dzanda_vi

Film, který byl natočený podle předlohy Robert E. Howarda, autora dnes už kultovního Barbara Conana. Zajímavý příběh mě zaujal a hluchých-nudných míst tu bylo minimum. Je to film, ve kterém hlavní hrdina-zabiják (antihrdina?!) hledá cestu vykoupení z rukou ďábla, kterému jeho duše propadla. Co bych mohl vytknout je jen pár detailů, které mi brání v plném hodnocení. Jedním z nich je opětovně špatné přibití člověka na kříž (kůl má místo v zápěstí v dlaních, což by ho ztěží udrželo, aneb na těch kostelních malbách pěkně kecaj :-) Dále mi vadila nemluvnost bratra Solomona při jejich vzájemném souboji a i vzhled bestie mě zrovna moc nenadchnul. Na to že měla být satanův posluhovač vypadala spíše jako kříženec Godzilly a Transformera. Vůbec závěr je točený velmi narychlo a prodloužení o nějakých 15 minut by tomuto temnému snímku jen pomohlo. Tak to vypadá jako by tvůrce tlačil čas, a tak si s nějakou gradací hlavu nelámal. Marek Vašut opět nezklamal. Zahrál padoucha, tak jak se patří a ještě k tomu stihl zemřít z ruk hlavního hrdiny. Takže svůj mezinárodní herecký standart splnil, opona se zavírá, potlesk ... dodatek:“It's a cool!!!“ :-)

Videokolekce Trash metalových KRÁLŮ z METALLICY. Nejoblíbenější videoklip? Všechny!

Orwellowské téma z pera geniálního Alana Moora !

Film u kterého ocením možná tak pěknou středověkou krajinu, pár vtipných momentů a kouzelnou Cate. Musím také vyzdvihnout scénu se střelbou z luku, která byla výborně (jak kamerově, tak zvukem) naservírována. Jako celek se to však všechno dohromady zvrhne ve velké nabubřelé (hollywoodské) nic ! Až groteskně působila závěrečná scéna s vyloděním, které neuvěřitelně připomínalo (jak stylem tak loděmi) vylodění v Normandii ve Spielbergově trháku Zachraňte vojína Ryana. Pro normálního diváka možná detail, ale pro milovníka historie fakt, který zamrzí, protože přeci jen to byl poměrně dlouhý historický rozdíl. Další škoda je, že se pan režisér rozhodl udělat z Robina Hooda opět vykupitele a mesiáše a ne toho špatného jak se původně zamýšlelo, čili jsme byli opět svědky boje dobra proti zlu ala milionkrát použitému schématu. Sečteno podtrženo: GLADIÁTORA se Vám stále nepodařilo překonat pane Scotte, ten jediný byl totiž historickým filmem jak se sluší a patří. Tyto polotovary si na něj jenom hrají ! Dávám 3 hvězdičky, protože mi to přišlo přeci jen stravitelnější jak Království nebeské. Raději si uchovám vzpomínky na Robina Hooda: Krále zbojníků, či na povedenou parodii Bláznivý příběh Robina Hooda :-)))

Historický film, pojednávající o křížových válkách. Obrovský potenciál k natočení skvělého historického filmu, ale naprosto nevyužitý. Díky tragickým dialogům a topornosti Orlanda Blooma nemůžu dát víc jak 2 hvězdičky. NUDA ! Po shlédnutí režisérské verze ("oblíbené verzi Ridleyho Scotta") musím opravit své hodnocení na konečné 4 hvězdičky. Doplnění příběhu o tragický osud syna Sibylla a několik dalších přidaných, či prodloužených scén, přidávají filmu na celkové kráse a především na smyslu. Za toporností Blooma a krkolomnými dialogy si však i nadále stojím!

V porovnání s Nestydou vítězí tento film na plné čáře. Není to samozřejmě žádný film, který by Vás posadil na zadek, ale roli průměrné česká komedie spnil do posledního puntíku. Příběh je o jednom proutníkovi, který se snaží napravit, ale stále se mu to svým způsobem nějak sere, jelikož to je notorický děvkař, a z této "nemoci" se člověk jen tak lusknutím prstu nevyléčí. Josef Polášek (řečený též pan Delegát:-))) podává daleko věrohodnější a kvalitnější výkon než Jiří Macháček ve zmíněném českém propadáku od bývalého skvělého režiséra Hřebejka.

Na české poměry poněkud originální historický film, a těch není nikdy dost. Že by se na české filmové scéně blýskalo na lepší časy.

Průměrné drama se stabilně výbornou Streepovou a Hoffmanem.

Tomuto filmu jsem nepodlehl tak jako v případě Volveru či Rozervaným objetím, ale tím nechci říct, že by byl horší. Zkrátka mi jen chyběli herci na které jsem si u Almodóvara zvykl (Portillo a božská Penelope) a poněkud pomalejší rozjezd filmu. Naopak co mě uchvátilo byly býčí scény, které byly natočeny s neuvěřitelný citem pro detail, a režisérská óda v podobě vsuvky němého filmu, který se zvrhne v poměrné ulítlou záležitost. Postava Benigna je napsána absolutně skvěle, ukazuje nám člověka, který trpí naprostou samotou a dá se říct, že také vyloučením ze společenského života. Jeho okolí si o něm myslí, že je divný (jiný) člověk, a tak nemá možnost s kým by si mohl popovídat o tom, co ho trápí. Jedinou spřízněnou duši najde v dívce , která je v kómatu a která je jediná, které se může se svými problémy svěřit. Zamiluje se do ní a je ochoten pro ni i umřít, když mu brání v tom vídat se s ní po jeho nechutnému prohřešku. Film poté ke konci nabírá opravdu skvělého zvratu, když se oslňující dívka probere z kómatu a zakouká se do Benignova přítele se kterým se skamarádil díky společnému pečování v nemocnici, protože jeho dívka při býčích zápasech taktéž upadla do kómatu. Dramaticky vybroušené střetnutí dvou příběhů.

Druhý film, který jsem měl tu čest vidět od vele uznávaného španělského režiséra. Tím prvním filmem byl Volver, který mě zcela uchvátil a ohromil, takže očekávání bylo velké. A zklamaný jsem nebyl, opět jsem se přesvědčil, že Almodóvar je schopný napsat skvěly a strhující scénář. Nalezl jsem zde vše, co jsem od tohoto žánru očekával - silný příběh, vášeň, zradu, nenávist, pomstu. Jedná se o jakousi ódu pana režiséra na filmovou práci. Dále se zde můžeme ujistit v tom, že člověk zničený nevěrou je schopný kvůli pomstě ochoten ničit životy jen aby se necítil odkopnutý. Blonďatý anděl na začátku mi napomohl k tomu, že zbytek filmu jsem se nemohl od filmu odtrhnout oči kvůli marnému doufání, že znovu pomůže hlavní postavě přes přechod :-))) Herecké výkony byly jedním slovem vynikající, Penelope tradičně skvělá, Lluís Homar nenápadně připomínal Patricka Swayzeho (co ten by za takovou roli ve své kinematografii dal), ale zahrál uspokojivě (překonávat slepecký výkon Al Pacina je nadlidský úkon) a u Blanci Protillo jsem se ujistil v tom, že je velká herečká, každé její gesto, úsměv, pláč, hlt ginu s tonikem, či pózička s cigaretkou jsou natolik upřímné a pravdivé, že před ní smekám.