Jirkacek

K tomu, abych se podíval na snímek Špunti na vodě z roku 2017 jsem využil nabídku společnosti NETFLIX a tak se jednoho květnového večera tato česká komedie objevila na obrazovce naší korejské televize. Na začátku jsme se seznámili s rodinkou, jejíž rodiče se chystali oslavit zlatou svatbu (Arnošt Goldflam a Dana Syslová). Na tu chtěli jejich děti Igor (Jiří Langmajer) a David (Hynek Čermák) spolu s bratrancem Ondřejem (Pavel Liška) připlout na kánoích po řece Sázavě, s čímž jejich manželky Nela (Táňa Vilhelmová) a Alice (Anna Polívková) souhlasily za určitých podmínek, které však chlapi nesplnili. Právník Igor nedostal volno pro rodinnou dovolenou a automechanik David zase neopravil komín na jejich rodinném domě. To ženské naštvalo a spolu s Ondřejovou partnerkou Zlaticí (Jana Kvantíková), která se až po příjezdu do Prahy dozvěděla o existenci jeho čtrnáctileté dcery Elišky, rozhodly nechat doma děti a vyrazily na dovolenou na kola. Muži se po jejich odjezdu zase domluvili , že na plánovanou plavbu přesto pojedou a s dětmi složí přísahu, že o tom nikomu neřeknou. Na vodu tak vypluly tři lodě, nafukovací a laminátová kánoe a raft. Jejich „flotilu“ sice spatřila z mostu tři cyklistky Nela, Alice a Zlatica, ale posádku v dálce nepoznají. V kempu, kde zastavili vodáci na oběd, se Elišce dvořili dva mladíci Alex (Karel Jirák) a Tomáš (Filip Březina) a tak Davidovi synové Kuba (Filip Antonio) a Vojta (Antonín Holoubek) jim na protest vyfoukli loď, čímž mezi sebou zahájili vodáckou válku. V kempu, kde se vodáci utábořili na noc, uplavala Igorovi loď. Jeho dcery se plavidlo snažili zachránit a přitom se blížili k jezu. Ondřejovi se podařilo včas zasáhnout a dospělí muži se rozhodli mladíkům pomstít a přivázali jim stan k opodál stojícímu autu, jež ráno při odjezdu stan strhl. Manželky a Zlatica byli ve stejném kempu v chatce a zrovna když se probudili po noční pitce, zahlédli vodáckou výpravu odplouvat. V lodi se Eliška (Kateřina Coufalová) pohádala s Ondřejem a utekla na břeh, kde si po pádu ze srázu narazila nohu a otec ji odnesl na zádech zpět do lodi. Ostatní zatím čekali v hospodě, kde si Igorovy dcery dali míchaný nápoj s kiwi, na které měli alergii. Igor, který neměl řidičák, je odvezl servírčiným autem do nemocnice, kde potkali Ondřeje a Elišku, jenže naštěstí chmurnou náladu děti i dospělí zahnali na pouti v nedaleké vesnici. Ženy se mezitím ubytovaly na statku a absolvovaly tam kurz jízdy na koni. Majitel, Slovák Laco (Ján Jackuliak), se pokusil svést Zlaticu  a dostal proto od Nely palicí po hlavě. Trojice se rozhodla vrátit domů a mezitím na vodě výpravu vodáků dohnala dvojice mladíků, toužících po pomstě. Otcové stočily lodě do peřejí, kde se všichni převrátili a tak jim lodě, barely i pádla uplavaly a zachytili je až mladíci dole po proudu. Po vodácích bylo vyhlášeno pátrání a policie volala manželkám. V noci našli pátrači spící posádky v lese a ráno jim na policejní stanici mladíci předali jejich věci a manželky si přijely pro děti. Rodiny se znovu setkali až na zlaté svatbě prarodičů. Všichni se tam usmířili a společně oslavovali, zatímco Ondřej požádal Zlatici o ruku a když mladá dívka souhlasila, byl konec. Na obrazovce se objevily závěrečné titulky a já si s potěšením uvědomil, že těch 83 minut uteklo jako voda na Sázavě. Velice jsem se u téhle nijak originální vodácké komedie bavil a tak jsem nijak času stráveného u TV nemusel litovat. Ve filmu hráli moji většinou oblíbení herci a ti méně oblíbení mi tady nevadili. Takže za mne spokojenost. Suma sumárum, letní vodácká komedie Špunti na vodě ode mne získala tři vodácké hvězdy ***.

