HKstars

Režisér Wong Jing už si stačil v HK udělat pověst, mimojiné i jako režisér, který nezná tabu a neskrývaně paroduje všechno co mu přijde pod ruku. V High Risk hraje Jet Li velitele čety pyrotechniků - ve chvíli, kdy mu pod rukama vybuchne autobus plný dětí (ano, to se může stát skutečně jen v asijském filmu, navrch v něm ještě zahyne Jetova žena), rozhodne se pro klidnější kariéru - bodyguard a tajný double filmové celebrity... Kořeny minulosti ho ale brzy dostihnou. Těžko popsat tenhle film bez toho, abyste to zažili na vlastní kůži. Už v prvních minutách si fandové přijdou na své. Jet totiž dělá bodyguarda Frankiemu, celebritě, která dělá svoje vlastní stunty vždycky sama (nebo to alespoň tak má vypadat). Už v tu chvíli by měl asi Jackie vyletět z kůže, protože Frankie (tedy ten herec) je mu neuvěřitelně podobný. Navíc Frankieho otec nosí námořnickou čapku a Frankieho manager vypadá jako teplouš co zapomněl šatník v šedesátých letech. Jinými slovy - oba vypadají na vlas jako Jackieho manažer a otec (chvíli jsem byl na vážkách, jestli to skutečně není Willie Chan, protože ho trefili skutečně excelentně). Tím to ale všechno teprve začíná... Následuje představovačka Billyho Chowa (se skvělým hárem, scéna parodující Die Hard 2). Billy hraje bojovníka, který chce Frankieho zabít, protože si myslí že v reálu není tak dobrý jako ve svých filmech (a myslí si to právem ;). Ale to není jediný problém, který musí Jet Li jako Frankieho bodyguard řešit. Tajemný zločinec známý jako "doktor" (ten co si libuje ve vyhazování autobusů do vzduchu) se vrací. A jeho cesty se samozřejmě zkříží s Jetovými... Nakonec se z filmu vyklube variaci na Die Hard a ukáže se, že Billy Chow patří do "doktorova" gangu, který přišel ukrást korunovační klenoty (nebo co ;). To všechno je ale jen zástěrka pro další vlnu gagů, které nešetří nikoho... Po nadupaném začátku film ale trochu ztratí tempo a nebýt vyvedených akčních scén (Jet vs voják, Billy Chow vs Frankie), asi by snímek zapadl do šedého průměru. Trochu rozporuplný je i samotný závěr filmu (záporák umírající na... ale to vám neprozradím ;). Přes všechny výtky je to povedený akční film s hodně šílenými gagy (které se zřejmě snaží vyvažovat docela brutální ražení - Wong Jing si libuje v průstřelech, sekání rukou, rozhazování kusů těl po místnosti apod.), místy překvapí a rozhodně neurazí... p.s. perlička - viděl jsem pouze americkou verzi, která má kromě mimořádně slabého dabingu i mimořádně americký soundtrack (hip-hop, hlavně ke konci je to jako pěst na oko). Prostě další americká rána hongkongské kinematografii... Ještě pár let, HK režiséři a producenti se naštvou a pak vás nezachrání nic pánové z Miramaxu, Dimension films a vy další przniči ;) 80%

Film je navzdory drsné zápletce spíše akční komedií, zvláště komik Eric Tsang (hraje např. s Jackiem v Accidental Spy) tu obstarává verbální a situační humor (Jet Li je v této poloze trochu prkenný). I přes trochu pomalejší tempo (které rozvlní jen pár precizních akčních scén) film příjemně ubíhá, nebránil jsem se ani papírem šustící romanci mezi Jet Lim a Tsangovou dcerou (ve stylu tatínek je sice podvodníček, ale vlastně hodný, dcera okouzlující a chytrá). Jet Li je samozřejmě slušňák a navzdory svému povolání během filmu nikoho nezabije... Všechno samozřejmě spěje k explozivnímu finále ve kterém se Jet, Anděl smrti a syn oběti (kterého hraje Keiji Sato - mistr meče, šampión v kendo) proplétají mezi sebou a v báječné choreografii dělají věci, které se jen tak často nevidí (ani v hongkongských filmech). Všechno samozřejmě skončí dobře a tak můžu tenhle netradiční mix akce a komedie (který místy trochu skřípe a trochu nudí) s klidnou duší doporučit. Není to majstrštyk, ale dobrý standard... 70%

