Ronja, dcera loupežníka

Tak toto je legendární pohádka mého mládí a to bez debat. Stále i po tolika letech kdy už jí moc v televizi nevysílají, ji mám před očima jako živou, resp. všechny ty opravdu strašidelné a napínavé scény. Jistě je to pohádka při které jsem se jednak skvěle bavil a pak také docela i bál. Celý ten podivný svět severských skřítků, trollů a harpyjí ožívá v celé své pochmurné děsivosti zásluhou výtečných loutkových scén, skvělých vizuálních efektů, a v neposlední řadě pak krásnými záběry z panenské přírody. Tato romantická pohádka s dobrým koncem dvou znepřátelených loupežnických stran, pod vedením na jedné straně Mattiho a na té druhé Borkyho byla původně knihou od známé severské spisovatelky pro děti a mládež Astrid Lindgrenové. Nevím knihu jsem nikdy nečetl ale film mě zaujal jak zdařilým zpracováním, tak dobrými hereckými výkony. Optimisticky laděný snímek opravdu může být hodnotným zážitkem pro všechny dnešní děti kteří tuto pohádku ještě neviděli a stejně tak i pro dospělé. Nejlepší scény: tak určitě úvodní skákání přes propast, mytí nahých loupežníků, skřítci a jejich: "Proč pak to-to děláš, po-potvůrko po-podivná", a v neposlední řadě pak samotné nepřátelské harpyje. Navíc si bohužel už nevzpomenu. Je to nejméně už deset let co jsem to viděl naposledy. Z nostalgie a z jisté originality však ale nakonec dávám za 5*. (04.10.2006)

Ronja, dcera loupežníka a Aranela, dcera piráta byly mé oblibené knížky v dětství. Film skvěle vystihuje svět svérázných loupežníků, krásnou přírodu i podivné pohádkové bytosti (skřítci i děsivé harpie jsou nezapomenutelní). Ani hereckým výkonům není co vytknout. Kéž by bylo viíce takto dobře zfilmovaných knižních předloh. (09.05.2009)

Je to vážně ta pohádka ,kterou jsem viděla když mi bylo asi jako Ronje?Jako bych sledovala úplně jiný příběh než mi utkvěl v paměti.Například si pamatuji jak jsem s Ronjou prožívala obavy z toho až bude zima:-).Nyní vidím jak bližší je mi Birkův postoj.Proč už dnes se trápit něčím ,co přijde až zítra?;-)Jak krásně je zde natočený souboj o moc obou otců loupežníků.Jak krásné je volání jara....jak krásný je pro mne zcela nový rozměr této pohádky ,která uměla zasáhnout terč už když jsem byla malá holka.... (25.11.2007)

Je několik 'dětských' filmů, které můžu i v dospělosti a nesouvisí to jen a jen s nostalgií spojenou právě s dětstvím (Páni kluci, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, myšáci a šibeničák...), a Ronja, dcera loupežníka mezi ně vždycky patřila. A když jsem nedávno film objevila v Levných knihách, úplně jsem si rochnila blahem. (15.05.2009)

Jako malej jsem miloval tento film. Pamatuju si, jak jsem jednou čekal, až budou tento film dávat na ČT - měli ho dávat v jednu a já už od osmi ráno se nemohl dočkat. Myslím, že jsem zažil je málo delších dní. Líbil se mi ten dobrodružný život v lese - dobrodružný život, pro který jsem miloval knihy Julese Verna. To se však ztratilo - žádný dobrodruh ze mě nevyrostl a jediným "dobrodružstvím" je snaha plnit termíny v práci. Avšak dobře si pamatuju, jak mi přišla úžasná představa žít někde v lesích, obstarávat si jídlo v krajině a připadat si svobodný. Tak na mě působila většina filmu. Ale už i jako dítě na mě zapůsobil ten pocit "vše se změnilo". Podobně jako ve filmu Podivné dědictví, kdy se tři představitelé divokého západů obtížně vyrovnávali s příchodem civilizace, tak zde se loupežnící (pro mě samozřejmě ti dobří) museli vyrovnávat s tlakem vojáku (i když to tam bylo jen řečeno). Tato změna byla umocněna smrtí starého "peera" (nevím, jak to napsat - ale neodvážil jsem se to napsat s "é" :-D). To vše na mě hluboce zapůsobilo už v dětských letech. Možná proto i po těch letech jsem moc rád shlédl znovu tuto pohádku a s čistým svědomím mohu dát pět hvězdiček. Tohle je opravdu pravá pohádka - pohodová a přitom v žádném případě infantilní. Ještě si neodpustím poznamenat, že jsem fakt nesnášel ty "p-p-pročpak to děláš, p-p-potvůrko p-p-podivná". Zvláštní, že to samé jsem si nyní přečetl v příspěvku Geminiho. Ještě zvláštnější je, že je nesnáším dál. :-D (26.07.2011)