GIK

Nebojím se vůbec ničeho a vůbec nikoho.“  „Když se člověk nebojí, tak zažene zlé duchy.“ – Ježíš Kristus vyháněl zlé duchy.  Boží jméno nadarmo: Verunka: „Pro Pána, to ne!“ 11:17 – za měsícem je modrá obloha, nikoli vesmír. 13:20 – škapulíř = talisman = čarodějnictví „kouzlo proti nebezpečí“. „Sedmero kvítí, co člověka ochraňuje.“ Samozřejmě Franta si škapulíř rád vezme. „Proč se nebojíš?“ „Nemám čeho.“ Strašidla se chovají jak pětileté děti. Půvabná Verunka (Jana Andrsová).

I přes šumsvisťáka a Vojtka pronášejícího již slavnou a zlidovělou hlášku "Jó a nezapomeň dát na noc do lednice jogurty. Díky!", v jejichž společné domácnosti bych nechtěl strávit ani vteřinu svého života, i přes toho neustále se křečovitě usmívajícího hocha a pouze jeden podle mne povedený vtip s ujetym autem - traktorem se tohle dílo dalo přežít rozhodně snáz než L.J.B.

Ve snímku můžeme vidět spoustu odkazů na ostatní filmy režisérky Plívové. Kdo tuto tvorbu nezná, může v některých scénách tápat. Líbili se mi uvolněné a vynikající výkony nejen dětských představitelů, především hlavní dětská role a živelná Pavlína Mourková a u dospělých neméně divoká Dagmar Veškrnová. Mám rád tento typ filmů, kde se ukazuje zákulisí a kouzlo filmové tvorby, zde ještě v netradiční formě, kdy je divák nepřipraven vržen přímo do horečných příprav natáčení. Takto hezky to vymyslet a chtít ukázat dětem pohled za kulisy dokazuje opravdovou lásku k filmu.

Fenomenální Prachař. Předvádí tzv. absolutní civilní herectví. Nic civilnějšího jsem v životě neviděl. Jak kdyby ho jeho loutkovodič zhypnotizovat do vegetativního stavu nudného esembáka a po natáčení pouze napočítal do tří, lousknul prstem a hle opět je tu náš starý dobrý veselý Iljík. 80 % Název po shlédnutí i pro méně bystrého diváka bez problémů dešifrovatelný.

Matně si pamatuji, že tam bylo celkem dobře propracované cestování v čase. Jinak nic moc. Sudičky chabota. Princezna taky nic moc.

Hodně nepovedený málo strašidelný a zcela necharismatický černokněžník. Velice trapný malíř v podání Menzela. Z úcty ke známému režisérovi by to jeho "francouzsko" české koktání měli vystřihnout. Jinak se ale pohádka ubírá podle klasické šablony docela svižným tempem kupředu s několika vtipnými momenty, např. rostoucí vejce. Dobrý je závěr, kdy sice pomoc od zvířátek je už vyčerpána, ale kouzelník naštěstí dodrží své slovo. Povedla se rovněž hudba. Dulava by stačil jednou.

Snad nejkrásnější záběry české zimní přírody. Některé obrázky jsou přímo neuvěřitelné, třeba přejezd parního vlaku přes zasněžený most.

Na konci je lepší vypnout zvuk, protože tam čeká asi nejhorší filmová hudba v historii. Z herců nejlepší asi Dlouhý a Javorský.

Trvá rekordně dlouhý čas, než se objeví jedna z hlavních postav. Do 40. minuty má Vítová pohov, pak to ale nahrazuje parádním "studentským" výkonem, asi nejmilejším ze všech jejích rolí. Její Jarča je na gymnazistku trochu stará, ale krásně to maskuje svým uličnictvím a dětským oslovování rodičů "mamko" a "taťko". Další naprosto fantastický výkon předvádí Betty Kysilková v roli rázné ale maximálně vysmáté pomocnice na statku. Film oceňuji rovněž jako velmi pěkné zdokumentování všech možných reálií zaniklého venkovského života: silnice s patníky, pěšina ke statku, řezačka, lejta, všechny možné povozy a spřežení, nástroje i užitečné předměty denní potřeby. Je velká škoda, že scénář předepsal hercům velmi časté braní jména Božího nadarmo. Pešek rovněž použije jedno z nejhorších úsloví: vychází z Mon Dieu, ale místo Mon řekne: MORD!

U Stiborů je nejoblíbenějším tématem politika. Kam se hrabou Gottwaldovi. Nejvášnivějším tlachalem o politice se zpočátku jeví otec Stibor, ale fanatická dceruška postupně přebírá otěže. Žvanění o politice nakonec vede k tomu, že otec vyhodí z domu dceru a následně matka vyhodí otce. Fanatická dceruška totiž tatíkovi nepromine, že tento původně kovaný antikomanč (asi jen hubou) sice vstoupí do strany ale ne z přesvědčení, nýbrž z vychytralosti (musí si při tom poníženě před plným sálem soudruhů nasypat popel na hlavu). Ukázka toho, že komunisti jsou pouze užiteční idioti v rukách těch, kteří skutečně drží moc. A nejlepším příkladem užitečného idiotizmu je dcera Stiborová. Tradičně nepříjemný Vala. Mistríkova tragická čeština. 50 %