Jet Li se vrací jako Wong Fei-Hung ve filmu režírovaném mistrem parodie Wong Jingem. To je záruka kvalitních bojových scén, tentokrát ale i potrhané bránice. Ping doslova překvapuje šílenou kung-fu parodií, které není nic svaté. Ping záměrně předrátoval všechny sekvence, někdy je tempo až drasticky zrychlené a všechno působí hrozně komicky. Vrcholy filmu jsou: "přezpívaná" (zřejmě dost sprostě) Wong Fei-Hung theme (ta klasická hudba, co si každý kdo viděl Once upon a time in China pobrukuje), souboj s "kung-fu cult masterem" Jabem All Akbarem (mistr v Hung-Gar), který se z normálního souboje zvrne v orgie typu "Ale Fei-Hungu říkal si, že uděláš kop beze stínu!" WFH:"Copak nemůžu blafovat?". Za vidění stojí také závěrečná bojová sekvence, kdy Jet v kostýmu kohouta bojuje se stonožkou (jako čínským lvem), až uvidíte jak šestnáctičlenná stonožka dělá salto s dvěma vruty, už nebudete chtít nic jiného. Na konci se také dočkáme variace na Drunken Mastera, kdy Jet Li ukáže, že když chce, zvládne Drunken Fist taky :-) Tento film je bezesporu to nejšílenější co kdy Jet natočil, Pokud nevěříte, skoukněte to. Nebudete litovat. 80%

Postarší Jetův film, který natočil Corey Yuen. Jet se musí jako tajný policista vydávat za zločince a odjet do Hongkongu. Zanechá v Číně svou nemocnou manželku a malého synka. Nebudu moc prozrazovat z příběhu, je docela důležitý a vzhledem k tomu, že tento film je drama (s dokonalými akčními scénami), všechno bych zbytečně prozradil a pokazil. Potěšujícím faktem ale je, že Corey Yuen tentokrát opravdu perlí a připravuje velice kvalitní choreografii, když ještě dodám, že Jet bude stát (bok po boku s malým Miu Tse a nakonec i s HK policistkou v podání Anity Mui) proti takovým záporákům jako Yu Rong Guang (Iron Monkey) nebo Ken Lo (Drunken Master 2), pak je jisté, že o dobrou akci bude postaráno. A taky že jo :-) Skvělý souboj na tonfy, grandiózní závěrečná bitka a spousta dobré akce mezitím... Pojetí akce je spíš Jackieovské (prolezy mezi zábradlím, využívání okolních věcí), ale nebojte se, že by snad Jet něco kopíroval... Suma sumárum je to velice povedená (typicky HK) detektivka, kterou by si žádný Jetův příznivec neměl nechat ujít. 80%

Jet Li před kamerou, Wong Jing za kamerou, Corey Yuen zodpovědný za akční scény - to je sestava více než silná. "Legenda o Červeném draku" je dalším z výrazných kung-fu filmů, které se objevily v našich videopůjčovnách. Jet představuje Hung Hei-Kwuna (není bez zajímavosti, že jde o skutečnou historickou postavu, reálný šaolinský mistr Hung Hei-Kwun vytvořil jihočínský styl Hung Gar a podobně jako Wong Fei-Hungovi, i jemu se dostalo patřičné filmové pozornosti), jehož vesnice i rodina byla pobita císařskými vojsky nově nastupující dynastie Čching. Po krátkém úvodu se přesouváme o několik let později, kdy Hung křižuje Čínu se svým jediným přeživším synem (zde ztvárněným baculatým Miu Tsem, kterého možná znáte z My Father is Hero) a pátrá po vrazích své rodiny. Seznamují se s atraktivní zlodějkou Červenou fazolkou (?:-), kterou k mému potěšení hraje hongkongská krasavice Chingmy Yau;-) Do tichého městečka dorazí také císařská armáda hledající jakýsi poklad Shaolinu, jenž lze nalézt jen s mapou vytetovanou po částech na zádech pěti chlapců, se kterými se mezitím Kwun i jeho syn spřátelili. Začíná se tak odvíjet příběh Kwunovy pomsty a možná ještě něco navíc... Jak je na první pohled jasné, základní zápletka není