Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (614)

plakát

Chainsaw Man (2022) (seriál) 

Hype okolo tohohle anime mě úplně minul a nebýt jednoho žebříčku na youtube, tak si ho  nespíš ani nevšimnu, protože mangu nečtu. Ale z převážně nadšených recenzí a komentářů jsem čekala něco trošku víc.  Ano, čekala jsem lidsko-démoní řežbu a tu jsem vcelku i dostala. Ale taky jsem čekala nějaký příběh a hlavně vývoj postav a tam už to pokulhává. Jak mi v prvním díle ještě Denji přišel jako životem zkoušený a relativně rozumný kluk, co se jen snaží přežít, tak s nástupem mezi lovce se ukázalo jeho dementní já, co má v hlavě jen kozy. A jejich mačkání a vrznout si jsou jeho motivace v boji. Nehledě na jeho střídání nálad a tužeb. A mě tím děsně lezl na nervy. Ano, byl jiný, nebyl to ustrašený ťulpas nebo tichý introvert, čímž se nějak lišil od jiných hlavních hrdinů, ale jeho výbuchy a buranství mělo level, který mě dost vytáčel.  Mnohem víc mě bavily jiné postavy kolem něj. Třeba Makima mi prostě přišla zajímavější a to se ani nemusela moc projevovat, stejně tak takový Aki. Který byl charakterově zajímavější a hlubší než Denji a hrozně otravná Power dohromady. Ty dva totiž hnala jen tužba si nacpat břicho a vše kolem jim bylo ukradené. Místy byla jejich laxnost a neschopnost brát situace aspoň trošku vážně celkem vtipná, ale převažovaly momenty, kdy byli akorát na pěst. Animace jako taková se mi líbila, celkově vzato je koukatelná záležitost a má to pár vážně dobrých momentů a sem tam padne celkem dobrá hláška, ale jinak je to vcelku průměrné.

plakát

Zlouni (2022) 

Nečekala jsem moc, ale byla to překvapivě slušná akční animovaná zábava o partě zvířecích zlodějů a pokusu o jejich nápravu. Animace je vážně povedená a hlavně umožnila i kousky, které v hraných filmech o partách zlodějů běžně nejdou, jako třeba šílenosti při honičkách. A parta (ne)napravitelných zvířecích padouchů je taky zábavná. Tím spíš, že jde o antropomorfní zvířata pohybující se v jinak převážně lidském světě. Má to sice celkem dost předvídatelný děj (Ale taky morčátka!), ale filmu to nijak neublížilo, já se bavila.

plakát

Vzestup a pád Versailles: Ludvík XIV. (2008) 

O životě Krále Slunce jsem přečetla nejednu knihu a tak jsem hledala nějaký dokument, který se bude soustředit víc na výstavbu jeho rodového sídla. V dokumentu je sice pár nových informací, ale spíše ze zhýralého života Ludvíka, o kterém jsem už četla dost. Čekala jsem trošku víc o výstavbě, protože většinu toho, co padlo, jsem už někde četla a tak jsem se nedozvěděla moc nového.  Ale pořád je to dobře zpracovaný dokument, líbila se mi jak historická část, tak ta, kde o všem vyprávěli historici. Pro mě spíš taková jednohubka, co se informací týká, ale pořád koukatelná a poučná.

plakát

Šmankote, babičko, čaruj! (1998) 

Absolutní zbytečnost a mišmaš všeho možného, kde se nějaký děj odehraje v posledních pěti minutách. Jinak je to jen přehlídka bizaru z lesa.

plakát

Král: Věčný panovník (2020) (seriál) 

Tenhle seriál byl pro mě takovým návratem  ke korejským dramatům obecně. Je to sice taková pohádka, ale zároveň protkaná něčím dospělejším, co tomu nedodává až tak těžce naivní a romantický efekt, který mě u některých korejských seriálů trošku štve. Jistě, cestuje se tu portály, takže o reálnosti asi nemůže být moc řeč. A že se do sebe hlavní protagonisti zakoukají je taky asi každýmu jasné. Ale třeba chování naší policistky vůči králi je ze začátku prostě skvělé, nepáře se s tím a umí projevit nějakou osobnost. Min-ho tu opět hraje nabubřelého pitomce (jak ten mě štval v Boys before flowers..) ale ukáže, že není až takový náfuka, jak by se mohlo zdát. Na jednu stranu to opravdu působí jako nějaká telenovela, ostatně jako většina romantických seriálů z korejské produkce, ale zároveň tam byly momenty, které to z toho vytrhovaly. Sice mě totálně nebavil hlavní záporák, i proto, že bylo jasné, jak to dopadne a on byl vcelku nepřesvědčivý, ale jinak jsem se bavila. Jen ten konec mi přišel takový nedotažený,

plakát

Úsvit (2023) 

