HKstars

Jmenuje se Fait (DMX) a je to superzloděj a starostlivý taťka. Znáte to - čas od času s věrnou partou vykradete banku, abyste měl dost peněz na výchovu dcery. O to jde přeci především. Jenže při poslední akci se mezi kořist zamíchaly i tajuplné černé diamanty po kterých zřejmě pase celá tchajwanská vláda. Tajný agent Su (Jet Li) by ještě nebyl to nejhorší, protože chce diamanty získat legální cestou, ale jeho bývalý spolubojovník Ling už je ochoten jít přes mrtvoly a... přes unesené dcerky. Ve chvíli, kdy se Faitova dcera ocitne v nebezpečí, stává se z černošského zlodějíčka a žlutého agenta dvojka k pohledání, která s nezanedbatelnou pomocí několika "přicmrndávačů" nakope zadek "politicky vyváženému" týmu překupníků se zbraněmi... Ehm. Pokud teď marně přemýšlíte nad tím o jakém béčku z osmdesátých let mluvím, ušetřím vám čas a námahu. Řeč je o Cradle 2 the Grave, rok výroby 2003. Příjemný popík střídá rap a místo Stevena Seagala je tu barevně vyvážená dvojka: raper-neherec DMX a vyhasínající asijská hvězda Jet Li. Jinak se ale zas tak moc nezměnilo, příběh je průhlednější než dobře naleštěné okno a ve scenáři s notně prošlým datem spotřeby to jen hýří hláškami typu "Tohle není můj styl", "Můj táta vám nakope prdel" nebo "Nepřišel jsem bojovat"... Za podobné výstřelky by možná před třemi dekádami film získal nějaké ty bodíky k dobru, ale dnes jde spíš o nechtěně zábavný kolorit dob dávno minulých. Asi nejvíc to bolí při scéně, kdy je užaslým mezinárodním překupníkům se zbraněmi vysvětlováno jak si vyrobit něco moc nebezpečného a komentář jednoho z padouchů bezpečně posílá majestátnost situace do věčných lovišť. Ale budiž, vratký scénář ještě žádný akční film nezabil a na tenkém ledě se režisér Bartkowiak pohyboval i v předchozích vypalovačkách Romeo musí zemřít a Lovec policajtů. Jenže... když se vykašlete na scénář, musíte mít v záloze nějaké eso. A to Bartkowiak tentokrát nemá, zřejmě už všechny dobré karty vyplýtval na první dva filmy a v Cradle 2 the Grave vaří z vody a osvědčených kamerových triků. A onen pomyslný led pod ním začíná velice rychle praskat, protože už od první scény filmu je všechno špatně. Postavy jsou prostě příliš sexy a příliš cool než aby si k nim divák vypěstoval nějaký vztah - DMX se na scéně objeví jako ultradrsňák, ale jeho herecký projev připomíná oživlé dřevo, vrcholem budiž modlící scénka s dcerou nad kterou budete kroutit hlavou ještě dvacet minut po jejím skončení. Bartkowiak však nic nedaruje ani ostatním - Jet Li hraje drsoně úplně největšího, za celý film prohodí jen pár suchých vět, zásadně nepoužívá výtah a rozhodně není prototypem kladného hrdiny, což jeho sympatizanty (to je slovo ;) spolehlivě odradí. No a pak je tu Mark Dacascos - slovní zásoba nejmenší ze všech, pomády ve vlasech by se člověk nedopočítal a jeho lesklé obleky jen zdůrazňují čtyřprocentní orientaci... Ufff, to si snad Mark nezasloužil. Scenáristův berserk se ale nezastavuje - bleskurychle přeběhněme dvě krásky (Kelly Hu a Gabrielle Onion), opět barevně vyvážené (v tomhle filmu je zkrátka všechno politicky korektní) a spravedlivě rozhozené na obě strany zákona a dostaneme se k třešničce, tedy abych byl přesný ke shnilé třešničce. Pokud duo komiků, Anthony Anderson a Tom Arnold, tvořilo v Lovci policajtů úderný hláškovací tým, tentokrát jsou jen vyhaslými stíny a naplno to rozbalí až v závěrečných titulcích. Příliš pozdě něco napravovat. Bleskurychle tedy přiskakujeme k záchranné brzdě zvané "akční scény", ta už vytáhla z bryndy i větší průseráře. Jenže... tentokrát ne. Stačí jedno šikovné střihnutí a dynamika akčních scén je