Káronoš

Sice je Red Dwarf užitečný asi jako automat na kondomy ve Vatikáně, však označení K-U-L-T-O-V-K-A mu nikdo nesebere. Proklatě zábavné, satirické až to u srdce bolí a naprosto ojedinělé příhody nejzábavnější posádky celého vesmíru. David "miluju kari" Lister - netalentovaný decibelový maniak se svým spuchlým smradem ponožek z jeho prádelního koše, který po prvním nádechu přirovnáte spíše k ranní stolici King Konga. Egoistický kocour, kterému chybí málo k tomu, aby ho kvůli své kráse zakázali. „Maa-gooor" Kryton - Chachumbabu (Vykuk v plechovém rouše) s fiktivní analýzou různých druhů ovoce (vede banán). Počítačový transvestita Holly s IQ větším než hnusný plesnivý povidlo, který má důvtip a šarm německýho ovčáka po transplantaci hlavy či 6000 učitelů tělocviku. Nakonec neurotický narušený pomatenec, dinosauří kůže, prolhanej úskočnej a sviňskej prevít s šarmem a společenskou grácií filcky alá hologram Rimmer - karikatura muže, jež by nepřelstila ani čajový pytlík. Tato ďábelská parta se ubírá vesmírem jako chrchel plovoucí v toaletní míse života a vtáhne každého návykového diváka do svého huňatého náručí, ať jste praštěnej brejlatej prznitel dětí nebo slizkej had s morálkou kudlanky nábožný, dwarfománie je neúprosná a nevyhnutelná. Lepší sitcom by ani malicherný byrokratický hnidopich nevymyslel. Hodnocení: 10/10. „Kosmu zdar".

Asijský masterpiece a akční jatka podpírající silnou emotivní stránku filmu, která svojí procítěností lásky, přátelství a pomsty, musí pohladit u srdce každého filmového milovníka. Na dokonalosti "zabijáka" též přispívá krásná melodická hudba a nejsympatičtější nájemný vrah v dějinách filmu. Osobní přestřelky na plátně říkají Johnovi Woo pane a nikdo ho v tomto ohledu nevystřídá. Díky takovéto "lahůdce" je celosvětová kinematografie o to hřejivější. Nezapomenutelný filmový zážitek a klasika akčních filmů. Hodnocení: 10/10.

Filmový muzikál o pomíjivé slávě, přetvářce, podvodech, korupci, slávě, vypočítavosti, tiché závisti a jednoho velkého ospravedlňujícího divadla plného lží. Marshallova představa o zkorumpovaném městě CHICAGO byla úžasně vymyšlena a ještě lépe natočena. Celý příběh pojí jeden zaplněný kabaret, kam hlavní hrdinové utíkají před realitou a vyspovídávají se pomocí skvěle napsaných a procítěných písní. Každá scéna tvoří obrovský fiktivní svět, který Marshall stvořil a ta pomyslná čára, tvořící bránu mezi snem a realitou je zde nicotná, což příjemně ladí atmosféru a nechává diváka v úžasu. Když jde jedna ze "spívajících" dam na šibenici, mi vidíme dva pohledy na tentotrest smrti (první divadelný a plný radosti a smíchu, druhý smutku a pláče před onou věznicí) a tato zjednodušená a přitom velmi komplikovaná vize smrti mě přímo uchvátila svojí jedinečností. Úžasné herecké výkony, melodická hudba, skvěle laděné interiéry a kostými postav, zajímavé zpracování, poutavý příběh a v neposlední řadě zůčastněné krásné ženy, které zářili nejjasnějším světlem (nejvíce však rajcovní Catherine Zeta-Jones) mi nedovolili dát slabší hodnocení nežli 5*. Hodnocení: 9/10.