Úsvit jsem si pustila spíš náhodou při projíždění Netflix nabídky a z nudy. Ale byla jsem docela mile překvapena. České filmy u mě za poslední roky mají spíše černý puntík, přijde mi, že vychází jedna kravina vedle druhé. Ale tohle drama má něco do sebe. Sice se linka ohledně odhalení pachatele lehce táhne a překvapilo mě, jak někteří brali s obrovským klidem, že tam ta dotyčná osoba jen tak pohodila mrtvolu dítěte, ale jinak se mi zpracování líbilo. Detektivní linka mi zkrátka nepřišla až tak dobře zpracovaná.  Křenkové jsem nikdy moc na chuť nepřišla, ale tady jí role vážně sedla. Helena je úderná, vtipná a má svou hlavu.  Jako hlavní postava rozhodně bodovala a celé to táhla. Jako celek to vcelku funguje dobře, i když to má pár chybek. Ale jinak je to na dnešní tvorbu slušné dobové drama.

plakát

Dobré místo (2016) (seriál) 

Prvních pár dílů mi přišlo takových nijakých a tak jsem od toho zase ustoupila, ale po pár týdnech jsem se k seriálu vrátila a dobře jsem udělala. Eleanor, která má příšerný charakter a právě tím mi hrozně lezla na začátku na nervy, se postupně vyvíjí, stává se snesitelnou a vlastně docela sympatickou, ale pořád si udržuje svůj osobitý smysl pro humor. Ostatní postavy mě taky začaly mnohem víc bavit a děj se vcelku posouval. Trošku mě nebavily věčné restarty na počátku druhé série, ale zase to mělo několik povedených momentů, které to vyrovnaly. Má to nápad, fajn postavy i humor. Já se bavila.

plakát

Muž z oceli (2013) 

Superman nikdy nebyl můj kdo ví jak oblíbený hrdina a Cavilla jsem v té době skoro neznala, takže mě na snímek nelákal ani on, ale spíš čistý zájem o novou adaptaci. V minulosti jsem totiž sledovala jen seriál. Ale nakonec jsem byla docela příjemně překvapená, jak mě ten film bavil. Sympatické postavy, lokace i akce. Já se bavila. Od té doby jsem film viděla ještě asi dvakrát a pořád tam vidím víc pozitiv než negativ a je to fajn komiksová oddechovka.

plakát

Oppenheimer (2023) 

Asi jsem měla moc vysoká očekávání a vlastně nevím proč. Životopisné filmy mě obecně baví a tohle mě zajímalo, ale nejspíš jsem nečekala takovou dialogovou smršť, kterou film předvedl, zvláštně pak na téma, kterému ne každý rozumí. Tři hodiny neustálého řešení a debat. Já chápu proč, ale prostě mě to tak nebavilo. Skákání v čase mi taky připadalo lehce rušivé a zkrátka mi připadalo, že kdyby se tam méně žvanilo, tak by to tomu jen prospělo. Murphy předvedl skvělý výkon, stejně jako Robert, ale zkrátka mě to tak neuchvátilo a vlastně mě neustálé výslechy a řeči začaly po nějaké době ubíjet a ostatní postavy lehce otravovat. Tři hodiny mě to prostě nedokázalo udržet v pozoru, šla mi z toho ke konci hlava kolem.

plakát

Armáda mrtvých (2021) 

Očekávala jsem mnohem větší kravinu, takže nejsem tak překvapená nebo zhnusená tím, jaká blbost to vlastně je. Ale koukat se na to dá, má to pár vtipných momentů. Ale taky pár totálních cringe a wtf momentů, které ty lepší vcelku udupou. Neurazí, nenadchne, člověk od toho nemůže nic čekat a spíš to musí brát jako zombie ptákovinu, která se nedá brát vážně.