Dikaiarchos

„Tož informovanost bychom měli, teď ještě nějaké to uvědomění,“ jako by BBC parafrázovala TGM. A tak seriál jednak informuje, s tradiční vervou zkoumá rozmanitosti vesmíru vzdáleného i přizemského, popisuje je a třídí do kapitol, a jednak, a tím už lechtá uvědomění, vehementně akcentuje spojitost všeho, co je, - představuje vesmír jako jednu událost, jíž všechno, co je, je. – Taková banální záležitost, když se vysloví nebo zobrazí v dokumentu; v tichých chvílích s mozkovnou dokořán zní ale velkolepě. - „Konektivita všeho zůstane faktem navzdory lidskému vydělování, vymezování, globalizování a nepřestane se očím a myslím, čili svým, nabízet jako východisko k vidění a uvědomění.“ To Příběhy vesmíru přímo neříkají; to si tak sám pro sebe mumlá vesmír v běhu.

Když jim do jednoho bylo zřejmé, že vše je jedním, usedli filosofové, kvantoví fyzikové a teologové kolem ohně jako jeden. Střídavě koukali na hvězdné nebe a do kmitajících plamenů, v nichž se kroutily jejich kongresové cedulky popsané jmény a tituly. Po chvíli si k nim přisedla režisérka Zlonoga a na opukovou zeď, schovanou ve tmě, jim promítla svůj animovaný film. Kruh hlav filmu mlčky přikyvoval. Po projekci se všichni zadívali na své ruce a setrvali v tichu. Jen rosnatou trávou se blížily vědomé kroky dalších týchž. - Okolnosti vzniku filmu a film samotný na Zippy Frames.

Tlumočím si Poznámky z (a k) Eremocénu. Slyším režisérku říkat: Ide iba o poznámky. Môžu fungovať samostatne, ale možno sa v mysli diváka vyskladajú do jednotnej výpovede... Pokiaľ sa odomkne štýlu filmu. Wilsonov termín eremocén, vek osamelosti, osamelosti v dôsledku úbytku biodiverzity, využívam ako oporný bod pre ďalšie skúmanie. Zvlášť ma zaujíma, či osamelosť nevzniká pri prepise nášho bytia z analógu do digitálu, z botomori do G-DAO, či tým, ako prepisujeme svoj bytostný zárodok do virtuálnej iluzórnej škrupiny (akt superplodné slepice ega, pozn. ed.), neprepisujeme aj budúcu podobu planéty a nás samých. Odpoveď je očividná. Čím väčšia je naša vzdialenosť od prirodzeného vnútorného – vonkajšieho priestoru, tým hlbšia je naša osamelosť. Opúšťame sami seba. A iste, gramatika prepisu obsahuje plno kritických faktických chýb, vrátane zužovania biodiverzity.