nikterak originální a v podstatě jde o stokrát omleté téma "dynastie Čching versus Shaolinský klášter". Nicméně 70. léta máme již naštěstí za sebou a tak je i v Legendě o Rudém draku špetka invence. Tak především jde již tradičně o podivný čínský humor ("Pomohla bys mi vyprat ty skvrny z tátových spodků?":), který se ve filmu hned několikrát vynoří z hlubin jinak všeprostupující šaolinské odplaty a dále oplývá tento film ohromnou fantazií, která se odráží jak v ději, tak - a to především - v bojových scénách, které jsou kapitolou samy pro sebe... Jak je zřejmé z úvodního odstavce i z titulků filmu samého, akčním režisérem je proslulý Corey Yuen, hongkongský choreograf číslo 2 (prvenství již několik desítek let drží Yuen Wo-Ping:). Kupodivu však v případě Rudého draka zdaleka nejde o tuctové bojové scény, ale opravdu originální akci, která obsahuje jak klasické pěstní souboje, tak i tolik diskutované "lítačky", kterými ovšem Corey s mírou šetřil. Navíc je akce - ostatně jako zbytek filmu - prostoupená šílenými nápady: hlavní záporná postava, kterou v úvodu Jet hodí do ohně, mašíruje ve filmu v jakési rytířské zbroji a k dopravě zásadně používá podivnou plechovou polenici, ve filmu dojde k použití pro klasické filmy možná trošku nezvyklých zbraní, jako jsou například šicí potřeby...:) Navíc, Jet a jeho filmový syn používají rádi dlouhé kopí a opravdu je na co koukat. Co se záporných zážitků z filmu týká, nejde nezmínit právě onu poněkud nadsazenou akční choreografii, která možná nesedí každému. Naštěstí se však v tomto ohledu Rudý drak rozhodně nemůže rovnat známým zástupcům žánru wuxia a stojí někde na půli cesty mezi oběma protipóly. Dále jsem ve filmu narazil hned na několik "úsměvných" podivností (velitel rebelů si čte knihu s drobným čárovým kódem v rohu přebalu, jedna z postav se objeví v sáčku a s kravatou a čtveráckým kloboučkem, z "voskového muzea" (?:) se ve finále na střeše vyklube místní radnice včetně velkých radničních hodin... všechny tyto prvky mi k počátku dynastie Čching moc nesedly:-) , nicméně ty připisuji spíše výše zmíněnému čínskému humoru. V poslední řadě bych rád napsal, že pro diváky, kteří si už možná až příliš zvykli na kantonštinu a angličtinu, může být český dabing trošku nezvyk, nicméně musím uznat, že v češtině zní i hongkongské vtípky míň infantilně než v originálním znění:-) S českým překladem se přirozeně pojí i nejedna vada na kráse, například mandžuskou armádu kdosi překřtil na "manžuovu armádu" a jméno Rudé fazolky (Red Bean) nebylo pro jistotu přeloženo vůbec... New Legend of Shaolin rozhodně není úplně typickým zástupcem svého žánru klasických kung-fu snímků. Možná právě proto se asi nezavděčí všem. Nicméně pokud nebudete nad filmem moc přemýšlet a přihmouříte oko nad profláknutou zápletkou (však je to taky snad poslední exemplář tohoto vyhynulého žánru), je Rudý drak dobrou volbou na jednoduchý a zábavný film... 70%

Když se má ve městě stavět nový stadion, na kterém by si to rozdávali nejlepší američtí fotbalisté, jediné, co stojí bezcharakterním manažerům NFL v cestě, jsou majitelé pozemků. A dva konkurenční gangy: asiati a černoši. Netrvá samozřejmě dlouho a skrytá válka přináší první oběť. Tou je ovšem Po, syn vůdce asijského gangu. Ten, kdo ho zabil, ani neví, co udělal, protože jeho bratr Han (Jet Li) neváhá utéct z HK (HK - HongKong) vězení (kde byl samozřejmě neprávem), aby si s nim vyřídil účty. A mimo to se neplánovaně zamiluje do dcery vůdce nepřátelského gangu Trish (Aaliyah) (jejíž bratr je později též zlikvidován). Nakonec ale samozřejmě vraha najde. U většiny HK