JaraJ

Zde bude mé hodnocení velmi krátké. Film jsem viděl před lety a v hlavě mi zůstalo zaryto jen několik scén, přes to si živě pamatuji své pocity trapnosti pře sledování tohoto nevkusného díla. Nedokáži pochopit pozitivní hodnocení zde ani od spousty mých kamarádů a známých, a proto usuzuji, že se jedná o nějaký styl humoru, který většině lidí padne do noty, ale mě nic neříká. Bohužel nebo bohudík nejsem součástí této většiny, dá to práci, najít v tomhle alespoň jednu hvězdičku.

Mám opravdu rád sci-fi a s ním i Vetřelce, ačkoliv jsem všechny filmy viděl teprve nedávno, a to v režisérských verzích. Po prvním filmu, který se mi opravdu líbil svou atmosférou a ačkoliv jsem čekal silnější kafe, byl jsem spokojený, přicházejí Vetřelci Jamese Camerona a já říkám: „Co to sakra?!" Nic proti akčním filmům, dobře zpracované akce není nikdy dost, jenomže v tomto případě je velký problém v tom, koho si tvůrce vybral za „plechovky na odstřel." Hned na začátku jsem se musel přenést přes pozměněný vzhled vetřelců, který sám o sobě narušuje onu záhadnost a monstra vypadají dle mého spíše směšně. A tak je to s celým filmem. Z vetřelce, z té bytosti, vyznačující se záhadným typem jakési pokroucené inteligence, se stala zvířata, která nabíhají tupě na odstřel po stovkách a i ta nejmenší pistole ve filmu jich po pár výstřelech skolí hned několik. Zřejmě mě ovlivňuje, že jsem po prvním filmu začal hrát videohru Alien: Isolation, ale nemyslím si, že by se s nepřítelem, jakým je vetřelec, mělo bojovat takto snadno. Z filmu jsem byl tedy neskutečně zklamán, což časem umocnilo také uvědomění, že organismus, potřebující k rozmnožování královnu, není ani v nejmenším dokonalý a tento Cameronův tah udělat z vetřelců „obyčejný" hmyz, podráží nohy celému původnímu záměru. Stále však doufám, že časem dostaneme nějakou informaci, vyvracející nutnost královny v cyklu a potvrzující tak vystřiženou scénu z prvního filmu, ačkoliv po preguelových filmech si nejsem jistý, jestli by další byl dobrý nápad. Suma sumárum, máme zde film, který na mě působí zbytečně dlouze, s nepříjemnými charaktery a směšnými vetřelci. Dávám 2* a tím jej umísťuji ve svém žebříčku dokonce i pod Vzkříšení, které mě na rozdíl od tohoto filmu alespoň pobavilo. Díky, Jamesi Camerone.

Nejsem jedním z těch, kterým připadalo Na vlnách podivna jako takový propadák, ačkoliv se seriózně jedná o nejhorší film série. Salazarova pomsta je svému předchůdci ovšem podobná víc než dost, a to především díky stále hloupnoucí postavě. Ano, vychytralý Jack je pryč. Mozkové buňky slavného piráta skončily na dnech lahví kořalky a rumu a z postavy, která se snaží alespoň nějakým způsobem kontrolovat svůj osud, se bohužel stal vymatlaný hlupák, toulající se světem bez cíle, řízený snad jen pudem sebezáchovy. Z aktivního hrdiny se stává hrdina pasivní, kterému se věci spíše dějí než že by je sám ovlivňoval a kůži mu zachraňuje náhoda či pomoc přátel. Kdo ví, jestli Jack Sparrow už nezapomněl i jak se šermuje, protože si nejsem jistý, jestli vůbec vzal za celý film do ruky kord, což mi neskutečně chybělo, protože to k předchozím filmům zkrátka patřilo. Když už jsme u předchozích filmů, tak změny v lore, pokud se tomu tak dá vůbec říkat, na mě působí přinejmenším násilně a bohužel na těchto změnách film z velké části stojí, ačkoliv věřím, že by se to dalo po chvilce přemýšlení zaonačit a vymyslet nějak jinak (jak Jack ke kompasu přišel). Co se týká filmu jako takového, tak bych jej rozdělil do tří částí, z nichž každá zaslouží své samostatné hodnocení. Tou první je prolog, který na mě působil absolutně úžasně a nebránil bych se, kdybychom měli malého Henryho na obrazovce po dobu celého filmu. Zbytek první poloviny je stále pěkný a přehledný, seznamujeme se s novými postavami a poznáváme, jak se změnily ty staré. Děj příjemně ubíhá a nejednou jsem se upřímně zasmál. Pak ale přijde druhá polovina, která je dle mého příliš zmatená a překombinovaná, co se týká kliček některých dějových linek a akce je tu snad nejpřehnanější ze všech filmů, ale to už bych vytýkal příliš, protože jednu takovou přehnanou akci jsme dostali i na začátku a nijak mi nevadila. Na závěr mě pak znovu potěšil soundtrack ze třetího dílu a najednou byl konec. Z kina jsem odcházel poměrně zmaten. Možná, že jsem v tomto případě film zbytečně jak se říká „zhejtil", ale je to tím, že rozporuplné pocity jsou zkrátka příliš silné. Objektivně dávám filmu lehký nadprůměr, tedy 3* a možná mu jednoho dne opět přijdu na chuť.

