gombarix

Excelentní rozcvička na Tajemný hrad v Karpatech, který mi přijde ještě lepší. Ale tady zase máme líbezně oplácnutou konvalinku Naďu a brýlatou Olinku... hmm

DJC-14. Jestli bych měl vybrat nejslabší cimrmanovskou hru, je to Afrika. Působí unaveně, humor je opakovaný, řídký a nadmíru primitivní, a příliš se nedaří udělat z toho z nouze ctnost (na rozdíl od Švestky). Neustálé omílání zde přítomného J. V. Sládka-kch se brzy zají, smích na účet bratra otce Cyrila Metoděje je laciný, a přitom je to paradoxně snad nejsympatičtější figura. Kmen Huronů by dal možná plné hodnocení, já udělím výjimečné 3*. Mimochodem ten fór s převodem jedovatosti muchomůrky zelené na myši, to vážně obšlehli od Šimka se Sobotou? (Zajíc v pytli 4) ... ... ... ... i když, copak obšlehli, ale jmelí!

Tohle vyměknutí Poirotovi neslušelo.

Absurdně vykonstruované a překombinované, a televizní studiovost té rádoby impozantní lokaci taky moc neslušela. A to úvodní "selhání" by sedělo tak do Policejní akademie, Poirot si něco takového snad nezasloužil. Ale napínavé to bylo zatraceně, to ano, a odehrané (Suchetem) taky dobře. Škoda že autoři úplně rezignovali na uvěřitelnost, což u detektivky shledávám vadou dosti podstatnou. A jak už tu zmíněno, Poirotova femme wannabe měla charisma mokrého hadru a její závěrečná snaha uhrát něco na jeho city (která chtěla snad být emoční katarzí) byla z kategorie WTF.

Závěrečné "Bon." to vytáhlo na plnou palbu. Jen se nepřestávám divit těm pachatelům, že se dají do díla, když sami ví, že přijel Poirot? Blázni, ne? :Þ

Princ Farúk se povedl. Tohle zpodobnění možná ani nebylo daleko od skutečnosti.

Myšlenka úžasná, padouch luxusní, leč celé to nějak skřípe. 70 %, ale čekal jsem lepší jízdu, takže krouh dolů.

Je moc hezké, že se tady ještě naposled setkala stará poirotovská parta, ale tím míň si tahle parádně a velkolepě rozjetá epizoda zasloužila tak trapné, a nezdráhám se říct dementní rozuzlení.

Poirotovský standard, ale nesmyslného chování některých postav je tady tentokrát neúnosně moc. Určitě bych se po útěku z Anglie před oprátkou a po zbohatnutí v Jižní Americe vrátil "v klidu dožít" do Francie (a ještě k La Manchi pomalu na dohled), a určitě bych probíral tajné plány v zahradě zrovna u zdi na straně sousedů, kteří se to rozhodně nesmí dozvědět... no a romance chudáka Hastingse byla spíš trapná než nějak zábavná. 65 %

90 %. Tímhle (temným, tíživým a téměř bezhumorným) filmem mě Suchet definitivně přesvědčil, že ON je Poirot. - A měl jsem docela jinou představu, kde na trati se tento případ odehrává, to mě překvapilo asi nejvíc. :))