filmů se ani nevyplatí žehrat na slabý příběh (ani když využívá klasiků UK literatury :-). Romeo musí zemřít tuhle linii čestně drží (dokonce akceptuje i některá HK pravidla, např. že zloduch není jistý až do poslední třetiny filmu). Podobně jako u (HK) filmů Jackieho Chana je příběh jen vatou, která slouží jako výplň, když se zrovna nekope nebo nestřílí. Tuhle vatu naštěstí zachraňují slušné herecké výkony Delroye Linda a Aaliyah (na to, že je to debut zpěvačky, je to obdivuhodné). Jet Li sice moc nemluví, ale o to víc kope. A právě akční scény jsou těžištěm celého filmu. Samotných bitek sice dohromady moc není, ale svůj účel plní. Hned při té první si všimneme, že tvůrci se evidentně přiučili u Matrixe (Joel Silver v pozici producenta se holt nezapře), ale krom zpomalených záběrů a obvyklých Jet Liho kejklí se dočkáme i "poučných záběrů" (jsou asi čtyři). Kamera při nich vytvoří jakýsi rentgenový obraz a ukáže nám, která kost pod rychlými údery Jeta právě praská. Vcelku originální nápad. Tady ovšem měla práce počítačových animátorů skončit. Bohužel, nestalo se tak. To co některé (jsou dvě) bojové scény naprosto kazí (kromě občas neskutečně vlezlého hip hopu, který je na mnoha místech použit jako dekorativní kýč, aby divákovi namlátil do hlavy, že teď jsou právě na scéně hoši z Harlemu) jsou počítačové triky. Zní to neuvěřitelně, že se Jet Li nechal uvrtat do takové věci, ale je to tak. Ve dvou scénách (popravdě ve třech, ale v té třetí to není Jet Li, ale Russell Wong a navíc byste tu úpravu ani nepoznali) je, už tak dokonalým pohybům, trošku pomoci přidáno. Popravdě řečeno, trošku je špatné slovo. Nejen, že oba pohyby (jeden trik Jeta přetočí ve vzduchu a vrhne ho zpět, bez jakéhokoliv odrazu od čehokoliv. Druhý ho zase strhne ve výskoku dolů) působí naprosto směšně a nereálně, ale navíc kazí celou scénu (dvojnásob pak závěrečné finále). Za jediné vydařené bojové scény tak lze považovat pouze utěk z vězení a fotbalový zápas v HK stylu (ten opravdu stojí za to). Je pravda, že i kdyby se scény vyvedly, ani zdaleka by nedosahovaly preciznosti původních Jet Liho filmů, ale míchat Jet Liho, počítačové triky a hip-hop do sebe, to už je trochu moc. I přes to všechno je tenhle netradiční žlutočerný akčňák solidním kouskem (také díky dobře odvedené režii debutanta Andrzeje Bartkowiaka). Ti z vás, kdo Jet Liho neznají, budou u vytržení, co všechno tenhle asiat dokáže (a věřte, že toho dokáže MNOHEM víc) a ostatní můžou tuhle kung-fu kriminálku brát jako Jetovu rozcvičku před nějakým opravdu velkým hollywoodským filmem. 70%

Podle pověsti (která je předzpívána během úvodních titulků) žijí na dvou stranách řeky dvě rodiny - deset Draků (chlapců) praktikujících styl Shaolinu a osm Fénixů (dívek) cvičicích styl Wutangu. A jak známo i číňani prožívají divokou pubertu při které nenechají na pokoji jedinou sukni (bez ohledu na to jestli jsou počestnými mnichy nebo ne). Druhý díl Shaolin Temple, pojmenovaný příznačně "Děti ze Shaolinu" vám to předvede v celé své kráse. Skotačení posouvá film do mírně komediální polohy (i když neotesanost některých vtipů a výkony většiny herců, by filmu mohla závidět i turecká kinematografie) ve které však stále zbývá místo na neuvěřitelné bojové výkony, tentokrát se blýskne hlavně dorost... Na počátku příběhu zastihneme obě rodiny (Draky i Fénixe) ve velice nešťastném rozpoložení. Drakům chybí ženská ruka (nemají dost krav, aby se jejich příslušníci mohli dobře oženit. Celá rodina je složena ze sirotků, které vede a učí Shaolinský mnich) a dědictví stylu visí na vlásku. U Fénixů zas chybí mužský