K tomu, abych se podíval na snímek Přes prsty z roku 2019 jsem využil nabídku společnosti NETFLIX a tak se jednoho květnového večera tato česká komedie objevila na obrazovce naší korejské televize. Na začátku jsme se seznámili s osmatřicetiletou plážovou volejbalistkou Lindou Jadrnou (Petra Hřebíčková), které v luxusní restauraci neúspěšně nabídl sňatek milenec Marek (Jakub Prachař). Pak jsme se již přenesli na Mistrovství ČR, kde Linda porazila spolu se svou parťačkou Pavlou Tomešovou (Denisa Nesvačilová) slovenské dvojčata Marcelu (Kristína Greppelová) a Terezu (Radka Pavlovčinová) Kettnerovi, čímž se kvalifikovali na ME, jenž se mělo odehrát o několik měsíců později v Ostravě. Velkou radost z toho však neměl Pvlin kluk, volejbalista Hynek (Vojtěch Dyk), který s ní chtěl zplodit dítě, přestože se sám otáčel z kdejakou sukní. Při večerní oslavě Pavla odjela k Hynkovi a Linda se opila tak, že ani nevěděla, že ji z baru odvezl správce volejbalových kurtů Jíra (Jiří Langmajer). Druhý den tento muž pobaveně sledoval trénink obou děvčat a poté zabrousí do vlastních vzpomínek, neboť se měl před 25 lety zúčastnit olympiády v plážovém volejbale. Jenže díky svému nepředvídatelnému chování byl vyhozen a už nikdy volejbal nehrál. Později odjel s Lindou na vlastní chatu, kde jí řekl, že má v úmyslu sbalit její parťačku, což se také později stalo. Uběhlo půl roku, který trojice spolu strávila, i když to tak nevypadalo. Jednoho dne se Rudolf Jíra své dívce Pavle přiznal, že má dítě, na což ona reagovala úderem do stolu, kde rozbila sklenici a tak si pořezala zápěstí. Díky tomu nemohla hrát na ME a vypadalo to, že na turnaj odjedou slovenská dvojčata, z nichž se vyklubaly právě děti Jíry. Zároveň Jíra na Pavlu zanevřel a začal chodit s Lindou, takže to vypadalo na definitivní konec jejich kamarádství. Stal se však zázrak, Pavla se vyléčila a obě odjely do Ostravy, kde si zahrály na mistrovství Evropy. Jak jejich souboje dopadly už ale prozrazovat nebudu. Každopádně mne film docela bavil, těch 101 minut docela uběhlo a jednou jsem se dokonce pořádně rozesmál. Kromě komediálních prvků ve filmu šlo o milenecké vztahy a zodpovědné chování. Mé oči potěšeně hleděly na zadečky plážových volejbalistek, které byly jako dva kmínky. Přes slušné herecké výkony, zejména Jiřího Langmajera, šlo o průměrný český film, ovšem o žádnou katastrofu se rozhodně nejednalo. Suma sumárum, český film Přes prsty ode mne získal tři palce nahoru a stejný počet hvězdiček ***.

Třetí díl Bobulí pro mne byl velkým překvapením, jelikož jsem nečekal, že se po dlouhém odstupu od prvních dvou dílů, ještě natočí pokračování. O to více jsem jej přivítal a těšil se na něj, až se objeví v nabídce nějaké televizní společnosti. O rok později se tak stalo a tak jsme si jej doma prostřednictvím NETFLIXU pustili. Jelikož mezi druhým a třetím dílem uběhlo pár let a bohužel zemřel představitel jedné z ikonických rolí vinaře Mikulici pan Václav Postránecký, který před smrtí namluvil pro film pár vět. Byl jsem tedy zvědav, jak si trojka povede. Jen pro připomenutí - první díl ode mne získal pět cípatých a druhý o jednu hvězdu méně. Třetí část začala v Praze, kde Honza (Kryštof Hádek) a Klára (Tereza Ramba) přebírali druhé místo ve vinařské soutěži, když se najednou objevil jejich starý známý a potížista Jirka (Lukáš Langmajer). Ten ukradl cenu pro vítěze a s radostí sobě vlastní ji předal svému kumpánovi z mládí. Jenž Honza se mezitím změnil a s Klárkou si už nerozuměli, i když se stali rodiči dvojčat - kluk a holka - a po smrti starého Mikulici i majitele vinohradů. Děj se odehrával v době začínajícího vinobraní a tak se Jirka rozhodl i se svým synem odjet na Moravu a pomoci starým kamarádům se sklizní. Zatajil přitom Honzovi, že pubertálního syna unesl po rozvodu a navíc ještě utíkal před dluhy, které během těch let stihl v řádech statisíců nasekat. Také Honza měl své starosti, neboť kromě manželské krize řešil i finanční potíže a hrozilo, že bude muset prodat část vinohradu, z něhož navíc někdo kradl hrozny. Klára navíc bojovala s úklady zaměstnance Humpla (Michal Isteník) a předsudky okolí, které nevěřilo, že coby žena může dělat kvalitní víno a překročit stín svého otce (Václav Postránecký). Kamarád Jirka jim chtěl alespoň pomoci s prodejem sklizeného vína a tak zavolal na Slovensko známému Mirovi (Branislav Deák), který měl od něj koupit celou úrodu a následně ji prodat