spolehlivě sterilizována. Od začátku do konce jsem se nemohl zbavit dojmu, že film stříhá nějaký záskok (nebo nějaký debutant), protože díky přemíře zbytečných střihů a hlavně vzájemnému prolínání několika scén, divák ze samotné akce nic nemá. Jet Li sice bojuje dobře, ale to není takový problém, když všichni ostatní jen plácají rukama do vzduchu (zvlášť DMXovi by měli jakékoliv bojové umění pro příště zakázat. Černí muži neumí bojovat, alespoň v tomhle filmu to platí dokonale ;). Špatný střih a diletantství ostatních se tak nemile odráží na Jetově výkonu a situace se nezlepší ani při závěrečné bitce Dacascos vs Li, která je prolnutá s dalšími třemi souboji (všemi do puntíku mizernými). Je to moment, kdy je vaše mysl spolehlivě umlácena množstvím podnětů a vy nakonec nevnímáte vůbec nic, jen koukáte jak se před vámi kamera a celé plátno divoce točí. Přitom nelze říct, že by (některé) akční scény byly úplně špatné. DMX se spolehlivě vyřádí na čtyřkolce při honičce skrz L.A., Jet Li vymlátí kupu ultimátních zápasníků, koneckonců i ta závěrečná scéna celkem "ujde", problém je ve skládání scén do sebe a v jejich nulovém potenciálu vůči příběhu. V tomhle ohledu Bartkowiak naprosto selhává a nedokáže potlučenému scénáři narovnat páteř. Výsledkem je pak nudný akční film, který by mne nepřekvapil ve spodním regálu videopůjčovny nebo v nočním programu komerční televizní stanice. Jenže tohle je akční vypalovačka s průměrným rozpočtem a jedním z nejtalentovanějších filmových bojovníků... Dost ostudná bilance, která je možná zdůvodněním Jetova útěku do Francie. Tam momentálně točí s Lucem Bessonem a Corey Yuenem (ten už má zřejmě amerických produkcí taky plné zuby). Doufejme, že z Jet Liho brzy vypadne něco rozumného, protože Cradle 2 the Grave je zatím jeho nejslabším pokusem o dobytí amerického trhu a pokud se Jet Li z téhle béčkové špíny brzy nevyhrabe, skončí velice špatně... A to by si určitě nezasloužil. Jeho účast v čínském velkofilmu Hero dokazuje, že herecky i fyzicky je ve formě stejně jako v dobách svých nejslavnějších HK produkcí, takže problém spíš vidím v nabídce amerických scénáristů a producentů pro které je Jet Li pořád jen "další kopající asiat". Jediný kdo se z téhle škatulky dokázal vymanit, je Jackie Chan, kterému pomohl komediální žánr, jenž je "mezinárodní". U vážně míněných akčních filmů je to trochu jiné a plně to dokazuje hláška, kterou počastuje Jetovu postavu jeden ze záporáků: "Pusť mě Bruci, ať ti můžu nakopat prdel". Jet Li odvětí: "Já nejsem Bruce". Pro americké publikum ale bohužel jsi, Jete. Zkus s tím ve Francii něco udělat, jinak se tahle hláška (spolehlivě vyjadřující mírně rasistické zabarvení celého Cradle 2 the Grave) stane na americkém filmovém trhu tvým doživotním prokletím. 30%

Chow (Jet Li) je spisovatel... píše dobrodružné romány ve kterých hlavní hrdina Král dobrodružství (King of Adventures) zachraňuje Čínu (ne náhodou je ten hrdina proklatě podobný Indiana Jonesovi). Chow má ale problémy... do konce roku zbývá dopsat sedm příběhů, inspirace ovšem zmizela spolu s chystaným Chowovým rozvodem s Monicou (Rosamund Kwan)... netrvá dlouho a Chowovy problémy se začnou promítat do děje další knihy... a naopak... Zkušený akční choreograf a příležitostný režisér, Ching Siu Tung se pokusil v roce 1996 natočit něco neuvěřitelného... smíchal trochu klišoidní zápletku (spisovatele jehož postavy začaly žít vlastním životem jsme tu už měli, ale ne v hongkongském stylu), přidal hodně netradiční humor, propracované akční scény a... práskl do koní neuvěřitelným způsobem... Indiana Jones by se asi hongkongskému bratranci