Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Recenze (69)

plakát

Fatima (2013) (TV film) 

"No ale kdo se teda bude rozvádět?" Dětsky naivní a romantická snaha zachránit manželství, vynaložená však jiným než potřebným směrem. Jsou roztomilé ty dvě holčiny a emař ve videopůjčovně mne vážně dojal. :-)

plakát

Prach (2015) 

Některé studentské filmy by prostě měly zůstat jen na vimeu či youtubu... pokud byla ta zvuková nevyváženost záměrná, tak vážně nevím, jinak dívat se na blbě hrajícího herce jak 30 vteřin věší bundu na věšák je rovněž opravdu zážitek k pokoukání. Naivní dialogy, mnoho nakousnutých témat, ale žádné plně využité (bezdětní manželé, nikamnevedoucí vztah mladšího bratra k milence i synovi, nepohyblivost maminky, kmotrovství, chudák žába ve sklenici a ocet,...) Jediná postava, o kterou mám i po skončení snímku jakousi starost, je vážně ta žába.. co jí jen chlapec chtěl provést? Snad ji nezalil v té zavařovačce octem?!!

plakát

Je to jen jméno (2015) 

Fanatismus v každé podobě je věc špatná, to mi nikdo nevymluví. Zajímavá glosa o věčném vztahu a hašteření mezi muži a ženami, ohledně nekorektního humoru nemající žádné výčitky. // "Je pravda, že se ženám, které jsou spolu v jedné domácnosti, synchronizuje menstruace? To je asi hodně náročný období, myslím to PMS" // "Je pravda, že si je někdy chlapi honěj společně?" // Zpočátku inteligentní argumentace se s přibývajícím večerem i litry vypitého chlastu mění v nekonečný monolog všedefinující feministické pravdy. Nemám nic proti feministkám, jen bych si občas ráda vzala sukni a podpatky a nechala toho chlapa ať mi podrží dveře při vchodu do místnosti... jeden by skoro ječel...

plakát

Zrnko pravdy (2015) 

Velmi příjemná detektivka na festivalový večer. Místy velmi vtipná, je jen otázkou nakolik byla opravdu vtipnou zamýšlena a jakou část z toho má na svědomí Robert Więckiewicz. Dokonalá byla citace Základního instinktu, v mužském podání jsem ji snad na plátně ještě nikdy neviděla. Dále oceňuji, že ani náboženské vtipy nepřekročily onu únosnou míru a byly opravdu sofistikované, nikoli prvoplánově vtipné, přecijen jde o polský film, snad jen: "Víte, hebrejštinu jsme měli hned ráno jako první hodinu a to já byl ještě unavený po tom tom nočním pogromu..." je osvěžující vidět ve filmu kněze, který si umí sám ze sebe udělat legraci, osobně znám jen samé suchary.... asi bych to neoznačila za thriller, ale spíše krimi / drama / komedie

plakát

Pleasantville: Městečko zázraků (1998) 

Moje oblíbené retro, které se ve své druhé polovině mění z teenagerovské komedie o přenosu uvolněné morálky 90. let do let padesátých v alegorické podobenství o netolerantnosti v mnoha jejích podobách („mccarthismus“ 40. a 50. let. v USA, situace Afroameričanů a jejich boj za samostatnost). Všechno "pleasant" není na druhý pohled tak idylické, jak by se mohlo zdát. Snímek lze interpretovat rovněž jako biblickou alegorii o ztrátě nevinnosti a následcích prvotního hříchu, v některých místech velmi urážlivou alegorii. Vyniká svou symbolikou, ať už se jedná o citace Bible (hořící strom, jablko poznání, déšť a duha) či výtvarného umění (Massaccio, Rembrant, Titian, Turner, Monet, van Gogh, Picasso,...). Narativní linie pak sleduje přeměnu původní utopické černobílé společnosti ve společnost pluralitní a barevnou. Ani jeden z paralelních světů však není zobrazen jako lepší než ten druhý. V personifikaci je to i Betty, která nemůže rozhodnout, který z nich zvolit. Na lavičce v závěru snímku mohla zůstat jak s Georgem, symbolem konzervativní minulosti, tak s Billem, symbolem pokroku.

plakát

Minami shineyo (2009) (seriál) 

Není možné, že moje úplně první zhlédnutá dorama pro mne zůstává vrcholem tohoto žánru i po čtyřech letech. Předně hodnotím-li v kontextu žánru korejské doramy, jde o nesmírně vtipné romantické vyprávění s jednoduchým dějem, u něhož si lze dokonale odpočinout od všední reality, soundtrack zpívaný povětšinou samotnými herci je dokonalý. Jedná se sice o střelenou a tisíckráte omílanou zápletku s hrdinkou, kterou okolnosti donutí předstírat, že je kluk, a která se v rámci této své "role" zamiluje do někoho, kdo ji zná pouze pod touto klučičí identitou, You're Beautiful však vyniká především hereckým obsazením: Jang Geun-seok a Park Shin-hye jsou oba excelentní herci, i přes typicky korejsky nadsazené a exaltované herectví jednoduše umí, což se o mnoha korejských hereckých idolech, kteří svoji popularitu postavili spíše na své hezké (a mnoha plastickými operacemi zdokonalené) tvářičce, říci nedá, Uee a Yong-hwa mi prominou.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

I na opakované zhlédnutí výjimečné, leč třetí řada lehce zaostává. Benedict Cumberbatch mi jako Sherlock sedí mnohem více než Robert Downey Jr. Přesun děje do současného Londýna dává seriálu potřebnou živost, kterou v Ritchieho filmech z neznámého důvodu vážně postrádám. Ad. ani dabing ČT výsledný dojem nekazí, jak dabované verze kolikrát nemám ráda, Vojta Dyk a David Novotný byli vážně správná volba.

plakát

Black Books (2000) (seriál) 

Co k tomu napsat, Dylan Moran nehraje Bernarda Blacka, on JE Bernardem Blackem! Málokterý seriál si vystačí s pouhou trojicí postav a přesto ani v závěru třetí série nenudí. Dokonalá ukázka suchého britského humoru s trochou toho černého a morbidního. Scénář Dylan Moran & Graham Linehan, podobnost "poetiky" s pozdějším IT Crowd zcela nenáhodná. Sarkastický sečtělý Ir se slabostí pro chlast a cigára by si neměl otevírat knihkupectví... anebo vlastně jo, proč ne? Je to Dylan Moran.

plakát

Kafe a cigára (2003) 

Káva a cigárko, hovory o něčem i o ničem. Některé epizody naprosto geniální. Moje oblíbené jsou výměna zubaře (Je zvláštní tě potkat) a a Cooganovo pokrytectví (Bratranci?). Cate Blanchett v dvojroli byla geniální. "Je to legrační, nemyslíš? Když si nemůžeš něco dovolit, je to fakt drahý. A pak, až si to dovolit můžeš, je to zadarmo. Tak trochu paradox, ne?"