na Slovensku jako produkt z Pálavy, ovšem z podstatně nižší kvalitou. S tím samozřejmě majitelé vinařství nesouhlasili a odmítli smlouvu podepsat. Děj se tak točil okolo této smlouvy, dluhů Jirky, manželské krize Klárky a Honzy či akcí dětí starých kamarádů. Byla také otázka, kdo krade hrozny z vinic, což se snažil objasnit starý známý policista (Radim Novák) a jeho atraktivní a podstatně snaživější kolegyně Adéla (Lumíra Přichystalová). Vše pak směřovalo k očekávanému závěru, který mne nijak nepřekvapil. Bohužel jsem se v průběhu filmu už nesmál tak jako při dvou prvních dílech, neboť snímek poukazoval na různá krizová témata a nejednalo se už o pouhou letní komedii. To však neznamená, že by nebyl průběh zajímavý a těch 101 minut uteklo jako voda. Z dalších rolí bych se rád zmínil o neúspěšném vinař z Litvínova (Miroslav Táborský), který se objevil ve všech dílech. U závěrečných titulků mi málem ukápla slza z nostalgických vzpomínek a musel jsem si přiznat, že ve mně třetí bobule přece jen něco zanechaly. Nemusel jsem tak litovat ztraceného času a třeba se na trojku opět někdy podívám. Suma sumárum, 3Bobule ode mne získaly tři bobulovité hvězdy ***.

Na snímek Ženy v běhu z roku 2019 jsem se chtěl podívat hned poté, co byl natočen, ale jaksi nenastaly příznivé okolnosti, takže k tomu došlo až o dva roky později. K prvnímu podívání jsem využil nabídku společnosti NETFLIX a tak se jednoho květnového večera tato česká komedie objevila na obrazovce naší korejské televize. Na začátku jsme se seznámili s manželským párem Věrou (Zlata Adamovská) a Jindřichem (Bolek Polívka), kteří spolu vychovali tři dcery - nejstarší Marcelu (Tereza Kostková), střední Báru (Veronika Kubařová) a nejmladší Kateřinu (Jenoféva Boková). Mimochodem tohle herecké obsazení mne potěšilo, neboť všechny tři dcery, tedy jejich představitelky, mi byly vždy velice sympatické. Ale vraťme se k Jindřichovi, který měl napsaný seznam přání, které si postupně plnil, jako třeba seskok padákem, jízdu rychlým autem značky Ferrari či uběhnout maraton. Jenže to poslední přání mu nebylo po infarktu dopřáno splnit a tak se ho ujala manželka. Ta chtěla s urnou s jeho popelem uběhnout část maratonu a zbytek měla v plánu rozdělit mezi své dcery. Jenže ty pro její nápad neměly pochopení a plán odmítly. Nejstarší Marcela totiž žila s partnerem Karlem (Ondřej Vetchý) a třemi syny poměrně hektickým životem a starání se o ně ji vyčerpávalo, takže na běh neměla ani pomyšlení. Karel s nímž žila na hromádce ji vůbec nepomáhal a tři synáčci z ní měli spíše legraci. Prostřední Bára se zrovinka rozešla s přítelem, jehož našla doma v posteli s jinou a jelikož pocítila zklamání z mužů, ale zároveň toužila po dítěti, rozhodla se pro umělé početí, takže na maratón neměla ani pomyšlení. Nejmladší Kateřina spala se svým ženatým šéfem Liborem (Petr Vondráček), který ji sliboval rozvod už pár let, ale k tomu se jaksi neměl. Maminka Věra se však rozhodla své dcery přesvědčit a tak najala mladého trenéra Vojtu (Vladimír Polívka), s nímž se těsně předtím Katka setkala při venčení psů a postupně se spolu sblížili. Mamince se tak podařilo nemožné a všechny začaly trénovat běh a vylepšovat si kondici. Karel trénink Marcely pohrdavě sledoval, ale když se s ní vsadil, že ji v maratonu předběhne, začal raději také trénovat, neboť jeho partnerka byla stále lepší a rychlejší. Pokud by totiž prohrál, musel by ji požádat o ruku. Mezitím se Kateřina se díky Vojtovi rozešla se svým šéfem a ten ji vyhodil nejen z práce, ale i ze služebního bytu. Vojta jí nabídl, že se k němu zatím přestěhovat a tak aniž by si toho Katka všimla, z kamarádského vztahu se rodila láska. Po rozchodu se svým přítelem se Bára přestěhovala k mamince a tak se netradičně seznámila s malou dívenkou Rozárkou z protějšího domu, která po smrti maminky žila sama se svým otcem a policistou Josefem (Martin Hofmann). Postupně se všichni tři sblížili a začali spolu dokonce žít, ale nic nebylo ideální. Po tréninku nastal den D a holky běžely maraton, který dopadl....Nic víc nebudu prozrazovat, jen to, že se mi film líbil a pobavil mne. Neustále se něco dělo, na nudu nebyl čas, vtipu bylo tak akorát, obsazení výborné, takže za mne velká spokojenost. A jestli bude druhý díl, což by vhledem k závěrečným titulkům mohl být, tak se na něj určitě podívám. Suma sumárum, svěží komedie Ženy v běhu ode mne získala pět uběhnutých hvězd *****.

