Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (5 329)

plakát

Hvězdný prach (2007) 

No jasně, že je to pohádka pro dospělé a jaká pánečku. Třeba pro nás kluky, mávne se rukou a je postavenej krásnej barák bez hypoték a bez stavebního povolení nebo pro holky třeba tohle, potkají se s otravným chlapem mávnou rukou a je z něj kozel, dobrý ne ? Pro nás filmový gurmány třeba Robert De Niro jako transvestita, krása. Při filmu uděláme: nad hudbou týý jo, u vtipu hahaha, nad Michelle Pfeiffer roztoužené och a nad příběhem romantické ach. Pak odejdeme z kina, dáme si pivčo a večku, pomilujeme se a ráno jdem do práce nebo do školy a budeme se těšit na další pohádku, protože se rádi díváme, jak pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

plakát

Hvězdy (2017) 

Fotbal, Femme Fatale, komunismus, láska, kamarádství a já si vybral na Netflixu jeden z nejlepších filmů od té doby co si ho předplácím. Celou dobu to bylo "jen" silné a poutavě vyprávěný film, ale na konci mě to zasáhlo do srdce. Takže nevahám s hodnocením nejvyšším a to už vůbec nepočítám výborný civilní projev Mateusz Kosciukiewicze a překrásnou Karolinu Szymczak. Vlastně ten film si už svým názvem říká o mé nejvyšší hodnocení a má ho po právu i mít.

plakát

Hvězdy nám nepřály (2014) 

Škoda toho natahovaného konce, protože jinak jsem se do toho zabořil na plno. Příběh kličkuje mezi usměvem a slzama a až do konce jsem neměl pocit, že by to bylo nějakou násilnou formou. Svůj velký podíl na tom určitě měla Shailene s Anselem, jejichž herecký výkony jsou ozdobou filmu a dodávaj příběhu na přirozenosti. Nemůžu se však ubránit pocitu, že Gus měl mlčet a všechno mělo jít na diváka v několika posledních minutách, to by byla teprve ta správná emotivní pecka. Film bych určitě nedoporučil lidem, kterým rakovina vzala někoho blízkýho, protože si myslím, že si neprožijou filmovej příběh, ale zopakujou si svou vnitřní bolest.

plakát

Hyacint (2021) 

No Poláci umí i líp. Hlavně ten konec teda to nebylo úplně z kategorie "věřím ti" . Retro atmosféra dobrá, prostředí homoušů sice nemusím, ale když se divám na film, kde je jasně daný že je to z tohoto prostředí nemůžu se pak divit, že je to hodně homosexuální. Hlavní hrdina mě extremně připomínal "delonovi policajty", ale mám pocit že větší napěti bylo hratelný.

plakát

Hypermarket (2007) (TV film) 

Už půl roku jsem nebyl v hypermarketu a po tom co jsem viděl tohle tam nepáchnu zřejmě už nikdy. Během erotické scény kde holka ulizuje 2cm mužského hrudníku tak dobrou půlhodinku jsem stačil vyluštit jednu křížovku a ona furt olizovala :)

plakát

Hypnotizér (2012) 

Abych si odůvodnil své hodnocení, budu muset spoilerovat a vyzrazovat děj, takže pokud si film nechcete zkazit tím že budete znát konec nebo některé scény, tak bude lepší když můj komentář před filmem nebudete číst. Severský kriminálky se vyznačují výtečnou atmosférou (ta zde byla), skvělejma hereckejma výkonama (ty zde byly), napětím, precizností a reálností (to zde bohužel nebylo). Začnu u konce, protože ten nmě fakt zničil. Ještě jsem neviděl aby si fízl bral na zatykání nebezpečného psychopata civilní osoby a ještě ke všemu tuhle osobu šel zatýkat sólo jen s rodiči unesenýho dítěte, to teda fakt jako sorry. A to promíjím fakt, že celá policie se odhlelý místo se svejma možnostma nemohal dostat, zato rodiče a deketkiv se tam dostali během 10 sekund až se Stockoholmu, stejně jako pomíjím fakt, že onen detektiv při vyjednávání s psychoušem v tom baráku nebyl ve střehu i když psycho mělo zbraň, hold film a snaha o nervy drásající finále si vybrali krutou daň. Ovšem nejenom konec mě nesednul. Nejsem fízl, takže jsme teď možná out, ale že vůbec nikoho nezajímalo jak novináři zjistili, že za faganem byl hypnotizér, že nepatráli po původu drogy kterou mamina dostala. A to už vůbec nemluvím, že lékařství je dneska na takové úrovni, že by trvalo doktorům pár minut, aby zjistili jakou má fagan diagnózu. Jako žiju v Čechách, což je země kde už se člověk musí všemu jenom smát, ale tahle "krimi" ve své "směšnosti" přebije i zdejší poměry.

plakát

Chalífát (2020) (seriál) 

Tak tohle byl námrd jak bejk. Mělo to perfektně vystavěný napětí do absolutního finále. Měl jsem v průběhu seriálu snad všechny možný emoce, působilo to naprosto reálně a to jak v Syrii, tak ve Švédsku, všechny postavy skvělý, příběh na výbornou, ne tady není co vyčíst. (Pro mě - Konec 1.serie napsán do poznámek, přečíst před druhou serkou jestli bude )

plakát

Chalupáři (1975) (seriál) 

