Ways

Lost in translation je jedním z mých nejoblíbenějších filmů, právě pro svou jednoduchost, srdečnost, mírné chvění, které se táhne celým dějem, tedy citlivostí postav. Především Scarlet Johansson je prostě skvělá a v kombinaci s Billem tvoří jedinečný pár, který vlastně stojí za tím vším Tokijským chaosem a žije tak svůj vlastní život, vlastní svět ve světě cizím. Co jiného taky zbývá takovým osobnostem. Ironie, nadhled, zkušenost, elegance a tichá, nevyslovená láska mezi dvěma zpřízněnými dušemi, jež sr náhodou potkali v jednom Tokijském hotelu. Prostě poezie

Tenhle film mě prostě nadchnul. Musím říct, že jsem od něj nic neočekával, ale dostal vše, právě nečekané. Snímek vybízí k zamyšlení. Určitě to není tip pro běžného diváka. Atmosféra je velmi podmanivá a s filozofickým podtextem, což ji právě umocňuje, když ji divák zaregistruje. Mám rád tyto syrové snímky s dávkou ironie, humoru, existencialismu a základních otázek přežití v drsném světě. Bad batch je Velké umělecké dílo z určitého hlediska. Všechny postavy naprosto originální a stejnou mírou vyčnívají cí z pozadí pouštního světa. Jason Momoa mi v jistých momentech evokoval až ztělesnění archetypu ďábla ;) Za mě víc než dobrý