potomek, který by se naučil tajný styl Wutangského meče (ten mistr nechce svěřit dívkám, protože se bojí, že všechny jednou provdají a na bojová umění zapomenou). Ale jakmile divák zahlédne popichování obou klanů u vody a oči Jet Liho (jednoho z Draků) se střetnou s jednou z dívek, je jasné, že řešení je blíž než si kdo myslí. Na scéně se ale objeví banditi (kteří mohou mj. i za to, že chlapci-Draci nemají žádné matky) a chtějí oba klany poštvat proti sobě (to nebude díky horkým hlavám na obou stranách tak těžké...). Tahle čínská pohádka (okořeněná pronárodními hudebními čísly) se pak zvolna (v přestávkách mezi akčními scénami) zvrhne v sociální drama, které ale samozřejmě skončí stoprocentním happyendem. Předem nalajnovaný příběh ale není to co by vás mělo odradit, protože byste tak přišli o fantastickou wushu exhibici, kterou v jiných filmech rozhodně neuvidíte. Jet Li předvádí zas a znovu neuvěřitelné "divočárny" a ani zbytek obsazení se nedrží při zemi. Vše graduje v závěrečné patnáctiminutovce, kdy se rozpoutají opravdové orgie. Nejen díky tomu je pro milovníky tradičních bojových scén tenhle film povinností. 80%

Chiu Siu Tung nás opět (po Kung-fu Cult master) zavádí do světa, kde je létání druhou přirozeností a každá trochu důležitá postava má v zásobě nějakou neodolatelnou fintu (např. neviditelná rána posvátné mrkve). Hlavní náplní jsou místy neuvěřitelně brutální souboje (při kterých to odnášejí nejen lidi, ale i užitková zvířata a méně odolné budovy). Příběh se točí kolem "bordelu v Číně" ve stylu rebelové (a japonští ninjové) proti armádě ta proti sektě a ti všichni proti Holandsku ;) Je to jen přípravka pro bojové scény a vzhledem k přehuštěnosti postav (je jich tu fakt HODNĚ) časem stejně přestanete děj vnímat a film se vám smrskne na ukázku nejlepší drátologie devadesátých let... A jestli ne nejlepší tak rozhodně nejvíc hardcore. Možná by stálo za to v některých scénách rozdat hrdinům padáky. Pro každý případ. Někomu se možná nebude Siu-Tungova choreografie moc líbit (všechno je kapánek předimenzované a někdy šíleně střižené, každopádně poražený většinou končí v obrovském tratolišti krve), ale moje srdce vyhrály akční scény díky originalitě (ať už jde o zbraně, postupy či kombinace triků, které postavy používají). Je to věc, která se mi hodně líbila už v Kung-fu Cult Master. Siu-Tung se prostě snaží přinést na plátno svět plný bájných hrdinů o kterém sní každý malý číňan (a několik dospělých, všeho schopných, evropanů ;). Všeho moc ale škodí a zběsile hnaný příběh (snažící se nacpat do dvou hodin celou čínskou mytologii) by mohl leckoho unavit. JENŽE - je tu ta akční část filmu, která je vynikající po všech stránkách. Siu-Tung se pochlapil a swordsplay v jeho podání má ten pravý odpich. Povedené jsou i supermegachvaty (a že se jimi nešetří). Konečně jsem začal věřit tomu, že tenhle chlapík dokáže dělat choreografii jedna báseň. To všechno v podání party špičkových herců vypadá moc moc dobře. Jet Li jako svérázný drunken master, Ling Ching Hsia jako baba-chlap se superschopnostmi nebo Rosamund Kwan s apartním bičem. Kdo by odolal? Swordsman 2 mě zkrátka překvapil. Je to to nejlepší co jsem od Chiu Siu-Tunga viděl a v mé sbírce bude mít tenhle film čestné místo - jako jeden z mála dokáže vytvořit vlastní fiktivní svět ve kterém by dostal přes hubu i Superman kdyby se nenaučil polohu útočícího kávovníku. Pokud vaše fantazie nekončí u standardních mlátiček ve kterých není dovoleno hrdinům překonávat gravitaci, tenhle film si užijete. Navzdory slabému příběhu a přehnané a mnohdy samoučelné brutalitě. Tenhle film má prostě "koule", věřte nebo ne... 80%

