CarlosX

Lars von Trier přesně tak, jak ho známe. Jeho styl se vymyká mainstreamové filmové produkci, a to je dobře. Evropský, a zejména pak severský film, mají stále, i díky Trierovi, co nabídnout. Melancholia je dokonalým, osobitým ztvárněním čekaní na konec světa jedné osudem těžce zužované rodiny. Cestu k filmu si zcela určitě nenajde každý, ale tomu, komu se to podaří, se otevře dokonalá studie rodinných vztahů a nenápadných dialogů – to vše ukotvené v doslova hypnotické typicky trierovksé atmosféře.

"Welcome to the Shutter Island".... po prvním zhlédnutí tohoto Scorseseho upršeného dramatu musím říct, že bych pozvání na tajuplný ostrov bez sebemenšího přemýšlení přijal i po druhé (a to nejen kvůli bouřlivé závěrečné debatě před kinem, jak, že to vlastně Martin myslel:-)). Sirová atmosféra, umocněná nevšední, místy až lynchovsky propracovanou zápletkou, skvělá kamera a stabilně přesvědčivý DiCaprio - to vše dohromady tvoří dokonalou a nevšední filmovou mozaiku. A to jsem si při úvodních 30 minut říkal: "zase další tuctový thriller! Kde, že!!! Ať už je Shutter Island cokoliv, určitě není tuctový...

Wunderbar, echte spitze!!! Ještě teď slyším praskat plechy, jak jsme se potápěli do 260 metrů!!!...218 minut podmořského válečného orgasmu...okořeněná pravými ponorkovými vtipy (ten o splétání chlupů se i u nás na koleji dost chytil:))

Život v KLDR samozřejmě není procházka růžovou zahradou. To si asi drtivá většina diváků, tohoto dokumentu vysílaného v ČR v rámci festivalu Jeden svět, uvědomovala už dávno. Poselství filmu je nenapadnutelné, totéž se však nedá říct o filmovém zpracování. Emoce to nějaké má, ale všechno to na mě působí jaksi nepřímo, zprostředkovaně..... chápu, že běhat s kamerou po KLDR by se Kimovi asi nelíbilo, ale takhle, v této formě, to na mě působilo ploše ...nedotklo se mě to tak, jak bych od takového tématu čekal, což je u dokumentární tvorby tohoto typu dle mého názoru zásadní chyba.

Poměrně zajímavá studie charakterů z finančního světa kdesi uprostřed Wall Streetu se skvělým obsazením a zmršeným závěrem. Myslím, že i kdyby nebylo tohoto filmu, tak se ani tak nikdo z nás nedívá na svět kolem Wall Streetu růžovými brýlemi. Morálka musí jít jednoduše stranou, důležitý je profit. Finanční business je klasická hra s nulovým součtem, kde jeden získává na úkor toho druhého, jenže jak je ve filmu správně řečeno...."oni nikdy netratí"... Snad jen v tomto zvráceném finančním světě se vyplácejí mnohamilionové bonusy za realizovanou "ztrátu" ...bohužel stabilita finančního systému je dnes natolik zásadní, že vlády se budou i nadále finančně angažovat v podpoře upadajících finančních ústavů...tzn. že slova jako moralní hazard, to big to fail, MBS či sekuritizace bohužel rozhodně nezněly ve filmové produkci naposled.

Muži v naději měli bezesporu potenciál stát se zábavným filmem po celou dobu svého trvání, ale to by se celková délka filmu nemohla blížit téměř ke 2 hodinám. Za tu dobu se totiž ten poctivý český humor, co mi v prvních 40 minutách celkem slušně rozpohyboval bránici, změnil na jakousi tragikomickou frašku. Jako by v druhé polovině Vejdělek začal nepřímo znásilňovat humor, za účelem udržet relativně vysoko nastavenou laťku z první půlky. To se mu ale dle mého názoru příliš nepovedlo. Místo aby film o půlhodinu zkrátil, tak se snažil každou hluchou chvilku zaplnit další a další klišoidní scénkou. Nehledě na to, že se mi zdá v poslední době „přemacháčkováno". Nicméně za první polovinu a prsa Evy Kerekes, dávám přesně poloviční hodnocení jejich velikosti, a tedy 3*:-)