Wienerberger

"Pořad", který pravděpodobně vzniknul, jen aby se pan Vávra mohl se svými poddanými podělit i o svůj dokonalý přednes a vizuál, což mu facebookové statusy neumožňují. Jinak jde v podstatě o takový dlouhý příspěvek, jak ho známe z facebooku, ale rozšířený o zadrhávání, přemíru "eee", whiskey, pohrdavý hraný smích a Vávrovu secesní vilu. Obsah sdělení však zůstává stejný. Autor je v 80% obětí šikany (v tom smyslu, že mu někdo smazal příspěvek, nebo že Trump nevyhrál volby, apod.), ovšem agresora vždy slovně epicky zničí. Ve zbylých 20% je sám autor agresorem, kdy má potřebu svému věrnému publiku sdělit svou pravdu, která se týká v podstatě čehokoliv, protože Dan Vávra je expert na všechno. Tato pravda, která je jediná správná, ale nikdy není pouhým konstatováním, bývá totiž agresivním vnucením, které ve vás má vyvolat pocit, že jste naprostý d*bil, pokud si myslíte cokoliv jiného. Díky tomu, že si DV nevidí do pusy, pak vznikají absurdní situace, kdy zavalitý pán v křesle oponuje vysokoškolské profesorce historie tím, že přečetl neuveřitelných 6 knih o české historii, takže mají v podstatě srovnatelné vědomosti. Dunningův–Krugerův efekt je v přemýšlení DV velmi dobře pozorovatelný, nejenom v případě historie a fungování sociálních sítí, ale i v oboru jakým je například moderní architektura, u které má DV patent na pravdu, neboť - pozor - studoval dějiny umění! Je škoda, že Vávra (ten méně známý Vávra), nezůstal u vývoje počítačových her, a že mu herní komunita vystřelila ego do vesmíru. Má teď potřebu se demagogicky vyjadřovat naprosto ke všemu a působí to směšně a buransky. Dal bych půl hvězdy za Danovu schopnost pozorovat dvě kamery najednou.