S roštáckým kovbojem Royem O´Bannonem (Owen Wilson) a čínským vyslancem Chon Wangem (Jackie Chan) jsme se setkali už v roce 2000. V Tenkrát na Východě společně zlikvidovali obchod s otroky a zachránili čínskou princeznu Pei-Pei (Lucy Liu). Od té doby uplynulo pár let a jelikož se oběma představitelům hlavních rolí na Hollywoodském políčku docela dařilo (Chan překvapil veleúspěšnou Křižovatkou smrti 2, Wilson se zas úspěšně zaškatulkoval v parťáckých filmech), rozhodly moudré hlavy o vzniku pokračování (jednička moc nevydělala a víceméně se držela ve stínu tehdejší premiéry Pearl Harboru). Po nabídce skočil Owen i Jackie a tak bylo prakticky vyhráno, jediné co vzbuzovalo v myslích fandů mírné obavy bylo jméno režiséra - David Dobkin je prakticky debutant (natočil jen německý film Clay Pigeons), ale producenti tentokrát dobře odhadli jeho talent a Dobkinovi se daří od začátku do konce usměrňovat Jackieho talent tím správným směrem. Nižší rozpočet pak filmaře donutil porozhlédnout se nějaké levné lokaci, která nahradí Londýn, ve kterém se většina filmu odehrává, a většina filmových fandů ví, že mezi "náhradníky" anglické metropole je Praha na prvním místě. Krom našeho hlavního města se loni filmaři objevili i v Karlových Varech, další části filmu se natáčely v Londýně a Calgary. Příběh v úvodních minutách navazuje na události jedničky (dokonce je tu zmíněna i postava Lucy Liu, ta však zřejmě měla jiné starosti a tak se nemihla ani v cameo roli). Chon Wang je mírně svérázným šerifem v maličkém městečku (což mu nebrání v tom, aby pozavíral všechny padouchy v okolí sta mil) a marně čeká až se mu jeho Pei-Pei vrátí z dalekých cest. Z každodenní letargie ho však vyvede dopis od jeho sestry (ano, Chon má sestru a v podání Fann Wong jde o jedno z nejsladších stvoření, které se kdy dotklo stříbrného plátna) oznamující úkladnou vraždu jejich otce. Chonův otec byl strážcem pečeti čínského císaře a to se mu stalo osudným, protože britský šlechtic Rathbone nehodlá čekat v pořadníku (je desátý v řadě v nároku na trůn) a rozhodne se uzavřít dohodu s císařovým nevlastním bratrem Wu Chanem (neodolatený Donnie Yen). Ten je na oplátku ochoten, výměnou za císařskou pečeť (která ze svého vlastníka dělá potencionálního vládce Číny), zredukovat královskou rodinu do té míry, aby se Rathbone stal panovníkem Anglie. Je to prosté a pomocí "strojní pušky" (prostě rotační kulomet) i nesportovně jednoduché. Chon se tedy vydává do New Yorku, aby požádal Roye (ten si žije královským životem číšníka a o jeho hrdinských činech vycházejí tuny knížek) o peníze, které dvojici zbyly z výkupného (viz první díl). Roy je samozřejmě všechny rozfofroval (čtěte - "investoval do zeppelinů") a tak ze sebe naše duo musí opět vymačkat staronové schopnosti, aby se dostalo do Londýna. Tam se Chon setkává se sestrou do které se Roy neomylně zamiluje a to je jen začátek anglických eskapád. Ta země je totiž opravdu divoká, stejně jako Rytíři ze Šanghaje... Jackie Chan už měl asi dost nemilosrdné kritiky, která se na něho snesla po premiéře Tuxeda (u nás tento film ještě nebyl uveden, ale možná je to pro Jackieho fandy dobře) a tak se chytil hned první šance, která se mu naskytla. Hnedle jak Touchstone Pictures odklepli padesát miliónů dolarů rozpočtu, zamával Jackie šekem a zmizel. To bylo na začátku roku 2002 a hlavouni ze studia ho viděli až o sedm měsíců později. Mezitím se Jackie vydal do Hongkongu, kde k účasti přesvědčil pár kolegů (Donnieho Yena, Fann Wong). Nemusel je dvakrát přemlouvat - Fann Wong se potřebovala