divil - scény při kterých se dráty taví, humor, který vám vytrhne bránici z těla a zběsilé tempo... vaše oči musí být přilepeny na obrazovce a stejně se půlce vtipů nestihnete zasmát... humor je typicky hongkongský (a to myslím v dobrém i špatném slova smyslu... některé vtipy jsou opravdu jen pro otrlé). Bojů není tolik, ale jsou originální a pečlivě připravené... bohužel už ne tak dobře natočené... někdy šílené střihy a nevýrazná práce se zvukem udělaly své, myslím že v téhle oblasti šlo zapracovat. Film si taky zahrává s mystičnem a speciálními triky, tady se ovšem naplno projevuje nedostatek peněz (některé triky jsou opravdu... hrozné). Škoda malého rozpočtu a místy nevýrazného Tungova režijního rukopisu, stačilo málo a mohlo to být bez chybičky... takhle je film "jen" šílená jízda po horské dráze, nabitá neuvěřitelně originálními a, přiznejme si to, podivnými, nápady, která vás nenechá vydechnout... Rozhodně něco co čouhá z Jetovy filmografie na míle daleko (a možná proto byste to měli vidět). Patnáct vystřižených minut co jsou na DVDčku dodává filmu trochu jiný rozměr a pasuje ho na nefalšovanou parodii... je to opravdu šílenost... 70%

O Dragon Fightu, prvním Jetově americkém pokusu, se toho na různých diskuzních fórech hodně namluvilo a mě se konečně povedlo ho sehnat a zkouknout. Stojí to alespoň za pokus nebo je to odpad, který Jetovi jen kazí renomé? Odpověď zkusíme najít v recenzi... Příběh začíná na americké Olympiádě a hned od prvních vteřin na vás útočí wushu až z toho praskají bubínky. Jet je hvězdou číslo jedna, což nelibě nese další závodník čínského týmu, Wong (Dick Wei). Ke smůle hlavního hrdiny však Wong netrpí jen depresemi z vlastních neúspěchů. Cítí, že v Americe, zemi neomezených možností, by mohl začít nový život... pokusí se tedy zdrhnout z letiště, směrem ke světlejším zítřkům. Jet zahlédne jeho mizící siluetu a vyběhne za ním... Tady začíná získávat charakter hlavního hrdiny "dušínovský" tvar - Jet dá Wongovi všechny peníze (i s peněženkou) a popřeje mu hodně štěstí. Vrací se na letiště, ale stihne jen zamávat odlétávajícím kamarádům... Sám v cizí zemi to už je pořádný problém, sám v cizí zemi s policií v patách, to už je průser - Wong totiž nechtíc (ehm) zabije na parkovišti jednoho policistu a policie, která tělo najde, nachází i Jetovu peněženku s fotkou. Po menší honičce tak Jet končí ve vězení a Wong se vydává na dráhu zločinu, když nechtíc (ehm) vyřídí menší komando zabijáků a zachrání tak život místnímu kápovi mafie. Karty jsou rozdá ny, můžeme se začít bít... Děj je u Dragon Fightu skutečně to poslední o co byste se měli starat. Oba olympionici jsou jako den a noc - Wongovi nedělá problém podřezat nevinnou důchodkyni a Jet (ve filmu překřtěný na Jimmyho) je zas typickým příkladem hrdiny, který je v nesprávný čas na nesprávném místě... Už v úvodu však scénárista předvede smysl pro spád, když v pěti minutách Jetovi dovolí utéct před policií, zmlátit gang výrostků a při útěku před muži zákona mu do cesty strčí záchranu v podobě fanouška (Stephen Chow!), který v něm pozná známého sportovce. Čas bezstarostně plyne (což pochopíte zejména díky poněkud křečovitým prostřihům na úspěchy Wongovy mafiánské kariéry) a divák tuší, že se ti dva musí dřív nebo později sejít. Prvním patníkem na cestě k akčnímu finále je milenka mafiána pro kterého Wong pracuje. Když prosviští v Corvettě kolem dodávky Jetova nového přítele, je rozhodnuto (Stephen Chow hraje nenapravitelného nadržence). Další setkání odvěkých soků však proběhne klidně - Jet zahlédne Wongovu limuzínu a zúčastní se instruktáže ve stylu "potřebuješ peníze, na