Česká pohádka Jak si zasloužit princeznu z roku 1994 se objevila na televizní obrazovce, zrovna když jsem na chalupě odpočíval po obědě a jelikož se mi fakt nechtělo přepnout na jiný program, nechal jsem ji běžet. Doufal jsem, že mne pohádka natočená podle knihy Boženy Němcové něčím zaujme, což se stalo tak nějak napůl. Vše začalo hostinou na hradě, kterou pořádal král (Oldřich Vlach) jako oslavu nadcházející svatby své dcery Verunky (Lenka Jelínková) s mladým králem (Jaromír Dulava). V tom se v sále objevil čaroděj (opět Jaromír Dulava), který ji chtěl pojmout také za ženu a když pochopitelně se svou žádostí neuspěl, unesl ji. Zůstal po ní je zlatý střevíček. Vzápětí jsme se přenesli na břeh řeky, kde rybář (Zdeněk Dušek) zachránil ze sítě orla, který mu pak splnil přání. Tím bylo mít syna, neboť se svou manželkou (Lenka Termerová) neměli děti. Kouzelný dravec přání splnil, když po řece připlavaly tři vejce, z nichž se brzy vylíhly tři bratři - Nejchytřejší (Jiří Langmajer), Nejsilnější (Karel Dobrý) a Miroslav (Pavel Řezníček). Prvním dvěma se moc pracovat nechtělo, pouze Miroslav chtěl u rodičů zůstat, nicméně netrvalo dlouho a všichni opustili domov. Cestou zachránili z propasti mladého krále a Miroslav navíc ještě pomohl rybě a sokolovi, což se mu později hodilo. Vděčný král mladíky totiž pozval na zámek, kde je ustanovil prvními dvořany, přičemž Miroslav se stal tím nejhlavnějším, což se jeho bratrům nelíbilo a osnovali plán, jak se ho zbavit. Když mladý král projevil lítost nad marným hledáním Verunky, nabídl se naivní Miroslav, že ji najde. Bratři doufali, že se mu to nepodaří, ale mýlili se. Miroslav totiž splnil úkoly čaroděje i s pomocí ryby a sokola a ten mu Verunku vydal. Jenže láska je mocná čarodějka a Verunka se do svého zachránce zamilovala, což po návratu na zámek oznámili králi. Ten četně uznal svou porážku, ne tak ale bratři a zámecká chůva (Blanka Bohdanová), která namíchala pro krále nápoj lásky. Z poháru se měla napít Verunka, aby na Miroslava zapomněla a zamilovala se do krále. Mezitím bratři shodili Miroslava do strže a ten v ní zemřel. Když se Verunce podařilo milovaného najít, byl už mrtvý a tak poprosila čaroděje, aby ho oživil, za což mu slíbila návrat k němu a lásku. Čaroděj tak učinil, neboť uvěřil v sílu lásky, ale Verunku si sebou nevzal. Mladí lidé se vydali na zámek, kde se zatím král omylem napil z poháru a usnul před obrazem dvorního malíře (Jiří Menzel). Po cestě na zámek mladý pár přepadli zlotřilí bratři, které za trest kouzelný orel proměnil v sochy a tak se mohl Miroslav s Verunkou vrátit na šlechtické sídlo. Poté se král probudil a záhadně zmoudřel, jelikož pochopil, že se choval sobecky. K mému překvapení se najednou mladý pár objevil u rybářské chaloupky a byl konec. Nepochopil jsem, proč spolu neodjeli vše dořešit na zámek mladého krále, nebo na ten Verunčin. Ve filmu režiséra Jana Schmidta bylo však více nelogických věcí a nejvíce mi vadilo, že mi připomínal obyčejné televizní pohádkové inscenace. Potěšily mne alespoň záběry z volné přírody a zámku (Ploskovice), ale ani tak tvůrci nevyužili všech možností, jež námět nabízel. Do své dvojrole Jaromíra Dulavy jako čaroděje a mladého krále se podle mého názoru tento herec vůbec nehodil, navíc jsem nikdy neměl rád Pavla Řezníčka, takže ani kladná role Miroslava nepomohla v lepším hodnocení, které jsem pohádce udělil. Suma sumárum, film Jak si zasloužit princeznu ode mne získal dvě zasloužené hvězdičky **.

