allegria

Nemůžu si pomoct, ale musím trochu vylepšit skóre v hodnocení tohoto snímku. Pilcherová pro mě nikdy nebyla lákavá, až v posledních dvou letech se v některých filmech podle její předlohy přistihnu, že se mi to opravdu líbí. V těžké době je červená knihovna balzámem na životní bolesti, ovšem neplatí to vždy. V tomto filmu ale je na co se dívat, a přiznám se, přestože jsem věděla, jak to dopadne, pozornost a potěšení z podívané mi vydržela až do konce.

Až mě z toho mrazí. Téma psychicky narušené matky (jak jinak to nazvat) a následkem výchovy zdánlivě sebevědomého syna, který je ve skutečnosti pořád tím malým stále peskovaným chlapečkem, je děsivé svou pravdivostí. Herecký výkon Ivy Janžurové přispívá k pocitu hrůzy, co všechno je možné, protože to zahrála naprosto přesvědčivě.

Krásná pohádka pro dospělé s hluboce lidským, závažným podtextem o vztahu rodičů a dětí. Pastva pro oči, zážitek pro ty, kdo mají rádi fantazii, romantiku a sny. Nevadí, že to jiní hodnotí nízko. Pro mě to byl mimořádný zážitek a rozhodně stojí za to aspoň to zkusit.

Tak nějak si tentokrát s hodnocením nevím rady. Literární předlohu bohužel neznám, ale protože ústřední myšlenka filmu (čumilové, kteří se jdou "jen dívat" na utrpení jiného člověka) a ještě cosi v pozadí toho všeho, co nedovedu přesně pojmenovat, mi umožňuje dát alespoň tři ***

Ačkoli thrillery nejsou moje hobby, tento film mě mile překvapil. To, co tu leckdo kritizuje, mně připadalo zajímavé: kamera, která si hraje s úhlem pohledu, střih, přesná hudba šitá na míru, hra s barvami... A ještě ten bonus - krátký pohled na výrobu skla, které miluju. Co jediné mě pokaždé znechutí, jsou ty filmové soulože jako přes kopírák: stojící muž drsně přirazí ženu zády na zeď nebo strom, drží ji na rukou, za pár sekund orgasmus jako vrata... Šťastné to ženy! Jednou bych to docela chtěla vidět v reálném životě (vidět, nikoli zažít).

Když tak přemýšlím, co napsat, myslím že můj dojem z filmu naprosto přesně vyjádřil komentář diváka KevSpa. Díky tedy, naprostá shoda, řekl to i za mě.

Pro mě velké překvapení. Až téměř do konce jsem netušila, jak to dopadne, což se mi většinou nestává. Velmi zajímavé téma, vážné a hluboké. "Jediným skutečným lékem je přijmout naše životy takové, jaké jsou." - Ale opravdu to tak je?

Hodnocení dávám za přehlídku hereckých osobností a poměrně dobré taneční výkony, jinak celkově plochý děj a nuda. Hodně mě taky zklamalo, že texty písní nebyly v italštině, což je pochopitelné, jen za sebe musím dodat, že by tím film získal na přitažlivosti. Celek na mě působí asi jako když jsem se coby malá holka přejedla u kolotoče cukrové vaty.

Příjemné odbočení z nervy drásajících témat. Přestože Pilcherová má prapodivný zvyk - začátek se táhne donekonečna, zatímco důležitá rozuzlení a totální změny se rozhodnou během sekundy, i tak je to příjemný film. Nádherná krajina, nádherná zvířata, trochu mě rušilo, že matka s dcerou vypadají přinejmenším jako sestry, ale aťsi, zkrátka oceňuji, že to je v pohodě a vždy s dobrými konci :-) (na rozdíl od reálného života)

Málokterý film mě dokázal v životě tak dojmout a emočně "rozervat", jako tento. Tak těžká volba! Ale v případě, že se na misky vah dá "láska" (i ta bez uvozovek) a fungující rodina s dětmi, není co řešit. I když to samozřejmě hodně bolí. Clint Eastwood je můj velký idol, celoživotně. Meryl Streepovou mám taky ráda, a zvláště v tomto filmu je herecky až neskutečná. Film je z mého pohledu dokonalý, po všech stránkách. A překvapilo mě, že Clint E. také komponuje hudbu. Prostě jednička!