ostravak30

Boudníka jsem neznal a nic jsem o ně nevěděl, ani jsem netušil, že někdo takový existoval. Měl-li mi tento film něco o něm říct, dozvěděl jsem se, že to byl hospodský povaleč a umělec, kterému ani vlastní přátelé příliš nerozuměli. Nemyslím si, že toto se dá označit za pravdu. Těžko soudit, jak příběh napsal Bohumil Hrabal, nečetl jsem. Na druhé straně se podařilo dobře vykreslit atmosféru, ačkoli ani z té šedi jsem nevypozoroval, že by se jednalo o nesmírně krutá 50. léta. Boleslav Polívka dostal charakterní roli v níž se mohl pořádně předvést. Hodně mě bavil i Arnošt Goldflam.

Příšerky z podkroví jsou příšernou komedií, v níž se celá řada postav chová nelogicky. A nedomyšlených věcí je tu skutečně hodně. Jedinými zábavnými scénami jsou ty, kdy dochází k ovládání členů rodiny. Hlavně babča pobavila, ale přítel ségry taky nenudí. Jinak ale snímek vlastně nic nového nepřinese...

Malamužův debut vlastně nedopadl špatně jakožto ani dobře. Je to v první řadě vykrádačka všech slavnějších animáků. Samotná princezna mi připomíná Rebelku. Hodně prvků pochází i ze Shreka. Jsou zde vtipné gagy, ale je jich zoufale málo. Tedy pokud se bavíme o těch originálních. Neurazí, ale ani nenadchne...

Je to klasický Bugs Bunny a další postavičky. Docela jsem je i mohl v dětství. Ale s odstupem času se mi zdá, že všechny ty skopičiny jsou pořád tytéž, mění se jen prostředí a drobnosti okolo. Faktem je, že nejvíc mě asi vždy bavil kačer Daffy.

Tato část dokumentu Karel Kryl – Kdo jsem…?  je pro mě přece jen cennější. Zpěvák vypráví nejen o svém dětství, ale je konfrontován i s názorem, že nemá co mluvit do veřejného dění, když tu "20 let nebyl". Něco na tom samozřejmě je, nicméně K. K. se vyjadřuje i k současné (tehdejší) politické situaci. Škoda, zemřel hodně předčasně. Závěrem musím souhlasit s tím, že v obou dokumentech je velký problém se zvukem a legendě je často špatně rozumět.

Karla Kryla a jeho písně mám rád a vždy si je s radostí poslechnu. Faktem je, že občas jsem jeho filozofickým řečem moc nerozuměl. Nakonec i jeho písně jsou absolutně promyšlené a texty složité. Vsadím se, že jim rozumí jen málokdo. Přeci jen jde ale vyčíst z jeho mluvených výpovědí, že trpěl rozmrzelostí z porevolučního vývoje. Dost protivná je ale místy kamera a některé záběry. Vzhledem k hodnocení jdu opět proti proudu, ale tohle není povedená sešlost s K. K. Ten za to ale nemůže, to je problém režijní práce...

Ani druhý film dojem nevylepšil. Zajímavé je, že přestože oba snímky (Myšák a přátele) dělí jen 7 let animace jsou u obou zcela jiné. Zvířata nejsou zrovna poučena od minule a tak se nechají napálit. Film stále postrádá nějakou podstatnější část humorné složky. Příběh je bez nápadu, fádní...

Romantický film na pozadí skutečných událostí. Jediný režijní počin Anthonyho Quinna nedopadl asi příliš dobře. Musel mít problém zaujmout. Přeci jen se v té době točily velké válečné filmy a pak i náboženské. Sám Cecil B. DeMill prý nebyl spokojen s výsledkem. Podstatná část filmu byla natočena ve studiu. Sám je málo akční, dramatický a dobrodružný. Spíše se zaměřuje na tu romantickou část nemluvě o faktu, že skutečné historické pravdě je dost vzdálen.

Větší pitomost jsem opravdu dlouho neviděl. Ti dva mladíci jsou hodně amorální. Nevím, kdy byla napsána původní divadelní hra, ale nedivím se, že musela působit skandálně. Vždyť jeden z nich nejenže nelituje smrti matky, ale ještě si pohazuje s její mrtvolou a běhá s ní tam a zpět, A nakonec nechá zavřít svého otce. Možná autor odkazoval na tehdejší cynismus mládeže. Mezitím se v ději odehrává sled rádoby komických situací. Pitomost komisaře nezná mezí, ostatních lidí vlastně taky, ovšem je-li to zrovna potřeba. Když to potřeba není, chovají se naprosto logicky až chladnokrevně. Takže celý ten mišmaš nedává vlastně vůbec smysl... Jediná ocenění hodná věc na filmu je hudba.

Rodinný snímek mou dceru zaujal, takže půlka hodnocení je její. Faktem je, že rodinná farma na pokraji krachu, na konci samozřejmě zachráněná je více než klišé. Stejně podivné a ne moc uvěřitelné je zachránění psa přímo z domu ředitele zvoleným způsobem. Ztracená paruka hlavního záporného hrdiny je další klišé. Filmu chybí více humoru, ale zase se snaží tlačit na lásce ke zvířatům a nutnosti jim neubližovat, ačkoli třeba při výslechu žáků v ředitelně jsem se zasmál...