Snímek Velký flám byl natočen již v roce 1966 a tak není divu, že se za tu dobu nesčetněkrát objevil na televizních obrazovkách. Z toho důvodu na jeho scénách spočinulo i mé oko, nicméně v celku jsem jej viděl asi jen jednou a to ještě před mnoha lety. Pamatoval jsem si proto jen nějaké útržky a tak abych jej správně ohodnotil a napsal zasvěcený komentář, rozhodl jsem se na něj podívat po letech znovu. Francouzská komedie začala sestřelením britského letadla nad Paříží, přičemž se zachránila trojice pilotů - Peterem Cunningham (Claudio Brook), Alan MacIntosh (Mike Marshall) a velitel Sir Reginald (Terry-Thomas). Ti se každý ukryl u někoho jiného a to způsobilo, že dva Francouzi byli přinuceni k hrdinství, aniž by o něj stáli. Jedním z nich hudební dirigent v Opeře Stanislas Lefort (Louis de Funes) a druhým pak malíř-natěrač Augustin Bouvet (Bourvil). Angličanům pomáhali jak mohli, nicméně v patách jim byl doslova celý wermacht v čele s majorem Achbachem (Benno Sterzenbach). Postupně se sice všichni ocitli v německém zajetí, ale společnými silami a důvtipem se zase ocitli na svobodě a to hned několikrát, když jim pomohly dvě ženy - půvabná Juliette (Marie Dubois), do které se zamiloval Augustin a klášterní sestra Marie-Odile (Andréa Parisy). Na druhé straně stál opilý a šilhající německý voják (Michel Modo) s celou německou armádou, ale nakonec se všem povedlo utéci za demarkační linii a to v divoké závěrečné scéně s kluzáky. A byl konec svěží, letní a velmi vtipné komedie, která mne zabavila na 132 minut. I když bych ve filmu našel několik slabších a hluchých míst, tak mne vcelku snímek zaujal a rozesmál. Jen bych připomenul, že v šedesátých a sedmdesátých letech francouzská kinematografie natočila několik filmů, v nichž si dělala legraci z německé armády a tak se jim chtěla pomstít za okupaci v období druhé světové války (Stepující Stonožka nebo příhody Sedmé Roty). Velký flám se podle mého názoru přidal k těm nejlepším, co na toto téma vzniklo a tomu odpovídá i mé hodnocení. Suma sumárum, snímek Velkých flám ode mne získal čtyři proflámované hvězdy ****.

Americký snímek Apollo 13 z roku 1995 jsem nikdy pořádně neviděl, ačkoliv se v jedné z hlavních rolí objevil Tom Hanks, můj oblíbený herec. Navíc vesmírné filmy mám odjakživa rád, takže jsem musel tento nedostatek odstranit a na film se konečně podívat. Proto jsem si jej koupil v prosinci 2020 na blu-ray disku a o pár týdnů později jsme se na něj doma podívali. Předem jsem se ovšem bál dvou věcí, neboť filmy podle skutečných událostí nebávají zrovna zábavné a také mne děsila délka filmu, jež činila 140 minut. Zabořili jsme se doma do sedačky a ve společnosti dvou ze tří našich koček se na obrazovce naší televize začala odvíjet nejúspěšnější neúspěšná akce v dějinách americké astronautiky, jenž se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka ve složení Jim Lovell (Tom Hanks), Fred Haise (Bill Paxton) a Jack Swiger (Kevin Bacon), který na poslední chvíli nahradil kvůli zdravotním potížím původního člena posádky, Kena Mattingliho (Gary Sinise). První dny letu proběhly hladce, ale pak, 13. dubna se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární "Houstone, máme problém." Utrhla se jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu měsíce, je ztracen a změnil se v zoufalou bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunuli se astronauti do přistávacího modulu a pokusili se udržet loď ve směru. V Houstonu bylo rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce a tak astronauty čekal nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sledoval drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry a my s nimi. Nakonec všechno dobře dopadlo a tři muži v pořádku přistáli kdesi v oceánu, odkud byli ihned odvedeni do bezpečí. Musím přiznat, že jsem se vcelku nenudil a dalo se na ty napínavé okamžiky dívat. Musel jsem sice obrazně překousnout mého neoblíbeného herce jménem Gary Sinise, ale prim hrál stejně ten můj oblíbený Tom Hanks. Z dalších rolí bych vyzdvihl Eda Harrise, který si zahrál velitele mise na kontrolním stanovišti NASA Gene Kranze. Celkově to byl tedy povedený film a dokázal mne poněkud překvapivě na dvě hodiny zabavit, takže investice do modré krabičky nemusím litovat. Suma sumárum, snímek Apollo 13 ode mne dostal tři vesmírné hvězdy ***.

