q66

q66

Daniel Kolesa

okres Brno

homepage
Twitter: octaforge

4 body

Moje oblíbené seriály

  • poster

    Království (TV seriál) (1994)

  • poster

    Šówa genroku rakugo šindžú: Sukeroku futatabi hen (TV seriál) (2017)

    Druhá série Shouwa Genroku Rakugo Shinjuu je jedním z těch vzácných případů, kdy pokračování ve všem předčí první část. I když první série patřila mezi to nejlepší, co minulý rok vzniklo, druhá série je dost možná zatím nejlepším anime seriálem vůbec (i když nic z toho by nefungovalo, nebýt základů položených v první sérii, která je efektivně prologem k té druhé) - mohl bych se tu zkusit rozepisovat proč, ale obávám se, že to není možné, protože to se prostě musí vídět - takže dám čistých, bezchybných 10/10 a nechám to tak.

  • poster

    Červený trpaslík (TV seriál) (1988)

  • poster

    That Mitchell and Webb Look (TV seriál) (2006)

  • poster

    Gankucuó (TV seriál) (2004)

  • poster

    Med a čtyřlístek (TV seriál) (2005)

    Na Hachimitsu to Clover se mi asi nejvíc líbí, jak pracuje s postavami - kromě perfektního psychologického profilu se průběžně po celou dobu seriálu vyvíjí, z většiny interakcemi a částečně introspekcí a interním monologem. Tomu napomáhá i humor, kterého je tu spoustu, ale nijak celkově neubírá zbytku na vážnosti ani není v konfliktu - v jádru jde stále o charakterové drama s prvky slice of life. Grafická stránka a animace je také na velmi vysoké úrovni (už od openingu), ale co je ještě lepší, je soundtrack - samotná hudba je výborná, a sladění se zbytkem funguje stoprocentně. Hachimitsu to Clover je prostě propracovaný a promyšlený ve všech stránkách a právem jeden z nejlepších anime seriálů vůbec (a jedním z hlavních důvodů, proč je Kenichi Kasai jedním z mých oblíbených řežisérů) - skoro čisté 10/10.

  • poster

    Šówa genroku rakugo šindžú (TV seriál) (2016)

    Drama z prostředí japonského divadla rakugo, nejlepší anime sezóny zima 2016 a obecně jedno z nejlepších anime, co jsem zatím měl možnost vidět. Vlastně jediné srovnání, které mě momentálně napadá, je Sennen Joyuu (česky Herečka tisíciletí) od Satoshiho Kona, a to je obrovský kompliment - už dlouho jsem neviděl nic s tak dobrým vyprávěcím stylem a příběhem - do té míry, že není vůbec nic, co bych mohl Shouwa Genroku Rakugo Shinjuu vytknout. Dobré charakterové drama musí mít i dobré postavy - v tomto případě všechny dostanou svoji dávku vývoje a hloubky, a autoři se vyvarovali archetypů, takže každý charakter má vlastní dobře napsanou osobnost. Produkční hodnoty jsou také na vysoké úrovni, a i když byl seriál vytvořen na průměrném TV rozpočtu, Studio DEEN z něj dostali maximum - zrovna u tohoto studia je to překvapující, protože nikdy nebyli známí pro produkční hodnoty (možná kromě osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy produkovali věci jako Tenshi no Tamago a Patlabor) - vizuál plní svůj účel stoprocentně a impresivní je hlavně animace postav a mimika, která působí velmi přirozeně a doplňuje perfektní dabérské výkony. Hudba a obecně zvuková stránka nezaostává, OP je jeden z nejlepších tohoto roku. Takže jedinou výtkou je relativní absence závěru, ale to v podstatě není ani výtka, protože příštím rokem bude navazovat pokračování, na které se už teď velmi těším. Lepší 9/10

  • poster

    Cardcaptor Sakura (TV seriál) (1998)

    Klasika jak žánru mahou shoujo tak CLAMPu se vším, co k tomu patří - typicky CLAMPovský progresivní přístup k postavám, jejich vztahům a vývoji je tu dobře vidět a stejně tak charakteristický grafický styl. Seriál cílí hlavně na dětské publikum a proto se tu nedá čekat nějaká hlubší symbolika a je tu i vcelku velká míra epizodičnosti, typicky pro žánr - ale narozdíl od spousty podobné produkce není vůbec hloupý a i filler epizody jsou dobře napsané - a díky CLAMPovskému přístupu je seriál zábavný i pro dospělé při zachování snadné stravitelnosti pro děti. Postavy jsou jednoduché a přitom vysoce efektivní, dobře definované a s výborně zvládnutým vývojem, který jde občas vidět až retrospektivně. Grafika, animace a soundtrack patří mezi to nejlepší, co v devadesátých letech v animovaných seriálech vzniklo. Jedinou větší vadou je tedy prezence docela velkého množství filleru... manga tímto neduhem netrpí a vysoce doporučuju si ji přečíst - stejně jako většina zbytku tvorby CLAMPu za to stojí. Ve výsledku 9/10 s malým plusem pro místní Subjektivy.