ulicích leží tisíce, stačí mít odvahu si je vzít"... Jet samozřejmě odmítne, ostatně celým filmem se nese mírná kritika Ameriky, co by země neomezených možností, ve které mají Asiati jen dvě šance - začít se živit nuzně jako kuchaři a dělníci nebo vstoupit do služeb místních Triád. Tahle část je naštěstí prezentována jen hovory u neónového nápisu a pár náznaky, hlavním motorem snímku je pořád akce, která se projevuje nejen ve formě vychytaných soubojů (wushu to jistí a účast čínských borců choreografii nepochybně prospívá), protože se natáčelo v San Francisku, bylo téměř neodvratnou jistotou, že dočkáme automobilové honičky a několika přestřelek. Právě v jedné z takových akcí scénárista opět nakopává příběh - Stephen Chow najde na zemi "pytel s hašeným vápnem" a v dobré víře si ho přivlastní. Přidejte k tomu, že Jet se zalíbí oné slečně v Corvettě a máme tu dost důvodů k eliminaci téhle dobrácké dvojky. Wong a Jet se sejdou ještě jednou a tentokrát nezůstane u kamarádského přemlouvání. Dragon Fight je na první pohled ambiciózní film. Možná až příliš - zabalit téma těžkého života čínských přistěhovalců do podoby akčního filmu není špatný nápad, ale praxe bohužel stojí a padá na hereckých výkonech a kvalitách scénáře. Hlavní herecké trio (Jet Li, Dick Wei, Stephen Chow) se čas od času snaží něco zahrát, jenže každý jejich pokus spolehlivě stopí všechno ostatní. Americké lokace jsou nám přímo nuceny a těžko říct, kdo z herců vypadá hůř - Američani, když se pokoušejí hrát drsňáky nebo Asiati, když se pokusí promluvit anglicky. Výsledný dojem sice narovnává kvalitně odvedená akční stránka, ale o tu v tomhle filmu jde až v poslední řadě. V Jetově kariéře jde tedy o zakopnutí nezaviněné, stačilo pár lepších herců, schopný režisér a střízlivější scénárista a o tomhle filmu by se mluvilo jinak. Takhle zůstává jen u napůl využité šance. I ta půlka má však své světlejší momenty (až uvidíte finální souboj, pochopíte jak to myslím ;). 60%

Příběh dvojky skoro plynule navazuje na předchozí díl v jehož závěru se dal Fong Sai-Yuk k "Red Flower society" (takoví obyčejní revolucionáři). Je zde spolu se svou novou ženou a nadšeně čeká až mu nevlastní otec Chan, vůdce organizace, přidělí nějaky ten bojový úkol... Ještě než se tak stane, jsme svědky velkého fightu (velkomyslně přeskočím úvodní flashbackovou sekvenci ve které se střídají scény stejně jako barvy spektra rychlostí splašené kantonské veverky ;). Vyjde najevo že Chan je bratrem císaře (proti kterému defakto Red flower bojuje) a pokud se tahle informace dostane na světlo, mohlo by to zničit celou organizaci... Tým elitních bojovniků spolu s Fong Sai-Yukem je tedy vybrán, aby získal tajemnou skříňku, která obsahuje tuto supertajnou informaci, jak to ale ve filmech Coreyho Yuena bývá - všechno se zvrhne do mimořádně absurdních komediálních situací... Humoru naneštěstí není tolik jako v jedničce a navzdory tomu, že některé situace se přímo snaží trumfnout vše co jste doposud viděli, zůstává v divákovi pocit že je o něco ochuzen. Možná je to i trošku drsnějším laděním filmu (oproti optimistickému, až radostnému, prvnímu dílu), ovšem Corey Yuenovi tahle temná poloha moc nesedí, protože daleko jistější je právě v komických scénách, které alespoň trochu zakrývají díry velikosti mexické stodoly, kterými je scénář hustě posypaný. Naštěstí je tu záchrana a tou jsou rozhodně boje. Série Fong Sai-Yuk byla pro Coreyho velkou příležitostí a on jí chytil za pačesy - stejně jako v jedničce je tu hustě předrátováno, hází se vším co je po ruce a především - dynamika a kreativita tu mají přednost před vším ostatním. I když