Francouzský kriminální snímek Policajt nebo rošťák z roku 1979 jsem viděl poprvé někdy během studia na střední škole, neboť komunistický režim neměl naštěstí problém s vysíláním filmů ze země galského kohouta, na rozdíl od těch amerických, které se k nám dostaly třeba až za několik let. Už tehdy mi v paměti utkvěla scéna, když charizmatický, šarmantní, elegantní a akční policejní divizní komisař Stanislas Borowitz (Jean-Paul Belmondo) vjel svým úžasným vozem do domu. Stejným způsobem jsem vzpomínal také na to, jak se pak hlavní hrdina vrahům pomstil. Když jsem si doma pustil po 34 letech tuto drsnou kriminálku abych si osvěžil paměť, napsal zasvěcený komentář a správně film ohodnotil, postupně jsem si začal uvědomovat i další scénky, ale to mi nijak nevadilo a shlédnutí jsem si řádně užil. Na začátku filmu byl ve francouzském Nice zavražděn policejní komisař Bertrand a k vyšetřování případu je vyslán divizní komisař Borowitz, kterému se rychle podařilo odhalit, že za zločinem stojí místní podsvětí, které je provázáno s úplatnými inspektory tamější policie, Rayem (Tony Kendall) a Massardem (Jean-Francois Balmer). Borowitz byl specialista na interní čistky uvnitř policie a v tomto případě se rozhodl postupovat tak, že vyvolal válku dvou gangů, působících ve městě. Díky své falešné identitě se mu zpočátku podařilo zmást vůdce obou skupin, jimiž byli Theodore Musard (Georges Góret) a Achille Volfoni (Claude Brosset), dva největší mafiáni v Nice, později je však byla jeho pravá totožnost odhalena. Krátce nato do Nice neočekávaně přijela ze studijního pobytu v Anglii Borowitzova dcera Charlotta (Jeulie Jézéguel) a začala s ním společně bydlet u spisovatelky Edmonde Puget-Rostandové (Marie Laforét), jeho příležitostné známosti. Později se obě zločinecké skupiny spojily a unesly Charlottu ve snaze vydírat Borowitze. Díky strachu inspektora Massarda, který raději odstranil své nové kumpány a snažil se tak zalíbit Borowitzovi, plán nevyšel. Po osvobození Charlotty se Borowitz rozhodl rychlým a elegantním tahem zbavit posledních příslušníků obou skupin. A tak skončila velmi příjemná a zábavná kriminální komedie, v nichž nejvíce dominovaly nekonvenční metody Belmonda, kterými dostal své protivníky do úzkých. Vše zvládal s noblesní elegancí a posměvačným humorem a přitom nezanedbával ani něžné pohlaví. Nemohu také zapomenout na skvělou honičku, při které komisař řídil autíčko autoškoly s vtipným instruktorem (Philippe Castelli) a pochopitelně vyčníval také čestný komisař Grimaud (Michel Galabru), který se držel zuby nehty oficiálních postupů. Na rozdíl od bláznivých komedií, v nichž se Belmondo objevoval, byl Policajt nebo rošťák dokonalým mixem kriminálky a komedie. Dřív jsem si to neuvědomoval, neboť jsem považoval mého oblíbence Belmonda za francouzského komika, nicméně jsem si musel přiznat, že i jako drsný inspektor či policista, své role zvládal skvěle. Byl prostě hodný své pověsti charismatického a velkého francouzského herce, který se prý rád koupal v pivu. S kvalitou snímku Policajt nebo rošťák jsem tedy byl spokojen a tomu odpovídá i mé hodnocení. Suma sumárum, snímek Policajt nebo rošťák ode mne získal pět rošťáckých hvězd *****.