prosadit na americkém trhu a Donnie chtěl Jackieho "zmlátit" už od svých dětských let. Celý štáb se pak na půl roku zabarikádoval v naší stověžatce a na souši i na vodě točil od soumraku do úsvitu (nebo tak nějak ;). A Chanovi se zřejmě do puntíku povedlo co potřeboval, protože Shanghai Knights jsou požehnáním pro všechny příznivce dobré akční komedie. Plní nejen sny fanoušků o pořádné "chanovské" akci v americkém filmu, ale i sny samotného Jackieho, který v akčních scénách vzdává poctu komikům černobílé éry a filmům klasické hollywoodským filmům. Najdeme tu odkazy na grotesky (honička v otočných dveřích), při jedné z akčních scén zazní "Singin´ in the rain" a našlo by se toho víc. Člověk by jen těžko věřil, že tohle se ujme v oddychové akční komedii, ale po několika scénách je zřetelné, že Shanghai Knights jsou gulášem do kterého se vejde všechno. Již zmiňované odkazy na filmovou klasiku, jemné narážky na anglickou kulturu a její postavy (potkáte Sherlocka Holmese, Jacka Rozparovače nebo třeba Charlieho Chaplina) i bezvadné akční scény na něž jsme tak dlouho čekali. To všechno překvapivě drží pohromadě naprosto nenuceně a je to zásluha výborné herecké chemie mezi Wilsonem a Chanem, která funguje snad ještě lépe než v prvním filmu. "Dvojka" však navrch plní tradiční producentské sliby - je zábavnější, akčnější a prostě a jednoduše "lepší". Wilson a Chan sice místy, hlavně díky scénáři, trochu klopýtnou (naprosto zbytečný reverzní motiv z prvního dílu ve stylu "on vlastně není můj kámoš, ani ho neznám"), ale pořád je tu okouzlující Fann Wong (ta divákův zrak dokonale zaměstná) a dvojice džentlmenů z druhé strany barikády. K oběma můžeme mít menší výhrady (Aidan Gillen hraje klasickou škatulku "jsem hodně zlý anglický šlechtic", Donnie Yen naopak hraje místy až moc do extrému a má podivný anglický příčesek. Navíc je dost okatě dabovaný), ale jakmile dojde na akci, mají s ními naši hrdinové co dělat. Donnie bohužel hraje druhé housle a tak se s Jackiem jenom poškádlí (ovšem velice stylově) a pak je doslova odpálen ze scény, aby uvolnil místo šermířské exhibici Aidana Gillena, která tak trochu připomíná šerm v postarším Chanově filmu Pojízdná kantýna. A to je jen další z mnoha skrytých "dárečků" pro hardcore fandy Jackieho Chana. Pokud jste jedním z nich a v posledních letech jste začali Jackieho zatracovat, zkuste mu dát ještě jednu šanci. To co předvádí v Rytířích totiž předčí většinu jeho filmových exhibic posledních pěti let a je to pečlivě zabalené v jedné z nejpohodovějších komedií roku. Jackie zkrátka ve svých devětačtyřiceti překonal sám sebe a všem ukázal, že ještě nepatří do starého železa. Dokáže to i vám, když odhodtíte předsudky a půjdete se na Rytíře ze Šanghaje podívat. Výsledné hodnocení je snad dostatečnou pozvánkou... 80%

První a bohužel také jediná americká produkce s Bruce Leem v hlavní roli. Enter the Dragon zřejmě nejpřesvědčivěji dokazuje, jak velký potenciál v Brucovi třímal. Snímek byl natočen za tehdy na hongkongské poměry neuvěřitelný milion dolarů (první hongkongská produkce, která tuto sumu vyrovnala byla až Police Story o dvanáct let později) a po celém světě vydělal rovných 90 milionů, vskutku hezká návratnost. Bruce Lee chtěl svůj vstup do Hollywood pojmout se vší parádou, takže ačkoliv se snímek mj. odehrává i v Hong Kongu, zúčastnila se natáčení řada západních herců v čele s Johnem Saxonem a Jimem Kellym. Ti tvoří spolu s Brucem (který hned v úvodu rozseká na maděru Sammo Hunga) trojici bojovníků, jenž se mají zúčastnit turnaje v bojových uměních na osamělém ostrově patřícím tajemnému