Natabar

Natabar

Bartoloměj Č.

okres okres Praha

18 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Tenkrát na Západě (1968)

    Co říct k filmu, který je dokonalost sama?! Děj se sune vteřinu za vteřinou rozkošně ospalým tempem (výtečně vystihující divoký západ s jeho rozlehlostí a místy, kde "chcípl pes" - a tedy žádné přihlouplé prostředí z jiných westernů, kde za každým keřem je indián nebo pistolník). Musím říct, že westerny opravdu nemám rád, ale tohle je nejgeniálnější film, co se kdy vůbec natočil. Čistý koncentrát špičkových hereckých výkonů, milionové kamery, k tomu výtečná ruka režiséra, střih přesně, kde má být, dechberoucí detaily, nikdy nepřekonaná a snad už nepřekonatelná hudba. - A to stejně ještě nevystihuju vše. Ne, tento film se snad ani nedá přesně popsat, to se musí zas a znovu vidět... 200%

  • poster

    Kmotr (1972)

    Film, který nesází na to, aby to "odsýpalo", ale na kvalitu obrazu, hereckých výkonů a celkového provedení. Geniální, geniální, geniální.

  • poster

    Podzimní sonáta (1978)

    Bergman válí. Vrchol psychologického dramatu! Jenom Mistr může vystavět geniální snímek na pouhém dialogu dvou žen. Nevěřícně jsem koukal, kolik emocí, zraněné lidskosti a vnitřní zdeformovanosti bezcitnou matkou může ukrývat jeden 90 minutový film. Liv Ullmann, kterou už tolikrát Bergman použil, odhaluje novou tvář svého herectví, ale to, co předvádí Ingrid Bergman, bere dech. Když si pomyslím, kolik ubohých ženských hereckých výkonů si dnes odnáší Oscary či jiná ocenění, je to k pláči či smíchu (co je komu bližší). Chce-li někdo vědět, co je to herecký výkon stojící za cenu, ten musí vidět Ingrid B. v roli neskutečně sebestředné matky (a přitom rovněž vnitřně zraněné - vizme její vzpomínky na vlastní dětství). Je fascinující koukat, jak občas v ní vypluje na povrch mateřství (např. pohled na dceru hrající na piano), což se projeví jen chvilkovým škubnutím obličejových svalů, aby vzápětí v ní zvítězila zase žena, která nikdy krom sebe nikoho nemilovala. Nelze než doporučit!

  • poster

    Věčný svit neposkvrněné mysli (2004)

    Nejdojemnější lovestory, co jsem kdy viděl.

  • poster

    Psycho (1960)

    Ani nevím pokolikáté jsem zase shlédl Psycho. Po prvním shlédnutí je samozřejmě tatam možnost napětím ani nedýchajícího pohlcení příběhem. Ale já si nedokážu odpustit to sladké chrochtání blahem, kterému propadnu pokaždé, když Mistr H. před mýma očima rozbalí to, čemu se říká dokonalá filmařina. PS: Naštve mě snad jen ten krutě přehrávající psychiatr v závěru.

  • poster

    Schindlerův seznam (1993)

    Vrcholové dílo vyprávějící o tom, jak i jenom drobná špetka lidskosti (ukrytá třeba hluboko pod krunýřem jiných plánů a přání) je schopna změnit člověka a vynést na povrch to, co nás činí "člověkem". - A rovněž: Ukázka režisérské geniality a síly obrazu. Ta holčička v červeném uprostřed černobílého snímku dokázala naprosto úžasně připomenout, že holokaust nebyl nějaký obrovský masakr neurčitého davu, ale naprosto konkrétní osobní lidská tragédie jednotlivců... Brrr. Silné a smutné (z toho, čeho všeho je člověk schopen).

  • poster

    Traffic - Nadvláda gangů (2000)

    Film, díky němuž jsem si filmy zamiloval. Strhující drama, kde Soderbergh ukazuje, že je pan režisér. Tak ve spolupráci s excelentním scénářem S. Gaghana (snad se zde úplně nevyčerpal a Syriana je pouze ojedinělý nepovedený kus) vzniklo vpravdě mistrovské dílo. Herci hrají výtečně - mimo jiné jsem si zde poopravil názor na C. Zeta-Jones (taky umí!). A samozřejmě nemohu zapomenout na k tomuto snímku správně minimalistickou hudbu. Výsledná chuť je tak nečekaná, že jsem se k tomuto snímku musel (ani už nevím kolikrát) vrátit. Mám-li jmenovat vadu na kráse, pak ji vidím ve scenáři u scény kdy Benicio Del Torro v bazénu vysvětluje američanům, proč chce baseballové hřiště. Chápu úmysl a závěrečná scéna je fakt dobrá, ale zde se až trošku stydím. To ale nic nemění na tom, že se jedná o jeden z nejlepších filmů posledních 10 let.

  • poster

    Mlčení jehňátek (1991)

    What did you see, Clarice? What did you see? - Role, díky níž jsem si A. Hopkinse zamiloval.

  • poster

    Faunův labyrint (2006)

    Je to pohádka? Je to válečné drama? Příběh o dvou realitách či útěk jedné holčičky do světa vlastní fantazie? Na tom vlastně ani moc nezáleží. Faunův labyrint nabízí poutavou podívanou, která skrze šikovné ruce režiséra (Mexiko zase válí!) dávkuje tu či onu přísadu s neochvějnou jistotou a citem opravdu dobrého vypravěče. Když se příběh rozjede, už na svém tempu neztratí.

  • poster

    Whiplash (2014)

    Pro mě bezkonkurenčně nejlepší film roku. Na to, že je to o klasickém schematu učitel-žák (avšak nesklouzne do obehraných klišé), má tento prostý snímeček drive jako hrom.