Fascinující a překrásné drama o životním poznání a hladání pravého smyslu života. Supertramp utíkající ze předepsaného života lží a lidské přetvářky, která se řídí ekonomickými zásady výdělečné kariéry a života v luxusu. Náš hlavní hrdina tento "smysluplný" názor na stereotypní styl života nezdílí a po dosažení vysokoškolského vzdělání prchá za novým životem, za životem bez zbytečných pravidel, vypočítavých lží, každodenních návyků, prchá tam, kde si osud píšete sami a skrz dobrodružství prožíváte nejrůznější jevy, které vám jako překážky usnadňují hledání pravdy vlastní existence. Každý by si občas přát být Alexem a na čas se schovat před krutou a bezcitnou realitou v opuštěném autobuse číslo 142, ikdyž autobus je jenom zkrášlující předmět, který slouží jako vstupní brána do našeho vlastního nejinternějšího snu plného odpovědí na naše neodpověditelné otázky. Myslím, že jsem se trošku nechal uníst a z komentáře se stalo fylozofické básnění o mentálním útěku z reality, namísto "útěku do divočiny", ale snímek ve mně probudil bádání po hlubším významu Supertrampovi osudové cesty a touhu po pochopení vycházejících závěrů, o které se skrz své poznatky opíral...Pro mě zatím nejlepší roadmovie a skvostný filmový zážitek, na který se (spolu se silnými monology) nezapomíná. Hodnocení: 10/10. ___________ Po druhé projekci pouze upevňuji svůj kladný úsudek na tento film, jenž obsahuje tolik krásy (jak filmové, tak přírodní), že ho nelze vnímat pouze jako kvalitní filmový zážitek, níbrž jako slastnou a kouzelnou jízdu po dobrodružném srdci, které v nitru člověka zpívá blahem a úžasem při každé minutě sledování Alexovi cesty. Možná nejlepší film, ale určitě film z nejhlubším poselstvím. V tomhle roce je to jediný soupeř Nolanova Rytíře (v kategorii njlepší film) a horký (možná i jistý) adept do mé TOP 10.

Tarantinova ultranásilná prvotinka se vší okolní krásou. Pevně propracované dialogy bez sebemenší chyby, skvěle napsané a stylizované postavy, zábavný a napínavý příběh, chytrá zápletka, geniální výběr hlavních herců, tvrdá ironie osudu a překvapivý závěr = „co si ku*va více přát!" Quentin zaválí už v první scéně, kdy nám dokonale analizuje píseň "Like A Virgin" a v zápětí odstartuje Mr. Pink procítěnou debatu o samozřejmosti spropitného, což snímek napumpuje obrovskou dávkou černého humoru a tempem, které se zastavý až po závěrečných titulkách. Reservoir Dogs je prototyp dokonalého krimi thrilleru a parádní rozjest tvorby geniálního režiséra. Hodnocení: 9.5/10.

Žánrový masterpiece a herecký koncert Hopkinse, který se jako inteligentní psychiatr Hannibal "kanibal" Lecter, zapisuje (nejen pro mě) do dějin nejlepších filmových záporáků a to hned na nejvyšší možnou příčku. Za svůj krátký výstup, si dokázal vytvořit tak obrovské charisma s osobní kouzlo, že mi husina proběla tělem pokaždé, když jsem spatřil jeho lstivý pohled a obdivuhodný styl konverzace. Kromě Anthonyho však neméně zářila Jodie Foster, jenž naprosto naplnila Hannibalovu nevyspitatelnost, vzájemě se z doktorem skvěle dopňovala a tvořila Jang pro jeho Jing. Ted Levine nezůstal (ikdyž to tak nějdy vypadalo) ve stínu hlavních postav a v písni: Goodbye Horses se svým legendárním "Buffalo Bill dance" mě naprosto očaroval šíleností jeho role. Jonathan Demme velice precizně a maximálně natočil a za skvělou atmosféru může pouze poděkovat skvěle zvolené hudbě Howarda Shorea. Jeden z nejlepších thrillerů a vůbec filmů podle knihy. Zásadový snímek pro filmový průmysl a klasika, která neumírá. Hodnocení: 9/10.

Mezi bláznem a géniem je jen malý rozdíl. Aronofsky vytvořil ve svém debutu naprosto šíleně stresující, deprimující a nervy drásající až klaustofóbickou atmosféru (podobně jako ve svém pozdějším počinu Requiem for a Dream) a samozřejmě kameraman Matthew Libatique a skladatel hudby Clint Mansell (též pozdější spolupráce), zde nesměli chybět. Darren je na tento typ thrillerů (odvážím se říci) přímo nejlepší a jeho kombinace efektivních střihů, rychlé a "neposedné" kamery a mrazivých zvukových (popřípadě obrazových) efektů, dokáže diváka v nepodvědomí traumatizovat a "dusit" minimálně do posledního záběru (osobní poznámka: mě trvá dočista se vzpamatovat z jeho snímků i několik dní). Pi se zabývá závislostí, ale tentokrát z odlišného hlediska (nežli drogy). Matematik Max je doslova šílený vědec, snažící se najít určitý vzorec k "vyluštění" čísel na obchodní burze a pochopit zdánlivě nepochopitelný význam čísla Π. Posedlý intelektuál však najde a odhalý mnohem větší záhadu a zaplete se s nejednou (hmotnou i nehmotnou) překážkou... Matematika nění mů oblíbený předmět (opak je pravdou), ale snímek mi nedělal moc velké problémi s pochopením a doslova jsem si ho oblíbil. Možná proto, že to přeci jenom není o vědě jako o té závislosti a bláznovsti (posedlosti). Až do napínavého konce nebylo nudné sekundy, film si mě dostal ve všech směrech. Konečné rozuzlení bylo geniální a převedení na diváky, aby si pro Alexovi "čísla" udělali vlastní obrázek a sami uvážili, jak se nad děsivým zjištěním zamyslet, ještě geniálnější. Darren Aronofsky se pro mě začíná stávat jistou zárukou skvělého filmu. Hodnocení: 10/10.