K tomuto filmu jsem se dostal přes vlastní maturitu, na kterou, světe div se, rád vzpomínám. Věděl jsem, že knížka bude smutná, jak skončí, název mluví sám za vše. Je to krátký, ale velmi silný, intenzivní zážitek. Takže jsem si byl jistý, že když uvidím film, budu trošku zklamaný. Nakonec jsem byl zklamaný o něco víc. Hlavně proto, že ačkoliv scénář napsal sám Otčenášek, tak scény, které působily ty nejsilnější dojmy v knize, prostě chybí a věci se dějí opravdu náhle. Nejsilněji na mě působila hned první scéna a možná jen proto, že jsem si film pustil jen pár dnů po dočtení knihy. Zůstalo jen pár společných prvků co se týká hlavních postav i prostředí, vedlejší postavy pak byly zcela nahrazeny všechny, a to především zastoupení mužských postav ženskými charaktery. A v tomto tkví druhý kámen úrazu, stejné váhy jako ten první. Ženy se zde jeví ploše, ta je hodná, ta je zlá, ale to je všechno a zakončí to tím jediným, co v tomto filmu umí pořádně. Totiž být hysterické a řvát jak na lesy. Nevím, jestli jsem jediný, ale na mě to působilo přinejmenším hloupě. Přesto hlavní motiv zůstává zachován a stále funguje i v této osekané podobě. Když nebudu srovnávat s knížkou, ve výsledku se mi film nakonec líbil a kromě závěru je velmi pěkně podaný, konec konců dva projekty, dva příběhy. A kdo by dělal to samé dvakrát. Ach jo...co s tím? Podle všeho jde spíše o lepší nadprůměr než o něco horšího. Dávám 4*, ale s opravdu velmi dlouhým mínusem a s pocitem nejistoty. Všem, kteří jste film viděli nebo o něm uvažujete, doporučuji vám rozhodně knihu. Na těch pár stránkách je dvojnásobek toho, co můžete vidět zde a do poslední chvíle budete doufat ve šťastný konec, to mohu zaručit.

Jsou různé sci-fi seriály. Jsou tu ty vážné jako Battlestar Galactica, ty, které samy sebe neberou tolik vážně jako SG-1 a pak jsou tu seriály, které jsou směsí vícera možných podání sci-fi a někdy i směsí mnoha žánrů. A právě tím je i Firefly - post-apokalyptický western. Začnu radši se zápory, protože na ně vždy rád zapomenu, abych se mohl radovat z kladů tohoto seriálu. První a snad jediné velké mínus je pilotní epizoda. Je dvojnásobně dlouhá, seznamuje nás s charaktery, přinese i nějakou tu akci a uvede nás do nového světa, ale nenabídne nic moc zajímavého. Proč? Její tempo je neuvěřitelně pomalé a autoři jakoby zapomněli na děj a celkový dojem na diváka. Možná je dobře, že původně nakonec nebyla vysílána jako první. Osobně mám celkově problémy s pilotními epizodami, hlavně těmi, které se svou délkou přibližují k filmům, ale tento případ mě od sledování seriálu na několik měsíců odradil a v tom už bude něco špatně. Jenomže pak se člověk po pár měsících vrátí a dá šanci druhé epizodě. A ejhle, ono to najednou funguje. Parta na obrazovce je nesourodá, jednotliví členové posádky vesmírné lodi vzájemně představují spoustu kontrastů, ale přes to je to parta skvěle sehraná, která pobaví hlavně svými hláškami a až absurdně zapeklitými situacemi (OUR MRS. REYNOLDS). Dostává se z problémů do problémů, ale když spojí síly a nechají své rozdíly stranou, stanou se schopným týmem, za který by se po přidání trochu té disciplíny nestydělo ani SGC. Až na jeden detail. Zde nikdo nedokazuje své hrdinství a dobré úmysly. Nestarají se o zachránění lidstva nebo o jakýkoliv jeho prospěch. Ve vesmíru Firefly jde jen o jedno. Přežít. A co možná s největším obnosem. Vítejte mezi vesmírnými piráty. Příběh občas zakolísá, má své světlejší i temnější momenty, ale jako celek se neodvažuji hodnotit jinak než všemi palci nahoru. Ne každý seriál vyvolá takovou touhu po pokračování, kterého se nám nedostalo. Přáli jsme si znovu spatřit vesmírné bandity z divokého západu Whedonova universa, úniky před nepřáteli, vesmírné bary, suché pláně a koňská stáda. Dostalo se nám velmi dobrého částečného zakončení v malinko jiném světle, ale udržující si většinu kvalit seriálu, jménem Serenity. Ale Firefly je jen jednou tím, čím je a nakonec je možná dobře, že byl seriál ukončen. Jak se říká, v nejlepším skončit. A tak divákovi zůstane jen ten nejlepší dojem z tohoto krátkého dobrodružství a hřejivý pocit u srdce. Posádko, 90% a 5* je vaše.