horovska

Roztomilá drobnost, jež popisuje praktiky lovce dívek. Uloví v jeden den spolubydlící dvě dívky a ty si pak - pro ně nadějeplné setkání se ,,studentem - vyprávějí. Můžeme tak prověřovat účinnost jeho metod. Svěží, upovídané, jen trochu zbytečné.

Vizuálně nepřehlédnutelný film se zajímavým tématem, atmosférou podobný Dostojevského Zločinu a trestu. To je však vše, co dokážu pozitivního o této slátanině nápadů a občasných křečovitých pokusů o černý humor říci. Mrzí mne, že jsem vydržela až do konce, ve kterém už nejspoíš z toho všeho všichni totálně zešíleli....

Matka, která si na synovi vybíjí vlastní frustrace. Téma pro psychologický film je otřepané. Celý děj se vejde do jediného narozeninového dne a nepřístupná a chladná Lara nám i sama sobě v něm odkrývá pravdu. Pociťuje samotu a odcizení, za které si však může sama. Skvěle podané výbornou herečkou, přesto je to celé jakési klouzavě neosobní.

Děj filmu je od začátku předvídatelný, hrdá a nezávislá dívka versus fanatičtí islámisté. Nemohlo to dopadnout dobře ve filmu, ani ve skutečnost. Úzkost z rozdělené společnosti je všudypřítomná. Film vás vtáhne do tohoto nám vzdáleného světa přes dívky, jejichž chování a cíle dokážeme sdílet, protože jsou pro nás samozřejmostí. A to je také síla tohoto snímku. Výborná kamera hudba i herecké výkony.

Úplně ,,jiný” film o lásce. Touha a stesk po zemřelé ženě dovede Juhu až do SM salónu, kde si při praktice dušení vrací chvilky se svou láskou. Vtipné chvilky střídají ty silné. Jak jsem u Finských filmů zvyklá, dokážou se na vážné věci dívat z různých perspektiv, tahle by mne nenapadla. Výborný film!

Ženy. Vznětlivé, veselé, laskavé či provokativní, hádavé sdílejí dočasný domov v horách. Za každou z nich se skrývá příběh, traumatizující zážitky, Minulost je děsivá, budoucnost žádná. V tomto prostředí vychovaný chlapec se stává ústřední postavou filmu. Jak se má vyrovnat s pravdou o svém původu již si můžeme jen domýšlet. Filmy zpracovávající poválečná traumata mne vždy zajoímaly a tento snímek to činí zase z jiného úhlu.

Režisér je dokumentarista a proto i tento film působí spíš jako dokument o pouti Lillian a vychází ze skutečné události, která však se udála už před osmdesáti lety. Hrdinka během filmu nepromluví ani jedinkrát, nic z minulosti o ní nevíme. Je nezávislá, od nikoho nestojí o pomoc. Tak trochu chladný snímek dává široký prostor k domýšlení souvislostí, ale rozhodně není pro každého.

Drama se rozjíždí velmi zvolna, příběh je dávkován postupně až k závěru, který citlivému divákovi trochu pokrouti vnitřnosti. Oběti záhadných zmizení vlastních dětí prý jdou do stovek, každý se s tím vypořádává jinak, ale že po osmnácti letech již jde opravdu jen o pravdu, je jasné. Výborný film, jež účinkuje minimálními prostředky.

Retro parodie na béčkové horrory, vraždící šaty, čarodějný obchodní dům se sexuálními rituály s krejčovskými panami, opravář praček, jež vysvětlením závady uvede člověka do hypnotického stavu a jiné a další MontyPythonovské gagy a situace, jež vás ohnou smíchy, pokud tento druh humoru máte rádi. Ten matroš, co při natáčení všichni hulili musel být fakt kvalitní. Bohužel prázdných ploch s vlajícími šaty a příšerně sedmdesátkovou syntezátorovou hudbou je ve filmu hodně a tak mu chybí spád. Ale za výbuchy smíchu hvězda navíc.

Co toto mělo být? Celé to začne jako dokument, krásné záběry.... asi po hodině se cosi začne dít, milostný trojůhelník prokládaný obrazovými experimenty a občas podbarvený náhodně a zcela nesmyslně zvolenou hudbou, dlouhými záběry vhodnými k přemýšlení, zda se vám chce nadále něco takového sledovat. A poslední scéna se zápasícími býky nakonec ztrýzněnému divákovi po třech hodinách napoví, jaký závěr si z toho všeho má udělat. Dvě hvězdy za úvod a kameru.