Americký romantický snímek Princezna z cukrárny : Zase vyměněná z roku 2020 jsme si vybrali z nabídky společnosti NETFLIX, když jsme se o den dříve podívali na první díl. Tehdy jsme se doma nemohli dohodnout, na co se vlastně podíváme. Vybírali jsme všechno možné, od hororu po drama, nakonec to vyhrála dějově jednoduchá romantická komedie. Ta se nám celkem líbila a já ji ohodnotil třemi cípatými. Samozřejmě jsem byl zvědavý, jak si povede pokračování sladkého příběhu. Vše začalo dva roky po událostech z prvního filmu, kdy se Stacy (Vanessa Hudgens) stala princeznou z Belgravie, zatímco se její dvojče Margaret (také Vanessa Hudgens) připravovala na nástup na trůn v Montenaru po smrti tatínka krále. Margaret byla nervózní z toho, že se ujímá odpovědnosti za vládu národa a ukončila tak svůj vztah s Kevinem (Nick Sagar), který nyní provozoval vlastní pekárnu s dcerou Olivií (Mia Lloyd) v Chicagu.. Stacy na cestě do Montenaro na korunovaci překvapivě starého kamaráda navštívila a zjistila, že Kevin nečekaného rozchodu stále lituje. Stacy ho přesvědčila, aby odcestoval s ní a manželem princem Edwardem (Sam Palladio) na korunovaci, přestože oba měli své vlastní problémy, když Stacy stále více zanedbávala Edwarda kvůli povinnostem princezny. Po příjezdu se Kevin sešel s Margaret a pomáhal spolu s dalšími vyzdobit její palác na Vánoce. Potom na večerní akci oba tančili a zdálo se, že si zase rozumějí, když zničehonic přijela extravagantní lady Fiona Pembroke (opět Vanessa Hudgens), Margaretina sestřenice. Fiona, aniž by o tom někdo věděl, utratila téměř veškeré malé jmění své rodiny a tak nařídila svým služebníkům Reggiemu (Ricky Norwood) a Mindy (Florence Hall) okrást hosty na večírku. Na zchátralém panství Pembroke později dostala Fiona nápad: vzhledem k tomu, že ona a Margaret vypadaly téměř identicky, rozhodla se převzít její identitu, nechat se korunovat královnou a pak vyplenit královskou pokladnici. Reggie a Mindy svou paničku upravili tak, aby se své sestřence podobala a pak zbývalo jen zjistit, kde se bude Margaret pohybovat. Budoucí královna se opět sblížila s Kevinem, jejich vztah však chtěl pokazit šéf jejího štábu hrabě Antonio Rossi, který byl také zamilovaný do Margaret. Stacy se rozhodla, že jediný způsob, jak to napravit, bude znovu si mezi sebou prohodit totožnost, aby ona a Kevin mohli mít odpoledne jen pro sebe, zatímco Stacy se starala o Margaretiny povinnosti na večerním koncertu. A právě z něj Reggie a Mindy unesli Stacy, i když si mysleli, že se jedná o Margaret. Mezitím si Kevin a budoucí královna opět slíbili lásku. Jenže to se už Fiona roztahovala v královském paláci, kde ji sice prohlédl hrabě Antonio, jenže ten místo aby ji nechal zatknout, tak s ní uzavřel spojenectví, aby vydělal dost peněz na svůj nákladný život. Když se Margaret vrátila do paláce, nechala ji Fiona vyhodit a pak odjela s Antoniem do kostela, aby ji kněží korunoval předčasně na královnu. Mezitím se však Margaret s pomocí Edwarda podařilo unesenou Stacy osvobodit, takže společně dorazili včas do chrámu, aby zabránili falešné korunovaci. Druhý den byla korunována Margaret, která se vrátila ke Kevinovi a princ Edward se Stacy si slíbili, že na sebe budou mít více času. A dokonce na závěr 96 minutového filmu proběhla jedna svatba. Během závěrečných titulků jsem si uvědomil, že mi ten jednoduchý a ohraný děj nevadil, nicméně toho sladkého mohlo být trochu méně. Tím nemyslím ty dorty z cukrárny, ale spíše to neustálé úsměvy od ucha k uchu a také ty pusinky a řečičky. Na druhou stranu to k romantickému filmu prostě patří a vhledem k tomu, že jsem se pod tíhou cukru nezlomil, mohu film hodnotit spíše pozitivně. Nicméně první díl se mi líbil mnohem více, takže se naplnil osud většiny druhých dílů. Suma sumárum, komedie Princezna z cukrárny : Zase vyměněná ode mne získala dvě cukrové hvězdy **.

