Raven0

Musím přiznat, že jsem prostě neměl nervy něco tak hloupého, kde každý herec nesnesitelně přehrává, dokoukat do konce.

Výtečné konverzační drama s vybroušenými dialogy, krásně civilními hereckými výkony, napjatou atmosférou... A to vše zabaleno do neuvěřitelně minimalistického pojetí, kdy se takřka celý film odehrává v jedné jediné místnosti.

Když jsem byl ještě malej klučina, tak se mi to líbilo daleko víc.

Aneb přišli jsme do Iráku, trochu to tam vystříleli a teď nevím co s tím...

Správná temná kriminálka, kterých je pohříchu málo... Buďme rádi za ně!

Kvalitních westernů není nikdy dost. A tohle je jeden z nich. Navíc hodně podivný, protkaný různými halucinogeními pasážemi a mnohotvárnou symbolikou... Přesně ten typ filmu, na který je radno se podívat v neděli, po těžké víkendové pitce.

Některé příběhy jsou pěkné, výtečně zpracované... Ale co předvádí v poslední povídce John Woo? To je nechutně přehnaný patos, člověk se až stydí, když na tak uslzenou limonádu kouká. Woo to halt sráží do průměru...

Ono se to tváří jako hrozně chytrý, sofistikovaný a promyšlený horor... Ale opravdu to tak není. Snůška podivně vyskládaných předpokladů, do sebe jen ztěží pasujících... Joel je zkrátka za zenitem.

Jasně, že levičák Moore si tu zase pohrává s divákovým očekáváním, hraje na city a fakta asi i trochu upravuje, aby vyzněla co nejpůsobivěji... Ale když to vše člověk bere s nadhledem a vybírá si... Tak není co řešit. A stylový závěr tomu všemu nasazuje korunu. Wall street jako místo činu!

Na rozdíl od takových Sedmikrásek mi siroti příjdou jako spíše nepovedený a plochý experimentální novovlný film. Příliš klasická zápletka, přílišné vyžívání se v divnosti, příliš okaté vyústění. Zklamání jako hrom.