Benigni

Největší problém vidím v režii, v kameře, ve střihu. Ani ty hudební ukázky nebyly poutavé, s ohledem, jak je poutavá Kněžíková. Měla smůlu, že vyfasovala tak mizerného tvůrce, který to odflákl. Z kamery se mi zvedal žaludek, vypadalo to, jako by kameraman chodil po mole na řece. Viděla jsem Knežíkové koncert naživo a určitě jednou zajdu i na operu. Svou krásou boří operní standard, svým talentem se blíží ke Kožené, Urbanové, Peckové! Důležitější, že už je zdravá a né jakou má komnatu. Václav Žmolík měl příliš připravené otázky a Kněžíková nevyprávěla spontánně.

Režisérsky a kameramansky dost nemoderní, publicistické a kýčovité. Ne vždy je ale nutné mít zrovna estetický a hudební vkus, když máte tak dobrý příběh a osobnost, která je nejen krásná a talentovaná, ale i duchapřítomná a citlivá. Lepší průměr, co se komnat týče - až na to zpracování.

Ondřej Kepka je pro mne synonymem moudrosti, laskavosti. Byť možná není jako režisér geniálním talentem, jako prezident herecké asociace, i jako moderátor je velmi zdatný a umí kolem sebe vytvořit příjemnou atmosféru. Na téhle komnatě se mi líbilo, že jsem ho poznala jinak A možná mnohem pravdivěji, než jak se o něm psalo v souvislosti s matkou apod.. Hezké byly autentické archivy, nápaditý režijní koncept s fotografováním a fotografiemi, a také výlet na kánoi. Konečně zase po dlouhé době komnata, která (na rozdíl třeba od Kněžíkové) nepostrádá řemeslnou kvalitu, nápaditost a harmonii. Škoda, že už tam nemohla vystoupit Gábi a Jaroslav. Pro úplnou spokojenost mi tam chybělo více Jiřího Stracha, nechápu, proč by to nemohlo být třeba o jeho povídání prodloužené o pár minut. Nebo třeba vyměněné za téma kamarádů, které mohlo být klidně kratší.

Jsem vždycky mile překvapena, když vidím komnatu P. Ulricha. Je v ní cítit něco víc, než jen to co mají ostatní díly tohoto pořadu (soulad citů a informací). A taky je vidět, že je řemeslně mnohem dál, než někteří jeho kolegové. Je to asi tou poctivostí. Byť není Petr Batěk úplně známý a megaúspěšný herec, dokázali o něm tvůrci udělat portrét, za který by se vůbec nemuseli stydět i v jiných formátech (Gen, Neobyčejné životy). Chválím to i proto, že jsem měla pocit jisté odlišnosti v kamerovém pojetí, střihu apod.

ZLATÝ FILM 2017 - tenhle pořad mi není nijak sympatický a zve poměrně nudné osobnosti...

Kdyby se všechny tyto filmové ingredience (žánry, formy) proměnily v potravinové suroviny, zamíchaly se podaly jako pokrm, každý strávník by se zaručeně pozvracel. Všechno moc škodí a tento film je neskutečně šílený úlet zhýralého lidského neomanýrismu.

Vzpomněla jsem si na film s A. Delonem - V plném slunci. Nechci říct, že by tohle byla kopie, vůbec - tenhle film na něj nemá ani v pár procentech. Možná, že jako prvotní výkop to nebylo úplně nejhorší, známe horší debuty, například Hany, Cesta do Říma. Laputa a pod. Jestli chce tvůrkyně režírovat dál, měla by si od někoho napsat pořádný scénář a ne těchto pár uplácaných situací na jachtě... Škoda, ale jako mladistvý experiment těch pár procent uhájí. Každý nějak začíná. Ruční kamera asi byla nevyhnutelná, ale měla mít alespoň nějaký řád a jednotu. Celkem dobrý byl zvuk a v pár místech i mladý Polívka. Škoda, že tu nemáme jiné houslistky - herečky.

Krutě špatné ve všech složkách, myslím si, že všichni herci a tvůrci si tímto filmem dost uškodili. Rakovina českého filmu se musí začít nějak razantně řešit. Slováci už nás začínají dohánět, opatrně.

Výborná Gabriela a dobrý nápad. Ostatní velmi průměrné, až podprůměrné. Janák tohle prostě neumí, to je vidět na každém záběru, na práci s kamerou, s herci, s hudbou. Je to kýč, ale prachy na něj sehnal, takže se to dá alespoň v tomhle hledisku považovat za úspěch. To, co za ně natočil už poněkud méně.

Dala bych jednu hvězdu za celkem dynamický a energický střih a za to že film netrval úmorné dvě hodiny, jako jiné braky tohoto typu. Ale katastrofický scénář i režie mi tu jednu hvězdu utloukli. Jít na český film do kin je dneska větší risk, než si vsadit sportku... Kdy už toho Svobodu někdo zastaví?