Americký romantický snímek Princezna z cukrárny z roku 2018 jsme si vybrali z nabídky společnosti NETFLIX, když jsme se doma nemohli dohodnout, na co se vlastně podíváme. Vybírali jsme všechno možné, od hororu po drama, nakonec to vyhrála právě tahle dějově jednoduchá romantická komedie. Nakonec se nám všem tohle ohrané filmové klišé s dvojníky, princeznou a princem docela líbilo a přesně splnilo svůj účel po náročném dni. Vše začalo přestavením mladé talentované pekařky Stacy DeNovo (Vanessa Hudgens), která provozovala úspěšnou cukrárnu v Chicagu se svým celoživotním kamarádem Kevinem (Nick Sagar). Muž tmavé pleti měl dceru jménem Olivia (Alexa Adeosun), předčasně vyspělou mladou dívku, která ráda tančila v baletu a vzhlížela ke Stacy jako ke starší sestře. Stacy se nedávno rozešla se svým přítelem Paulem, po němž však stále toužila. Týden před Vánocemi Stacy zjistila, že Kevin přihlásil jejich cukrárnu do prestižní soutěže o pečení dortu v království Belgravia. Pozvánku se Stacy se zdráhala přijmout, ale po nečekaném setkání s Paulem a jeho novou přítelkyní svůj názor změnila. Vzápětí se na ulici setkala s laskavým starším mužem (Robin Soans), který jí připomněl, že vánoční přání se mohou splnit. Po příjezdu do Belgravie se trojice vydala na prohlídku památek a setkala se s prodejcem vánočních punčoch, který vypadal velmi podobně jako laskavý muž, kterého Stacy potkala v Chicagu. Prodejce jí radil, aby žila život spontánněji. Poté, co se Stacy a Kevin usadili v jejich pronajmutém apartmánu, šli do televizního studia, kde se soutěž měla o pár dní později konat. Tam se Stacy setkala se svou bývalou kulinářskou spolužačkou a soupeřkou Briannou (Amy Griffiths), loňskou vítězkou soutěže. Brianna náhodou vylila kávu na Stacyinu zástěru a pekařka odešla na WC ji vyčistit. Cestou na toalety se setkala s lady Margaret Delacourtovou (Vanessa Hudgens), vévodkyni z Montenara a snoubenkou korunního prince Edwarda z Belgravie (Sam Palladio), přičemž obě vypadaly takřka stejně. Během rozhovoru se Margaret přiznala, že zoufale touží žít jako obyčejný člověk a navrhla své dvojnici, aby si vyměnili místo na dva dny a před svatbou Margaret a Edwarda se opět vrátí zpět. Stacy souhlasila a s Margaret si rychle navzájem pověděli svých životech, chování a náladách, aby minimalizovaly podezření a rozdělily se. Bystrá dívka Olivia okamžitě změnu zjistila, ale nic neřekla. Mezitím princ Edward, který měl být dva dny na služební cestě, změnil své plány a chtěl strávit čas se svou snoubenkou. Vzápětí jeho otec a král George (Pavel Douglas) cítil, že je na dívce něco divného a přikázal svému komorníkovi Frankovi (Mark Fleischmann), aby ji pozoroval. Stacy se přizpůsobila dvornímu životu a zanedlouho se zamilovala do prince Edwarda, zatímco Margaret se zamilovala do Kevina a uvědomila si, že miluje normální život. Navzdory tomu se obě sešly a po dvou dnech se vrátily zpět na svá původní místa. Brianna se mezitím vplížila do místnosti, kde se mělo soutěžit a u robotu své konkurentky Stacy přestřihla elektrický kabel. Večer Frank zjistil, jak se věci mají a přinesl kompromitující fotografie královně Caroline (Sara Stewart), jenž se poté setkala s tajeným laskavým mužem. Ten jí napověděl, že Stacy vypadá navzdory svému společnému postavení jako princezna a královna změnila svůj názor. Proto vyslala Edwarda a Margaret, aby se zúčastnily pekařské soutěže místo ní. Těsně před jejich příjezdem soutěž skončila a i přes komplikace s mixérem Kevin a Stacy klání vyhráli první místo. Medaili jim měla předat lady Margaret, která se předtím raději svému nastávajícímu princi Edwardovi raději ke všemu přiznala. Také pro Kevina to bylo velké překvapení, ale nakonec byl rád, že se do něj lady zamilovala. Vše tedy bez nějakého velkého překvapení dobře dopadlo a dokonce na závěr 101 minutového filmu proběhla jedna svatba. Během závěrečných titulků jsem si uvědomil, že mi ten jednoduchý a ohraný děj nevadil, nicméně toho sladkého mohlo být trochu méně. Tím nemyslím ty dorty z cukrárny, ale spíše to neustálé úsměvy od ucha k uchu a také ty pusinky a řečičky. Na druhou stranu to k romantickému filmu prostě patří a vhledem k tomu, že jsem se pod tíhou cukru nezlomil, mohu film hodnotit spíše pozitivně. Suma sumárum, komedie Princezna z cukrárny ode mne získala tři cukrové hvězdy ***.