jsem Coreyho za choreografii nejnovějších Jet Liho anabází (KOD, The ONE, Romeo) moc nemiloval, musím chtě nechtě přiznat, že po strance bojové a akční je Fong Sai-Yuk (1 i 2) špička. Úvodní souboj, souboj na vorech (ano ten je zvlášť vypečený) nebo velké finále se záchranou Fong Sai-Yukovy matky (ano ta šílená persóna je i tady a většinou je zdrojem komických situací, Jet Li se drží spíš zpátky, ale taky si uhraje to svoje a tohle je jeden z mála filmů ve kterém ho vidíte v komediální poloze). Krom toho že kvalitu boju snižuje místy mizerný střih (např. v úvodní scéně s drakem se evidentně stříhač opřel o posuvník určující frekvenci střihu a výsledek pak vypadá jako pokus o nejdelší sérii nejkratších střihů vcelku - naštěstí se to neděje tak často a oproti jedničce střihy lépe navazují (hlavně díky vylepšené kameře)), díky tomu že fighty rázně vyčnívají nad ostatní stránky filmu, vnucuje se (jistě ne nereálný) pocit, že příběh (navzdory tomu že má své světlé stránky) je jen chatrnou cestičkou, která vede k velkolepým bojovým scénám. Jistě řeknete, že tím je přeci hongkongská kinematografie pověstná, ale v málokterém filmu je to tak očividné jako právě v druhém Fong Sai-Yukovi a proto by divák v menu DVD možná ocenil funkci "oblíbené bojové scény", protože drtivá většina běžných, ale i HK-core konzumentů se bude v omáčce obklopující boje beznadějně brodit a topit. Pár vtípků nezachrání situaci, když ve stominutovém filmu najdeme dvacet minut fightů (což je mimochodem slušný poměr). Navzdory všemu nemohu říct, že by se mi FSY 2 až tak nelíbil. Je sice viditelně slabší než jednička (která alespoň stavěla na výjimečných komediálních scénách a umně je kombinovala s boji), ale vyplatí se vidět už jen kvůli akčním scénám, které dnes už nikde neuvidíte. Takhle se prostě točilo jen tenkrát... FSY 2 vám může padnout do noty, ale vydržet ho celý bez možnosti stisknout rychlý posun vpřed by mohlo být pro některé povahy k nevydržení. Takže... je to na vás... 70%

Ať je Fong Sai Yuk jakkoli dobrý film (či špatný), prožil jsem při jeho sledování to, co jsem dosud nikdy (až na druhý díl, snad) neprožil. Opravdu jsem nevěřil svým očím. Je mi jasné, že mnoho chvatů je točeno za pomocí drátů a jiných skopičin, ale takto promakané boje jsem v životě neviděl; ani v OUTC, ani ve FSY2, prostě tohle nemá obdoby. Doslova jsem si protíral oči, protože to dávali někde o půlnoci a mě ty oči už nějak nesloužily (nedivím se jim; vidět takové boje poprvé v životě, to je jako vstát o půlnoci a rozsvítit na záchodě). Na mou duši, na hadí uši, na tygří svědomí, toto je opravdu MASTERPIECE. Za sebe jen dodám že Fong Sai-Yuk je neskutečně praštěná komedie s akčními scénami ze kterých přímo crčí dráty... je to styl humoru, který se nezavděčí každému, ale je přesně onou ingrediencí, která dělá tenhle film praštěným, šíleným, báječným... s odstupem času ho začnete chápat a nakonec (třeba nedobrovolně) si tenhle film zamilujete. A to bude okamžik, kdy vás hongkongská kinematografie pevně sevře do náruče... a už nepustí... tak se nebraňte... odpor je marný :) 80%

