším po hodně hodně dlouhou dobu. +++ke stažení na www.secret-cinema.com+++

Zběsilá jízda probouzející se Paříží. Přes Champs Elysses, široké magistrály až po úzké pařížské uličky bez ohledu na semafory a křižovatky. Podle jedné z legend řídil vůz sám Lelouch, podle jiné řidič Formule 1. Nicméně jde o velice adrenalinový a fascinující zážitek, i když vlastné vidíme jen ubíhající silnici (jediná kamera přidělaná na předku auta). Navíc podpořenou malou, ale typicky francouzskou pointou.

Vizuálně dokonalý, temný a silně mrazivý animovaný film o tom, že někdy se nevyplácí pomáhat dámě v nouzi...Obvzláště, když ta dáma není dámou ale děsivou, hladovou a neústupnou harpyjí, která se rozhodně nemíní jen tak vzdát něčeho, co začala považovat za vlastní...i když se jedná o samotný život.

Twilight Zone...Tenhle název mě fascinuje už od dětských let, když jsem se poprvé dočetl v Encyklopedii fantastického filmu o existenci tohodle seriálu. Během let jsem pak shlédl 4-povídkový film od Spielberga & Co., dvoupovídkový film z roku '94, jednu povídku ze seriálu z osmdesátejch let, která mě od týhle verze nadobro odradila a nakonec několik epizod z nejnovějšího seriálu, který sice nebyly tak špatný, ale zase nic extra. Prostě žádnej z těhle pokusů mě nepřesvědčil o vyjímečnosti fenoménu Twilight Zone...až do dneška. Dnes jsem shlédl svoji první epizodu z originálního seriálu, která mi udělala chutě na celou sérii. Jde o šestou epizodu čtvrté série a jmenuje se Death Ship. Premiéra tohodle dílu proběhla 7. února 1963, o scénář se postaral osvědčený Richard Matheson, jemuž za námět posloužila jeho vlastní povídka. Příběh pojednává o trojici astronautů, kteří přistanou na neznámé planetě miliony světelných let od Země a naleznou zde trosky lodi, jež vypadá na vlas stejně jako ta jejich. Když se dostanou do vnitřku lodi, ke svému úděsu zde naleznou svá vlastní mrtvá těla...Dál už nic říkat nebudu, abych nikoho nepřipravil o pointu, která už dnes bohužel moc originální není, ale v roce '63 to musela být bomba! Atmosféra nejistoty, strachu ze smrti je vystižena dokonale, stejně jako výprava a kostýmy, které jsou sice poplatné době vzniku, nicméně stále jsou úžasné. Pro mě je to jasných *****!!! ************************************************************************* A Piano in the House, dvaadvacátá epizoda třetí série. Tenhle díl mě nenadchl tolik jako Death Ship, nicméně stále je to nadprůměr. Pojednává o uměleckém kritikovi, který se chystá své mladší manželce koupit dárek k dvacátýmsedmým narozeninám. V jednom starožitnictví narazí na staré samohrající piáno. Piáno má ovšem jednu zajímavou vlastnost, a to že kdo se ocitne v jeho blízkosti když právě hraje, projevuje nahlas své skryté tužby a názory. Kritik této schopnosti využije na manželčině narozeninové párty, ale nakonec se tato podlost obrací proti němu....************************************************************* Pomalu začínám cítit jistou závislost na Twilight Zone...Další epizoda The Howling Man si odbyla premiéru v roce 1960 jako 5. část druhé série. Vysílený muž, podle svých slov cestovatel, se s posledním vypětím sil dostane do jakéhosi hradu a žádá jídlo a nocleh. Hrad je obýván podivnými mnichy, kteří zjevně udržují nějaké tajemství. Tento dojem posiluje neustálé, jakoby vlčí vytí, ozývající se z hlubin hradu. Muž je zprvu odmítnut, ale poté co omdlí vysílením před očima hlavního bratra, je ubytován v prázdné komnatě. Po probuzení přichází na kloub strašnému tajemství, kterému zpočátku odmítá uvěřit.....Tato epizoda mi svou atmosférou trochu připoměla některé Hammer filmy. Škoda, že se prostřední část trochu vleče, samotný závěr je pak docela působivý.*********************************************************** Už je to tady.. Je to fakt vážný, nedokážu usnout bez toho abych ten den neviděl aspoň jednu epizodu. Ta dnešní se jmenuje Eye of the Beholder. Šestá epizoda, druhá série. Tenhle díl je prostě geniální! Janet Tiler se narodila extrémně ošklivá, aspoň to o sobě tvrdí. Nevidíme jí totiž do obličeje, protože téměř až do konce má celou hlavu obmotanou obvazy. Ale radši už nebudu nic říkat, abych případného diváka nepřipravil o ten úžasnej twist na konci. Mimochodem tahle epizoda dokáže navodit spoustu zajímavejch a závažnejch myšlenek. Zatím nejlepší díl. Doporučuju. “Beauty is in the eye of the beholder...a lesson to be learned in the Twilight Zone”

Zajímavý animovaný film o hollywoodském režisérovi Goldframeovi, který chce být ve všem první. Chce být dokonce rychlejší než vlastní stín, ale to se mu hrubě nevyplatí...