  • poster

    Princess Tutu (TV seriál) (2002)

  • poster

    Aikacu! Idol kacudó! (TV seriál) (2012)

    Zpočátku se může zdát, že jde jen o další z nekonečné řady anime o hudebních idolech - jenže přibližně kolem 12. dílu se začíná ukazovat, že na tom přece jenom bude něco víc. Na povrchu se Aikatsu! zdá být poněkud naivním seriálem pro děti kolem 8 let, jehož přimárním cílem je být reklamou, a z prvních pár epizod nelze nikomu brát za zlé, že by si myslel, že to tak bude i nadále - jenže od podobných seriálů (třeba PriPara) se Aikatsu! liší především legitimně dobře napsanými postavami a obrovskou variabilitou jednotlivých dílů, což z toho dělá vysoce zábavnou záležitost po celých 178 epizod. +++++ Kromě toho, že jde o vysoce pozitivní a když o tom člověk po čase trochu zapřemýšlí, vůbec ne až tak hloupou věc (naopak, dokonce není ani tak komerční, jak se zpočátku zdá), Aikatsu! stojí hlavně na postavách - je jich tu obrovské množství, z nichž skoro všechny dostanou spoustu času na obrazovce a vývoj, jaký by jim často mohly jiné anime seriály závidět (a to ani nemluvím o tom, že se na něj mezi epizodami nezapomíná a má definitivní vliv a následky po celé trvání seriálu). Vzhledem k délce seriálu je tu i obrovské množství aktivit, a dostane se na snad úplně cokoliv, včetně kempování, horolezectví, potápění i kácení stromů (opravdu :))). I vedlejší B-epizody mají do nich vloženy až trochu zvláštní množství péče a úsilí, a režie je ve většině případů na podobně vysoké úrovni. Zaměření je víceméně epizodické, je tu sice určitý příběh, ale moc na něm nezáleží, všechno stojí na charakterech, jejich interakcích a zasazení do struktury jednotlivých epizod. +++++ Bohužel je tu i pár vad. Seriál má 4 řady, tři o ~51 epizodách a jednu kratší. První řada je kromě slabšího začátku bez větších chyb, ale druhá řada je jak více zaměřená na větší příběh, tak i přináší vcelku velké množství nových postav, které nejsou všechny až tak dobré, jak ty z první řady; je tu sice stále spousta dobrých individuálních epizod a stále jde o vysoce zábavnou věc, ale jde vidět určitý pokles kvality. To se naštěstí mění s řadou třetí, která kompletně vymění hlavní obsazení (nová hlavní hrdinka Akari Oozora se objevuje jako vedlejší postava v polovině druhé řady a je zdaleka nejlépe napsaná v celém seriálu), vrací se ke kořenům a přináší přesně tu novou čerstvost, kterou seriál už delší dobu potřeboval. Čtvrtá řada se pak nese v duchu té třetí a má výborné finále. +++++ Ale co vizuální stránka? 2D animaci nelze nic moc vytknout - pastelově barevné, ale tradičně kreslené grafické zpracování s lehkými vodovkovými pozadími sedí dobře, stejně tak shoujo designy postav, které působí dost ze staré školy, což není vůbec negativní věc - samotná hudební vystoupení jsou udělaná pomocí 3D počítačové animace, což je dnes v žánru standard. Bohužel ze začátku kvalita 3D animace není nic moc, resp. modely vypadají jak ze starší videohry, docela nízkopolygonové a chybí jim detail, stejně tak proporce postav jsou celkem mimo. Tohle se ale přibližně každých 8 epizod viditelně zlepšuje, po 16 epizodách už je to přijatelné, a od druhé řady (a hlavně té třetí) patří 3D animace k nejlepším v žánru (hlavně díky použití motion capture, což znamená daleko přirozenější, ne tak robotický pohyb jak v jiných idol anime). +++++ Vzhledem k tomu, že jde o hudební anime, tak zvuková stránka je dost důležitá. A Aikatsu! v tomto ohledu nezklame; pro anime bylo složeno něco kolem 80 unikátních skladeb, každý má v anime několik verzí, a i když ne všechny mi seděly, každý si něco najde - v tom pomáhá na poměry žánru překvapující variabilita žánrů, nejde jen o pop - dostane se i na inspiraci rockem, ska, latinskoamerickou hudbou, funkem, rock-and-rollem, doo-wop, synth-popem a dalšími; všechno má kvalitní profesionální produkci, a každý charakter s vystoupeními má zvlášť dabérku a zpěvačku, takže v obou ohledech jsou výkony vysoce konzistentní. Hudba v pozadí je jednoduchá a dobře použitá, není co vytknout. +++++ Aikatsu! není bezchybným anime, ale v rámci žánru patří mezi top a zdaleka nejde o odfláknutý seriál - naopak. Slabší začátek a druhá řada sice trochu kazí celkový dojem, ale stále je to na 8/10, pokud tedy člověk není cynický Subjektiv.