Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (4)

plakát

Hunger Games (2012) 

Osobně mne hodně udivuje množství nízkých hodnocení filmu. Za příklad si vezmu třeba komentář Darrena. On a mnoho ostatních šlo totiž do kina s touhou vidět akční superspádovou podívanou. My, co jsme četli knihu, jsme věděli, že Hunger Games o tomto prostě nejsou. Situace v aréně jsou nejen o akci, ale i o klidu, kdy je třeba lízat si rány, taktizovat, přemýšlet, ukrývat se. Je to přeci o přežití a i když se to mnohým akcechtivým fanouškům může zdát prapodivné, v reálném světě většinou přežívají ti, kdo se umí skrýt a používat mozek, a ne ti, co jdou bezhlavě do každého střetu. Nicméně musím poznamenat, že kdybych knihu nečetl a měl jen zjištěnu základní osu děje, některé scény by na mne opravdu působily zmatečně a nevěrohodně. - Ač se to některým divákům nezdá, Hunger Games skutečně aspirují na úspěch podobný sérii o Harrym Potterovi, kde také mnohdy nečtenář nechápal určité sekvence filmu, zatímco čtenáři slintali blahem, že ve filmu bylo "všehno dobré" z knížky.

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Knihu jsem začal číst po zhlédnutí již devátého z deseti dílů první HBO série. Když jsem se díval na tak nádherný seriál plný zvratů, napětí, skvělých dialogů a skvěle designově propracovaný, začínal jsem se zajímat i o literární předlohu. Rozhodnutí si knihu přečíst padl právě po skončení devátého dílu. To, že hrozila poprava hlavní postavě, jejíž herec byl na všech plakátech seriálu jakožto největší hvězda, kterou každý divák zná, mne nepřekvapilo. Když se však nekonala žádná záchrana na poslední chvíli a tato postava skutečně zemřela katovým mečem, musel jsem to přečíst. A poslední díl jsem si skutečně vychutnal až po přečtení první knihy. - Martinův svět je neskutečně propracovaný, inteligentní, uvěřitelný a plný zvratů, které člověku vyrazí dech. A HBO jej naprosto stejným stylem i zfilmovalo. Bravo!

plakát

Alois Nebel (2011) 

Souhlasím s Bradym v tom, že charaktery postav (především pána, co se uměl vždycky zeptat) mohly být propracovanější. Děj samotný ale tak tragickým neshledávám. Šlo opravdu spíše o atmosféru a děj jí zkrátka nechtěl stát v cestě, pouze citlivě doplňoval povlovně plynoucí obrazové scény. Společně s originální vizualizací to dávalo divákovi prostor pro domněnky, fantazii a cit. - Právě cit by více umocňovaly propracovanější charaktery, klidně také v náznacích, ale více propracované. Každopádně bych to s tímto na české poměry netradičním filmem neviděl tak zle jako většina hodnotících diváků a tvrdím, že čtyři hvězdy si melancholicky nesmlouvavý Alois Nebel zaslouží.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Opravdu nechápu, proč má tento film tak málo procent. Asi to bude tím, že spousty hodnotících se snažili najít v této akčně-vizuální Snyderově onanii něco, co tam vlastně už z principu být nemohlo. Nejvíce mne potom dostávají komentáře lidí, kteří poukazují na nelogičnost provozování "bordelu" v takovémto zařízení a vůbec jim při jejich vlastní hlubokomyslnosti nedochází, že filmy mohou mít také více než dvě roviny vnímání reality. Zkrátka a dobře ten, kdo šel na film plný akce a spoře oděných dívek bojujících s démony a draky ve stylu akčních her či těch nejšílenějších japonských anime seriálů, ten musel být na vrcholu blaha. Ti, co si nejsou schopni přečíst žánr filmu nebo se alespoň podívat na trailer (popřípadě jsou neschopni z toho pochopit o jaký film půjde), prostě musí být zklamáni. Howgh!