Režisér Wong Jing už si stačil v HK udělat pověst, mimojiné i jako režisér, který nezná tabu a neskrývaně paroduje všechno co mu přijde pod ruku. V High Risk hraje Jet Li velitele čety pyrotechniků - ve chvíli, kdy mu pod rukama vybuchne autobus plný dětí (ano, to se může stát skutečně jen v asijském filmu, navrch v něm ještě zahyne Jetova žena), rozhodne se pro klidnější kariéru - bodyguard a tajný double filmové celebrity... Kořeny minulosti ho ale brzy dostihnou. Těžko popsat tenhle film bez toho, abyste to zažili na vlastní kůži. Už v prvních minutách si fandové přijdou na své. Jet totiž dělá bodyguarda Frankiemu, celebritě, která dělá svoje vlastní stunty vždycky sama (nebo to alespoň tak má vypadat). Už v tu chvíli by měl asi Jackie vyletět z kůže, protože Frankie (tedy ten herec) je mu neuvěřitelně podobný. Navíc Frankieho otec nosí námořnickou čapku a Frankieho manager vypadá jako teplouš co zapomněl šatník v šedesátých letech. Jinými slovy - oba vypadají na vlas jako Jackieho manažer a otec (chvíli jsem byl na vážkách, jestli to skutečně není Willie Chan, protože ho trefili skutečně excelentně). Tím to ale všechno teprve začíná... Následuje představovačka Billyho Chowa (se skvělým hárem, scéna parodující Die Hard 2). Billy hraje bojovníka, který chce Frankieho zabít, protože si myslí že v reálu není tak dobrý jako ve svých filmech (a myslí si to právem ;). Ale to není jediný problém, který musí Jet Li jako Frankieho bodyguard řešit. Tajemný zločinec známý jako "doktor" (ten co si libuje ve vyhazování autobusů do vzduchu) se vrací. A jeho cesty se samozřejmě zkříží s Jetovými... Nakonec se z filmu vyklube variaci na Die Hard a ukáže se, že Billy Chow patří do "doktorova" gangu, který přišel ukrást korunovační klenoty (nebo co ;). To všechno je ale jen zástěrka pro další vlnu gagů, které nešetří nikoho... Po nadupaném začátku film ale trochu ztratí tempo a nebýt vyvedených akčních scén (Jet vs voják, Billy Chow vs Frankie), asi by snímek zapadl do šedého průměru. Trochu rozporuplný je i samotný závěr filmu (záporák umírající na... ale to vám neprozradím ;). Přes všechny výtky je to povedený akční film s hodně šílenými gagy (které se zřejmě snaží vyvažovat docela brutální ražení - Wong Jing si libuje v průstřelech, sekání rukou, rozhazování kusů těl po místnosti apod.), místy překvapí a rozhodně neurazí... p.s. perlička - viděl jsem pouze americkou verzi, která má kromě mimořádně slabého dabingu i mimořádně americký soundtrack (hip-hop, hlavně ke konci je to jako pěst na oko). Prostě další americká rána hongkongské kinematografii... Ještě pár let, HK režiséři a producenti se naštvou a pak vás nezachrání nic pánové z Miramaxu, Dimension films a vy další przniči ;) 80%

Film je navzdory drsné zápletce spíše akční komedií, zvláště komik Eric Tsang (hraje např. s Jackiem v Accidental Spy) tu obstarává verbální a situační humor (Jet Li je v této poloze trochu prkenný). I přes trochu pomalejší tempo (které rozvlní jen pár precizních akčních scén) film příjemně ubíhá, nebránil jsem se ani papírem šustící romanci mezi Jet Lim a Tsangovou dcerou (ve stylu tatínek je sice podvodníček, ale vlastně hodný, dcera okouzlující a chytrá). Jet Li je samozřejmě slušňák a navzdory svému povolání během filmu nikoho nezabije... Všechno samozřejmě spěje k explozivnímu finále ve kterém se Jet, Anděl smrti a syn oběti (kterého hraje Keiji Sato - mistr meče, šampión v kendo) proplétají mezi sebou a v báječné choreografii dělají věci, které se jen tak často nevidí (ani v hongkongských filmech). Všechno samozřejmě skončí dobře a tak můžu tenhle netradiční mix akce a komedie (který místy trochu skřípe a trochu nudí) s klidnou duší doporučit. Není to majstrštyk, ale dobrý standard... 70%

