Recenze (491)
La La Land (2016)
Tohle nesmírně zahřálo, ale taky píchlo u srdce...a těch posledních 15 minut??! Miluju je oba už od Crazy, stupid love a tady jsem se v tom jen utvrdila.
Pestrý život jedné kočky (1990) (seriál)
Jak televizní Večerníček, tak i audiokazeta, to je nezapomenutelný Nárožný a kočka Koule!
INXS - Live Baby Live (1991) (koncert)
Ach bože...moje dospívání! INXS, Depeche Mode, U2, The Cure, Nirvana... Tohle byla vyloženě povinnost a čirá radost celé 1,5 hodiny! Hutchence s úžasně silným a řízným hlasem, energie stříkala ze všech, od bubeníka odlítávaly paličky, černobílá červená, JESUS!
Agatha Christie's Poirot - Pět malých prasátek (2003) (epizoda)
Asi jeden z mých nejoblíbenějších dílů, léty a počtem shlédnutí mne vtahuje víc a víc. Herci, atmosféra, hudba, způsob snímání a mírně roztřesená kamera v okamžicích vzpomínek...
Dva mrazíci (1954)
Trnka s hlasy Wericha a Buriana? A navíc ta kombinace dvou druhů animace = opravdu dokonalé spojení. Mrazu zdar!
Gruffalo (2009) (TV film)
Aktuálně nejoblíbenější kniha mojí dcery a zfilmování se hodně povedlo.
Psí pohádka (1959)
Tohle je prostě dětství. Cokoliv namluvil pro děti Karel Höger, je jako pohlazení... A díky této pohádce si vždycky vzpomenu, když nám na zahradě přibude další díra velikosti kráteru, že to zas měla ta naše chlupatá nádhera jen divoké sny o ztraceném království :)
Evropský architekt Bohuslav Fuchs (2015)
Brno = Fuchs. Měli jsme fakt štěstí, teď to jen nepokazit. (Jo a protože Kódl, tak ještě * navrch :))
Rodina Sopránů (1999) (seriál)
Mafiánská sága par excellence. Je rodina a rodina - která z nich je přednější, které můžu věřit a svěřit se se vším? Která z nich je více dysfunkční a ve které se víc lže? Každý díl přináší nějaký zvrat, posun, každá série má určité vyvrcholení a i již známé postavy dokážou znovu překvapit. Potěšilo mě i to, že se po Romanci a cigárách zase sešli Gandolfini s Buscemim. Plný počet i za to, že teď tu úvodní písničku ze znělky nemůžu dostat z hlavy! :)
Tanečník (2016)
L'enfant terrible současného baletu, talent od Boha, oddaný dříč, novodobý Nurejev nebo Baryšnikov (podle toho, kdo z těch dvou je váš oblíbenec). Taková reputace stojí za Sergejem, ono stát se v 19ti letech sólistou Královského baletu totiž mluví za vše. Ovšem také to ze dne na den z něj odejít a zkusit štěstí v televizní reality show - konkurzu do Bolšoj v Moskvě a stát se sólistou i tam. Take me to church mělo být původně jeho rozloučení s tancem, baletem jako takovým, proto to natáčení tak niterně prožíval. Ale definitivní vale dát nedokázal. Díky bohu. Dnes, 1.5.2017, zatančí Praze, obě vystoupení byly vyprodány během 4minut. Proto si pusťte aspoň "jeho" klip k Hozierově hitu nebo rovnou tenhle skvělý dokument.