riza-do

Někdo chce vyhrát Oscar, někdo dostat alespoň cenu ve Varech a někdo prostě chce pokořit Ordinaci v Růžovce nejhorším počinem na našem rybníčku. A tady se to vlastně podařilo. Tragické "herecké výkony", nulová režie, špatný střih a scénář sepsaný na ubrouskách ve Starbucksu při čekání, než se holky vrátí z opíchání ksichtu. Je snad možné k tomu říct něco víc? Naprostá tragédie i v porovnání s mými jinak guilty pleasure americkými středoškol-komediemi, které mají alespoň ty zmáknuté základy a nějaké, ač nevelké, poselství. Tady nic.

Přiznejme si to, tenhle film není o hereckých výkonech nebo kdovíjaké filmařině. Tenhle film je pohodová rodinná komedie, která se na první pohled zdá být dětským filmem, ale jen tak, aby zahrála na duši dnešním mileniálům (v době Nagana mi bylo 9 let). A právě tu nostalgii dělá sakra dobře. Kdo z nás nezažil to dívání se na Nagano ve školních lavicích, hraní hokeje před barákem (třeba v brouzdališti), hokejky i v papírnictví, výzbroj sehnaná po kamarádech rodičů a zbytek se tak nějak zimprovizoval. Každý zápas s lítajícím tenisákem bylo malé mistrovství světa, vyhrát nad staršími kluky pak malé Nagano. Nečekal jsem to, ale film jsem si nakonec moc užil.. i bez dalšího oplzlého Langmajera.

Jako Hradečák jsem v Pardubicích za svůj život procekal mnoho hodin, ale nikdy jsem netrpěl tak, jak těchto 75 hodin. Jestli se něco tvůrcům povedlo bravurně, pak je to na diváka přenést utrpení při čekání na hromadnou dopravu, kdy se už první půlhodina zdá jako nesnesitelně dlouhá hodina. Při níž má člověk nutkavou potřebu přemýšlet, jestli je to tak špatné omylem, nebo prostě záměrně. Ale jelikož poselství film nepřinese ani do poslední minuty, přičemž zdejší hodnocení a ocenění tomu nenapovídá, mohu jen soudit, že tohle rozhodně nebylo pro mě. Sílu se na to podívat znovu ale fakt nemám, bych se zpotil možná víc než zdejší postavy. Jsme si vazbě jistí, že sem bezablodila jen další amatéřina?