To bylo tak - v roce 1993 se režisér Wong Jing (proslavený filmy jako City Hunter, God of Gamblers, Romancing Star, z novějších třeba My father is hero) rozhodl natočit filmový epos, ságu z dob dávné Číny ve které se to bude jen hemžit slavnými mistry - Shaolin, Wutang, vládní agenti schopni pohledem rozčísnout panelák a tajemná sekty... Nacpal do filmu ty nejslavnější herce (v čele s Jet Lim) a vymyslel pochybnou kostru příběhu (Jet Li jako syn dvou slavných velmistrů, kteří byli ubiti jinými velmistry, když tajili místo úkrytu dalšího velmistra... vydržte, příběhová sekce už se chýlí ke konci ;) Jet samozřejmě vyroste, ale díky zranění z mládí nemůže praktikovat kung-fu... vše se ale nakonec v dobré obrátí, Jet se naučí pár superpohybů (solar stance, moon stance, great magic stance) a všechny zmlátí)... Samotný příběh indikuje zdání velkoleposti, jsou tu i známky humoru (samozřejmě ujetého, jak je u Wong Jinga zvykem), dočkáte se i věcí, které jste v životě neviděli (a možná jste ani nepředpokládali že byste je vidět mohli) - většinou zásluhou nechutně předimenzovaných drátů (bojové scény jsou občas střižené dosti svérázně, ale dají se označit za velice povedené). Největším problémem filmu je ale přílišná chaotičnost. Film končí značně netradičně (chybí zřejmě nápis "to be continued", možná Wong Jing plánoval více dílů), mám podezření že minimálně jeden herec hrál dvě postavy a během filmu se dozvíte tolik informací, že už po pěti minutách se vám bude točit hlava - nebudete vědět, kdo je kdo a budete odsouzeni jen k bezhlavému očekávání dalších událostí. Navzdory výtkám se mi ale Evil Cult celkem zamlouval. Je sice vidět, že si autor ukousl příliš velké sousto, ale... pustil se do něj s chutí a výsledkem je film ve kterém se možná ztratíte, ale rozhodně se nebudete nudit... 60%

Jet Li se vrací jako Wong Fei-Hung ve filmu režírovaném mistrem parodie Wong Jingem. To je záruka kvalitních bojových scén, tentokrát ale i potrhané bránice. Ping doslova překvapuje šílenou kung-fu parodií, které není nic svaté. Ping záměrně předrátoval všechny sekvence, někdy je tempo až drasticky zrychlené a všechno působí hrozně komicky. Vrcholy filmu jsou: "přezpívaná" (zřejmě dost sprostě) Wong Fei-Hung theme (ta klasická hudba, co si každý kdo viděl Once upon a time in China pobrukuje), souboj s "kung-fu cult masterem" Jabem All Akbarem (mistr v Hung-Gar), který se z normálního souboje zvrne v orgie typu "Ale Fei-Hungu říkal si, že uděláš kop beze stínu!" WFH:"Copak nemůžu blafovat?". Za vidění stojí také závěrečná bojová sekvence, kdy Jet v kostýmu kohouta bojuje se stonožkou (jako čínským lvem), až uvidíte jak šestnáctičlenná stonožka dělá salto s dvěma vruty, už nebudete chtít nic jiného. Na konci se také dočkáme variace na Drunken Mastera, kdy Jet Li ukáže, že když chce, zvládne Drunken Fist taky :-) Tento film je bezesporu to nejšílenější co kdy Jet natočil, Pokud nevěříte, skoukněte to. Nebudete litovat. 80%

Postarší Jetův film, který natočil Corey Yuen. Jet se musí jako tajný policista vydávat za zločince a odjet do Hongkongu. Zanechá v Číně svou nemocnou manželku a malého synka. Nebudu moc prozrazovat z příběhu, je docela důležitý a vzhledem k tomu, že tento film je drama (s dokonalými akčními scénami), všechno bych zbytečně prozradil a pokazil. Potěšujícím faktem ale je, že Corey Yuen tentokrát opravdu perlí a připravuje velice kvalitní choreografii, když ještě dodám, že Jet bude stát (bok po boku s malým Miu Tse a nakonec i s HK policistkou v podání Anity Mui) proti takovým záporákům jako Yu Rong Guang (Iron Monkey) nebo Ken Lo (Drunken Master 2), pak je jisté, že o dobrou akci bude postaráno. A taky že jo :-) Skvělý souboj na tonfy, grandiózní závěrečná bitka a spousta dobré akce mezitím... Pojetí akce je spíš Jackieovské (prolezy mezi zábradlím, využívání okolních věcí), ale nebojte se, že by snad Jet něco kopíroval... Suma sumárum je to velice povedená (typicky HK) detektivka, kterou by si žádný Jetův příznivec neměl nechat ujít. 80%