Sci-Fi "pohádka" o dobru a zlu vrcholí a nejen síla ji efektivně doprovází. Příběh si udržuje potřebné tempo a silný filmový potenciál, aniž by poskvrnilo příjemnou béčkovou atmosféru z předešlých dílu. Epizoda VI přidala na velkoleposti a působila celkově temněji (ikdyž Impérium vrací úder už temnotou taky výrazně "oplývalo"). C-3PO a jeho věrný přítel R2-D2 opět sršeli vtipem ( R2-D2 sice nečekaně jenom pípal, ale i to mi ke štěstí stačilo=) Luke už při prvním výstupu oplýval silou a jeho změna na vyspělého bojovníka (jediho) snímku doslova "slušela". Konečné setkání s otcem a císařem prostě mělo hloubku a definitivně prosadilo Star Wars mezi zaslouženou elitu Sci-Fi filmů. Je povinností tuto klasiku shlédnout a spatřit tu krásu, co George "toyboy" Lucas vymyslel a hlavně prosadil na filmová plátna. Star Wars: Episode VI - Return of the Jedi je ukončení jedné z nejlepších filmových ság, podle mých nejinternějších představ. Hodnocení: 9/10.

Hodně silný filmový zážitek a naprosto bezchybná režie, famózní herecké výkony (Hilary, Clint, Morgan), naplňující atmosféra, úžasný příběh a stoprocentní práce s kamerou. Clint podával toto boxerské drama (které ani tak není o boxu, jako o snaze prosadit se, zaujmout, spnit si sen a alespoň na nějakou chvíli zapomenout kdo jste a postavit životu tvář do rány) velmi precizně a "za studena", což pomalý depresivní chod snímku (hlavně poslední 1/3nu) dost ovlivnilo a emotivně velmi přidalo na citech, dokonce bych řekl, že v závěru Clint trochu citově vydíral (to já defakto jako fanoušek jihokorejských melodramat přímo vyhledávám a zbožňuji). Závěrečný epilog mi dodal na odhodlání udělit filmu plný počet bodů a označit ho jako (možná) nejlepší filmový počin roku. Hodnocení: 10/10.

Filmová klasika pokračuje a to s ještě větší noblesou. Star Wars: Episode V - The Empire Strikes Back je mnohem dospělejší, propracovanější, temnější, extravagantnější a v dějové línii více rozvinuta než přímočaře vedená "jednička". Již zmíněné linie jsou zde dvě (hlavní). První sleduje vnitřní boj mladého Skywallkera, kterého zde čeká mnoho důležitých rozhodnutí a ještě více nevyřešených otázek, včetně jeho předvýdaného osudu - sestupu k temné straně. Sekundární příběhová linie se vrací na Hanovu loď, kde přebývá i krásná princezna, známá plechová dvojíce a "plyšový koberec". Obě linie se úžasně doplňují a střídají, což náramně prospívá samotnému příběhu a dodává na barvitosti děje. Pokles vtipu vyrovnává geniální Yoda, víceméně nejatraktivnější postava hvězdného pokračování. Vyvrcholení celého dílu pak je určitě skvělý souboj mezi otcem a synem, doplňován již o dost zajímavější a efektivnější choreografií (než souboje v prvním díle). Přesto vše zústává (pro mě) pořád lepším dílem nejstarší díl série, který je právě díky zřetelným chybám a té "nedokonalosti" pohádkovější, roztomilejší a vtipnější Bčko. Hodnocení: 9/10.