Hanovi. Zatímco "Zápaďáci" tam jedou za zábavou a leštěním vlastního ega, Bruce má hned několik důvodů, proč stanout Hanovitváří v tvář - jeho bodyguard přispěl nemalou měrou k sebevraždě jeho sestry a britská tajná služba má navíc podezření, že Han na ostrově vyrábí drogy, zabíjí nevinné dívky a vůbec páchá zvěrstva, za která by si zasloužil urazit obě ruce. Stavba snímku je sice primitivní (představení všech důležitých rysů postav pomocí flashbacků), ale Enter the Dragon v podstatě postavil základy všech turnajových filmů. Krvavý sport, Mortal Kombat (ten obzvlášť) už jen těží z toho, co scenárista Michael Allin spolu s Brucem vymyslel. Hlavní hvězda filmu se držela zpátky, Bruce sice dohlédl na obsazení všech rolí (mj. se tímto filmem představil Bolo Yeung, tehdy ještě jako Yang Sze) a samozřejmě obstaral choreografii akčních scén, ale režírovat nechal amerického veterána Roberta Clouseho. To se projevuje na vzhledu snímku, který se od Brucových hongkongských produkcí radikálně liší. Dnes již kultovní hudba Lalo Schifrina podbarvuje malebné panorama Hong Kongu, jsou tu dlouhé kamerové jízdy i klasické prostříhávání při soubojích. U těch se sice občas kvůli volbě záběrů ztrácíte (především u Johna Saxona, to konec konců není žádný velký bojovník), ale když je na place Bruce, můžete si být jisti, že jeho schopnosti žádná kamera neutluče. Jak už bylo řečeno, vývoj snímku a celá jeho stavba nesnese srovnání s Leeovými staršími filmy a Enter the Dragon je pokrokem na všech frontách - viditelně vyšší produkční náklady (některé lokace vypadají kouzelně, řeč je především o Hanově muzeu, kde se odehrává finální souboj), herecké výkony i scénář, v němž se občas zaleskne nějaké to moudro (většinu jich Bruce vysype v úvodu při tréninku s mladým žákem) či hláška (černošské tornádo Jim Kelly jimi opravdu nešetří, věčná škoda, že jeho Williams musel vyklidit plátno tak rychle). Bruce je tu za jakéhosi Jamese Bonda Východu, ale stíhá si při tom ponechávat v rukávech všechny esa a opět diváky napíná. V úvodu sice vidíme jeho duel se Sammem, ale potom trvá hodně dlouho než se Bruce dostane do provozní teploty. Všechno odstartuje souboj s Oharrou (Bob Wall), tím bídákem, který zabil Leeovi sestru. Je to rychlovka a tohle K.O., vedoucí přímo do rakve, odstartuje akčnější polovinu snímku, v níž se kupí mrtvoly a vypadané zuby. Bruce v podstatě až do konce drží příjemný průměr tři knockauty za minutu, opravdu hezky se na to kouká. Choreografie zaznamenala citelná vylepšení, nicméně trocha rychlosti a variací by na straně Brucových protivníků určitě neuškodilo, Enter the Dragon ale nikdy nesletí do bahna nudy, což bylo tak typické např. pro Fist of Fury nebo Big Bosse, protože scénář udržuje diváka ve varu a atmosféře i během dialogů, zásluhu na tom má jistě hlavní záporák v podání Shiha Kiena - své hlášky drtí mezi zuby a jeho umělá ruka je smrtící nástroj. Po Chucku Norrisovi konečně někdo schopný zkřivit Brucovi vlásek na hlavě, však si taky náš hrdina ze závěrečného souboje odnese nejeden šrám. Enter the Dragon je klasika, Brucovi se poprvé v historii podařilo dát dohromady čínské dědictví, americké peníze a schopnosti všech dohromady a vznikl snímek hodný pozornosti. Po celém světě se stále prodává na DVD, v různých zemích ho znovu a znovu uvádějí do kin a scéna s nunčakami rozpoutala celosvětový kult této exotické zbraně. Bruce Lee se premiéry filmu nedočkal, ale filmový Lee z Enter the Dragon za těch třicet let zestárnul jen maličko a zřejmě bude rozpalovat divácké generace dokud bude celuloid celuloidem. A to už něco znamená. 80%