SeeSaw

Redefinování historického žánru. Sláva a velikost Říma. Otrok proti císaři. Dodnes se sám sebe ptám, lze vůbec natočit velkolepější film než je tento?

„Mám pro své děti sentimentální slabost a rozmazlil jsem je, jak vidíte. Mluví, když by měly poslouchat.“ - To nejlepší co kinematografie kdy vyprodukovala, co mohla vyprodukovat.

Nejsem milovníkem vážné hudby ani opery, a ani tento film to nějak zvlášť nezměnil. Období vlády císaře Josefa II kam je film zasazen mi nepřijde zajímavé a ani život W. A. M. .. nejgeniálnějšího skladatele všech dob, mi nepřišel poutavý ani když nám o něm vyprávěla učitelka hudební výchovy na základní škole. "Jak je tedy možné že je tohle JEDEN Z NEJLEPŠÍCH ŽIVOTOPISNÝCH FILMŮ CO JSEM KDY VIDĚL ?!" Je to prosté, Miloš Forman. Tedy nepřisuzuji kompletní zásluhu pouze jemu. Film totiž funguje komplexně jako jeden z nejlepších byť historicky nepřesných životopisů. Veškeré akademické úlovky které film získal si samozřejmě zaslouží, jak je ale možné že tento film ocení nejen filmoví kritici ale i široká veřejnost. Právě v tomto přisuzuji zásluhu Miloši Formanovi. Do filmu se mu podařilo vnést nejen vše co by divák od arogantního skladatele Mozartova formátu čekal, ale i to co by divák nečekal. To že se divákovi dostane ctižádostiví Salieri pod kůži natolik, že bychom si přáli aby mu spadl trám na hlavu. To že slyšíme Mozartovu vážnou hudbu na každém kroku, a nejen že nám to nevadí, ale v momentě kdy se na film díváme si to ani jinak představit neumíme. Silná hudba, která doprovází silný filmový děj je nejspíše pilířem celého filmu , a i když já a další spousty diváků nemusejí být zrovna příznivci této hudby, tak se do ní na tento téměř tříhodinový okamžik vžijeme natolik, že si s přivřenýma očima tiše říkáme, jak jen to ten Mozart dokázal...

Quentin Tarantino si vydobyl místo nejen na špici filmových režisérů, ale i špici filmových scénáristů. Geniální stupňování a následné zvraty v jeho dialozích pouze podtrhávávají jeho originalitu. Opravdu není co dodat.

Hanks a Clarke Duncan na vrcholu. Darabont na vlně, další masterpiece z vězeňského prostředí. Maximum emocí na stísněném prostoru po celé tři hodiny. Atmosférický orgasmus.

Soderberghova absolutní špička co do pop-cornové zábavy jednadvacátého století, vytuněná vyváženou dávkou elegance, vtipnosti a elitním hereckým obsazením, které srší charismatem kam se podíváte. Srdcová záležitost !

Christopher Nolan by nikdy nenatočil špatný film, nikdy by nešel za Hansem Zimmerem aniž by měl jasnou představu o tom co chce do filmu dostat, nikdy by nenatočil film bez Michaela Caina a nikdy by nenatočil KOMIKS. Totiž , vlastně... ne, on nenatočil komiks. Natočil jistý film o jistém "hrdinovi" s jistou předlohou. A v tomto jistém filmu vyjádřil šílenství, zvrácenost a především chaos, všemi dostupnými prostředky. Jeden z již bohužel nedostupných prostředků stojí za zmínku, bez něj by totiž film zůstal sotva poloviční. To co před kamerou předvedl Heath Ledger se nedá ani srovnat s žádným jiným Jokerem, nebo alespoň by to nemělo žádný smysl. Heath redefinoval tuto komiksovou postavu a předhodil ji do naprosto jiného světa, tedy do zkorumpovaného Gothamu, kde jediným společenským řádem může být chaos. Předvedl nejlepší vyslýchací scénu filmové historie, při které jsem mu uvěřil každý jeho magorský smích až do posledního stahu bránice. Tohohle nihilistického Jokera by se bál i starej Nicholson. Na druhé straně opět a možná ještě lepší Christian Bale, a někde mezi těmahle dvěma, neuvěřitelně digitálně zpracovaný Harvey Dent v podání Aarona Eckharta. Caine, Oldman, Freeman, Murphy a sladká Maggie Gyllenhaal. Film roku, u mě č. 1 mezi všema (ne)komiksovkama ! //PS : Když dojde na akci, neexistuje suverénnější režisér než Nolan. Jeho využití "Practical effects" je prostě bezkonkurenční a činí tak The Dark Knight jedním z nejlepších akčních filmů historie, neboť tento žánr ač si to málokdo uvědomuje je právě o schopnostech režiséra využít skutečné kulisy a efekty a zakomponovat je do výsledného produktu.//

Žádné klady a protiklady sociálního fenoménu století, žádná óda na generaci ztracenou za monitory osobních počítačů a už vůbec ne nic co by jste od filmu s nálepkou "facebook" čekali. Pouze brilantní dialogová smršť umocněná neuvěřitelně autentickými hereckými výkony, perfektní hudbou a naprosto geniální Fincherovou atmosférou. Zhmotněná vize jednoho vypočítavého přizdis*áče a definitivní potvrzení toho, že Fincher je dnes nejlepším režisérem na trhu.

Časovaná adrenalinová bomba, jen s těží lze na konci popadnout dech, při své explozi naprosto rozmetala všechny moje emoce. Životní výkon jak pro charismatického Jamese Franka, tak pro režiséra a scénáristu Dannyho Boylea. Ten člověk je génius, dejte mu skutečný příběh a on vám dá neuvěřitelně silný a inspirativní filmový zážitek, až po okraj naplnění tvůrčí originalitou. Děkuji, za tento film.