Seriál mě silně připoměl mou týdení situaci s Filipem v Horoměřicích, kde jsme na chalupě jeho babičky s dědou trávily týden svých prázdnin, zatímco babička s dědou byli v lázních. Celá chalupa tedy byla na týden jenom naše. Z tohoto faktu jsem si vyvodil, že celý týden se bude nést ve znamení nepřetržitého šoustaní. Bohužel po této stránce se vše smrsklo jen na jednu trapnou situaci. První večer jsme se s Fildou jak dvě buzny šli projít po okolí. Hned na konci ulice seděla parta buranů. / poznávací znamení burana - puberťáka v celé ČR v té době : dlouhé nemyté vlasy - metalista a motorka zn.Jawa /, když jsme procházeli kolem nich, vstala jedna příšerná bytost říkající si holka a pravila "Ahoj Filipe" pak koukla na mě a řekla " Ahoj koláčku, tebe ještě neznám" a zavěsila se na nás. Samozřejmě jsem čekal bitku s buranama, jenže když jsem si onu zavěšenou dívčí tragédii prohlídnul pořádně udělalo se mě špatně. Ono jí bylo asi 19 let a kozy měla snad až na zem a pak promluvila a bylo mě jasný, že bůh dal všechno na její kozy a na mozek už nic nezbylo. Mrknul jsem na Filipa, stčil do ní a začali jsme se utíkat. Když jsme jako správný chalupáři doběhli do chalupy, mysleli jsme si, že jsme v bezpečí. Po chvíli však začal zvonit zvonek a sotva jsem otevřel vetřela se nám kozatá stvůra do obejváku. Filip seděl na gauči ona si před něj klekla a začala ho prosit ať s ní chodí, ježiši to bylo tak trapný, že když jsem viděl jak je Filipovi trapně a před nim klečící kozatice neustává ve svých prosbách, začal jsem se smát. Kozatice se na mě obrátila a řekla "Nežárli koláčku a nech nás o samotě" V salvě smíchu jsem se zmohl jen na "OK" a začal odcházet, v tom vystartoval Filip a začal prosebně " Nééé proboha nenechávej mě tady s ní samotnýho". Jenže já už byl úplně skolenej a tak jsem začal běžet pryč, ale Filip běžel za mnou a kozatý něštěstí zase za Filipem. Po třech minutách honění po chalupě, kdy já se smál, Filip křičel " Pavle, kurva počkej na mě" a kozatá ikona hrůzy řvala "Filipe, ja tě miluji , já s tebou chci chodit, tak se zastav", situace vygradovala odchodem kozatýho strašidla před naší chalupu, kde půl hodiny řvala na celou vesnici nechutné a velmi vulgární výrazy na naše hlavy. Dneska je tato událost už jen humorná vzpomínka, kterou mě vždycky připomene tenhle zábavný seriál s vynikajícím Jiřím Sovákem a kráskama tehdejší doby Hanou Maciuchovou a Gabrielou Vránovou.

plakát

Chameleon (2010) 

Pozor ten námět vůbec není špatnej, naopak, myslím si, že je neskutečně silnej a rozumím tomu, že když někdo z tvůrců slyšel tenhle příběh, chtěl ho zfilmovat. Těch lidí ve filmu mně vlastně bylo líto, hlavního hrdiny na 100% i když názory na něj můžeš mít různý a pokud jde o rodinu, přemýšlím o tom, bohužel film úplně neodhalil, to co bych potřeboval k vyjasnění názoru na rodinu. Měl jsem dojem, že film je hrozně pitomě sestřihán, krácen, prostě scéna, střih, scéna na to jak to bylo silný, to působilo díky tomu až moc chladně/uspěchaně. Ellen Birkin zahrála hodně dobře, řekl bych že možná nejlíp ve svý kariéře nebo minimálně z těch filmů na které jsem tento týden s Ellen koukal.

plakát

Chaos (2005) 

"Halóó tady Wesley Snipes," "No ahoj brouku tady Jason Statham, něco potřebuješ ?" Ne, má bílá lásko, jen jsem tě chtěl slyšet a teď ti řeknu do telefonu něco drsnýho, protože jsme v akčním filmu, můžu? " "No jasně Weslíčku, ty můžeš všechno," "Ty jsi sladkej Jasonku, tak hele jdu na drsnou hlášku." "I chaos potřebuje řád" "Jééé tak to bylo teda drsný, teď si diváci budou lámat hlavu co si mě tím chtěl vlastně říct a tady můj novej kolega, kterýmu produkce už nedala telefon, protože jsme jen levný "béčko" to na konci celý odhalí." Tím chci jenom říct, že když v akčním filmu hrajou dva ostrý hoši, není v něm žádná akce a ranaři se ani jednou neporvou, jen si telefonují jak přihřatý veverky, jsem jak závodní auto, který režisér vytáčí do červenýho a je nebezpečný vytáčet závodní auto do červenýho, mohlo by bouchnout.