Belatris

Další skvělý film o věcech, které jsou mi absolutně ukradené. Dobře vykreslené postavy, humor, cit ohledně "vysvětlování" neproniknutelných finančnických zkratek a hlavně výborné herecké výkony. Příjemné překvapení. Žádné polopatické, násilně odlehčené snahy o průvodce finanční krizí.

Není to geniální, ale je to pořád velmi dobré. Strhující i přes notnou předvídatelnost (divák je v mnoha věcech přirozeně napřed) - ale ustáli to. Jak by taky ne, když mohou spoléhat na charismatické a solidně vybavené herce (tedy... vybavené ve smyslu profesionality, samozřejmě), kteří diváka chytnou a nepustí. Naratologické kudrlinky jsou přislazeny sebeironií a nadhledem, a snad i proto je beru na milost a dávám plné čtyři hvězdy. Bavila jsem se a ani to nebolelo.

Přirozeně to celé stojí na výkonu Fassbendera, tak je to postavené. A pro mě je to postavené dobře. Vyznění s absolutním emocionálním dopadem, postava budovaná bez zbytečných keců, divák si informace odpozoruje. Taky oderotizování sexu fungovalo skvěle. Děsivý film. Napadá mě ještě jedna zajímavá věc: čím Goldbergovy variace tak uhranuly svět, že jsou zmiňovány a používány napříč uměním už takovou dobu...

Silné, atmosferické, přiměřeně ždímá emoce, šikovně pracuje s látkou předlohy, dobře režijně uchopené a herecky zvládnuté (bez falešných tónů a strojenosti)... Proč nedávám plný počet? Nedokázala jsem se oprostit od představy světa ještě temnějšího, vizuálně ještě rozdrásanějšího. A v neprospěch mého dojmu hraje i fakt, že filmové médium prostě nemůže velkou část scén inscenovat v úplné tmě, což je velká síla knižní předlohy, která tmu nekompromisně roubuje přímo do jádra čtenáře, do jádra, kde se pak začnou tvořit a míchat dojmy z příběhu a z osudů postav a celého světa. (Většina mého komentu je značně nesrozumitelná, možná se časem vrátím a ty uzly rozpletu).

Neukecaný film, který dává prostor pocítit a uchopit, najít se v tom prostoru a poslechnout si Chopina, aniž by byl člověk rušen nastrčenými dialogy a divokým střihem. Příjemné osvěžení.

Hudbu stranou, celý kvartet hrál skvěle. Zvlášť Seymour Hoffman rozhodně nehrál druhé housle!

Nádherné na pohled i na poslech, jen trochu dlouhé. Pochybovala jsem, že by Keira Knightley dokázala ztvárnit Annu, a pletla jsem se; byla kouzelná a jako největší gejzír emocí v příběhu zvládla přenášet emoce i na diváka. Divadelnost fungovala dokonale - hravě, nápaditě a byla strhující. MacFadyen byl oslnivý - lepšího Stivu jsem neviděla.

Poctivě odvedená filmařina, vizuálně nosná a opojná - to bylo první plus, vcelku očekávané. Druhým byl soundtrack, rovněž žádné překvapení. Umění Martina Freemana už beru za potvrzené roky. Ale že vydržím tu šílenou stopáž bez jediného cynického úšklebku a ani jednou nepocítím nutkání se filmu vysmát, to je stejně nečekané, jako Bilbova hrdinná výprava. Stesky na špatné uchopení trpaslíků nechápu ani v nejmenším. Po zhlédnutí jsem byla přesvědčená o tom, že z celé slavné Středozemě jsou právě trpaslíci ti, kteří jsou mému srdci (a žaludku a představě zábavy) nejblíže. Patos ve filmových zpracováních Tolkiena beru jako nutný a v Jacksonově podání snadno snesitelný. Jediným velkým mínusem je pro mě trochu přešvihnutá akčnost, kterou sice prokládaly klidnější pasáže, ale i tak ta smršť akce z výsledku trčí. Jediné místo, kde jsem se akcí vyloženě kochala, byla bitka obrů, která mě zarazila do sedačky a skoro přiměla hlasitě fandit a áááchat. Mezi další výhrady nebo při nejmenším rozpaky patří boj s měřítkem - v Pánovi prstenů byli měřítkem lidé a podle nich se "zmenšovalo" a "zvětšovalo"; v Hobitovi jsou měřítkem trpaslíci a celkově míry jednotlivých ras trochu lítají, na což jsem ochotně zapomněla, jakmile mě strhla celková (nepřešvihnutá!) vizualita. Celkově tedy čtyři hvězdy - ani jedné nelituju a neváhám přiznat, že pro mě je filmový Hobit lepší než kniha, kterou jsem opakovaně nebyla schopna rozečíst.

Charisma Marceau a Beana mi zcela vynahradí skutečnost, že je tento film dost průměrnou slátaninou výborného románu.

Musím přiznat, že jsem byla k filmu velmi skeptická už od chvíle, co jsem se o něm dověděla. Zhlédnutí trailerů mou skepsi jen prohloubilo. O to překvapivější byla má reakce na první zhlédnutí. Dvojice "gladiátorů" z dvanáctého obvodu (Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson) mě potěšila civilním projevem a ani srdcervoucí pasáže, které dokážou pohřbít každý obstojný film šest stop pod zem, pro mne nebyly k nepřežití (což oceňuju!). Surovost a bezvýchodnost dění v aréně včetně manipulace shora (režisér a jeho tým manipulátorů), to všechno vytvořilo hutnou atmosféru. A zvěř, která v dekadentně pestrobarevných oblečcích sleduje celou tu hrůzu, atmosféru zcela podtrhuje. A snímání první třetiny - skoro až dokumentárně syrový záznam světa, který ovládá bída a rezignace na lidskost - to byla síla. Nízký rozpočet filmu velmi prospěl.