Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (134)

plakát

Pina (2011) 

Film není moc filmem, ale tanční scény jsou úchvatné (za to ty 4 hvězdy). Mne osobně 3D spsíš překáželo.

plakát

Zkus mě rozesmát (2011) 

Nemohu si pomoci ale hlavní linie scénáře je téměř doslovně opsaná z filmu Cactus Flower . Rozdíly tu ale přeci jen jsou. Předně Walter Matthau a Ingrid Bergman jsou herecky mnohem lepší než Adam Sandler a Jennifer Aniston. Starý film neobsahuje "Sandlerovy bejkoviny" což je druh humoru, který moc nemusím.

plakát

Brendan a tajemství Kellsu (2009) 

Film je velmi často vyzdvihován pro svoji animaci, ale poněkud neprávem odsuzován pro svůj děj. Pokud se člověk dívá jen věcně, tak může dojít k mylné představě. Jednotlivé postavy mají za sebou jednu či více historických postav stejného jména. To co se zdá na první pohled racionální (stavění hradeb opatem Cellachem) může být chápáno i velmi negativně (ztráta otevřenosti ke světu). Mimo jiné hradby ve filmu nejsou chráněny a v takovém případě nemohou moc plnit svoji pozitivní úlohu. Mladý Brendan (možná paralela s Saint Brendan of Clonfert )prožívá dobrodružství v lese s průvodkyní Ashling (jméno znamená: Vize, Sen) a je podporován Aidanem (Oheň, možná narážka na Aidan of Lindisfarne), což lze opět chápat obrazně. Ve filmu není jasně řečeno co je Book of Kells (bohatě iluminovaný Nový zákon). Domnívám se, že tak autoři učinili ve snaze vyhnout se explicitnímu spojení s náboženstvím, které by někomu mohlo vadit. Ještě jedna poznámka. Kočka Pangur Bán je taky historická (viz Pangur Bán a text zde).

plakát

Higaši no Eden (2009) (seriál) 

Saki Morimi je na výletě ve Washingtonu (DC) a před návratem do Japonska se snaží hodit minci do kašny Bílého domu. Ochrance se to nelíbí, ale než může dojít k vysvětlení zjeví se v Adamově rouše s mobilem v jedné a zbraní v druhé ruce hlavní hrdina (Akira Takizawa). Jak se zdá nemá tušení proč se tu vyskytl, ale na meditování není čas. Po té, co setřese dotěrné strážce, se pustí do hovoru se Saki, která mu nabídne svůj kabát. Po chvíli jí ale dojde, že v něm zůstal i její cestovní pas, a proto jej i Akiru stíhá seč ji plíce stačí. Další děj skýtá mnohé, ale neodpustím si nezmínit ještě jednu maličkost: Mobilní telefon Akiry je cosi jako utržené sluchátko, jenže to má háček ...Noblesse oblige. První díl vypadá jako komedie, ale zbytek se , naštěstí, vyvíjí bez nadměrného vtipu. Animace je na velmi dobré úrovni a látka příběhu by klidně snesla i více než 11 dílů. Velmi silné 4*.

plakát

Seriózní muž (2009) 

Rozhodně nejde o jednoduchý film. Nekteré obrazy stojí za to, ale poslední záběr mi přišel poněkud laciný. Nečekejte převratný děj ani výsvětlení. V duchu filmu: Bůh nestvořil svět, aby vysvětloval proč...

plakát

Whitechapel (2009) (seriál) 

Viděl jsem jen první sérii a má to skvěle děsivou atmosféru. BBC má laťku většinou dost vysoko a tento seriál ji dozajista neshazuje.

plakát

Äänipeili (2008) 

Tento dokument je pro mne Psočka nebo že by kočkopes? Na samostatný medailon o Cobhamovi to nestačí a vyšší smysl v „univerzálnosti hudby“ není nijak objevný. Užitečných informací najde divák jak šafránu. Za zajímavé lze považovat malý spád dokumentu v porovnání s hudbou kterou prezentuje. Možná mne to neoslovilo, protože to bylo na AFO prezentováno jako dokument o neuropsychologii. Abych jen nehanil; Cobham je vážně borec, ty hvězdičky jsou pro něj.

plakát

Božský (2008) 

Hodnocení je za filmové zpracování. Osobně jsem nezvládl dvě věci: množství postav, které se většinou jen mihnou a politiku Itálie.

plakát

Detroit Metal City (2008) odpad!

Velmi hrubý, absurdně humorný, metalový nářez. Zasmál jsem se, ale když jsem si uvědomil čemu se směji ... hrůza. Byl to dost zvracený a cynický smích a toho není třeba přidávat.

plakát

Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství (2008) 

Problém dokumentů je objektivita a způsob jejího podání. Jsem přesvědčen o problém dětské reklamy a o potřebě společnost informovat. Pro „vědecky“ založeného člověka dokument obsahuje příliš málo podložených faktů a mnoho emocionální vaty. Právě to, bráno ve světle kritického myšlení, filmu dost ubližuje. Na druhé straně i sporná tvrzení filmu (mimo jiné zmiňovaná Subjektivem) mne vedla k hlubšímu zamyšlení a hledání, což děti u sledování reklamy jistě nedělají (no možná že se pletu).