Mantis

Recitály skupin nejsou moc častým filmovým útvarem. Jejich hlavní náplní je prezentovat hudbu. Mám za to, že tenhle recitál nebyl nijak úžasný, ale ani špatný a tak dávám ***.

Řidič slečny Daisy je možná na dnešní dobu málo dramatický a příliš sentimentální, ale přesto že se nesnaží jít divákovi "na tělo" má co říci. Jistá uhlazenost a tok děje, budí dojem ospalosti. Ona ospalost je ale na místě, vzhledem k obsahu filmu , kterým je stárnutí. Kdyby měl být tento film realistickým pohledem na stárnutí, tak by se patrně jmenoval: Řidič vdovy Daisy.

Nevím jak to popsat, ale nedokázal jsem tomu filmu úplně uvěřit. Škoda.

Nejsem postižen ST mánií, a tak to nevidím tak pozitivně. Děj seriálu nemá význačné směřování. Technická vysvětlení dost kulhají. Na druhé straně je to dobře natočeno. Neviděl jsem všech 177 dílů, je to již dost dlouho co jsem to sledoval v TV, a tak moje hodnocení berte s rezervou. Lepší ***.

Ještě teď mám dětskou hrůzu v očích. Studiová pohádka za **, Josef Kemer *****, a tak to vychází na slabší ****.

Knižky od Astrid Lindgren nejsou a nebyly moje oblíbené, ale tato adaptace má své osobité kouzlo (mimo jiné díky hlavní představitelce). Ač to není dokonalé musím uznat, že je to v rámci dětských filmů výtečné 90%.

Bezva seriál. Člověk se seznámil s tvůrci grotesek a později veseloher nejlepší možnou formou

Milé a lehce nadprůměrné, tj. lepší ***.

Věcná forma miniatury mne vede k názoru, že filosofické uvažování o velikosti a malosti věcí nebylo záměrem autorů. Co oceňuji, je didaktická snaha poukázat na "problém" řádů, spojení abstraktních mocnin s něčím, co si divák může více či méně představit. Nic proti filosofii, ale mnohem vice mne udivuje skutečnost, že některé molekuly vody v mém čaji mohly být ve vás, nebo že ve vás za pár dní budou.

Malý postřeh. Soptík vypadá jako Velká Británie. :-)