MovieGuy

Po tomhle neskutečném skvostu mi málem vyletěl písečný červ z prdele a doslova jsem se v tom sále z tý vizuality málem posral. Duna není jenom film, je to zážitek který vidíte v kině jednou za pár let a nevidět to v kině je na vykastrovaní a proplesknutí přes držku zleva a zprava. Duna je film, kvůli kterému odmítnete sex, film kvůli kterému zvednete svou línou prdel z postele, film kvůli kterému přestanete myslet na žrádlo a na kozy, film kvůli kterému změníte svůj pohled na filmy a uvědomíte si že chození do kina na nové Marvelovky je vrchol lobotomie a absolutní disrespect ke kinematografii. Nad Dunou II přemýšlím doteď a budu přemýšlet ještě dlouho. Denis Villeneuve je dokonalej tvůrce, kterému by mělo líbat nohy 90% hollywoodských lgbt-negro zmrdů, kteří si říkájí "režisér" a naučit se jak se to má dělat. U Denise se můj respekt opět potvrdil a jeho tvorba je v tomhle výjimečná, například že veškeré obecenstvo vtáhne do filmu tak, že chcete v tom příběhu zůstat a nevrátit se zpátky. Duna nás opět penetruje atmosférou která se rozlehá až do Ostravy, hudbou Hanse Zimmera díky které pocítíte mozkový orgasmus v hlavě a geniální vypráva filmu. Nemůžu říct že zde někdo z herců a postav někdo dominoval, protože film dominuje jako celek a žádná postava ani sekce zde není odsraná. Samozřejmě zaujme Timotheé Chalamet, který v sobě probudil hereckého démona a vedle něj Austin Butler, který je tady psychopat jak se patří. Geniální, geniální a ani mi tolik nevadí že si počkám na třetí část nějaký ten pátek, protože mi bude minimálně dva roky trvat tuhle masterpiece vstřebat. PS. Závěrečná bitva je jedna z nejlepších scén co jsem v kině viděl.

Magická orgie Willyho Wonky a jeho sbírka čokošky, ve které je více černé barvy než v historickém seriálu od Netflixu. Wonka jako remake nezklamal, naopak povzbudil a to ne jen přežrané pasata co už dožrali adventní kalendář třetího prosince a šli si koupit další čtyři. Film má neuvěřitelnou výpravu a pohádkovou atmosféru, která si už zaslouží minimálně tři hvězdy a perfektní písničky a muzikalové scény. Timothée Chalamet si svou roli užívá, i navzdory že se údajně při natáčení tolikrát přežral že by měl jít do motola na vypumpovaní. Pohyby, zpěv všechno geniální. Potěšil i Hugh Grant, který si kradl scény pro sebe a jeho role byla zábavná. Wonku můžu doporučit, ne jen dětem, nebo honičum, ale i všem kdo se chtějí pobavit u televize. Film má tempo a narozdil od Karlíka je zde víc akce a méně hluchých scén. Paráda!

Příjemná a zároveň hrozná prdel na klidný večer. Ricky Stanicky se překonal a dokázal něco co komedie v tyto době nedokážou, být vtipné. U Rickyho jsem se nasmál až až, perfektní John Cena si zde svou roli užíval a za mě zatím jeho nejlépe zahraná role, především scény na letišti, nebo na obřadu mě doslova penetrovali smíchy. Potěšil i Zac Efron (pozor holky, nejsou tu žádné scény bez trika, takže klidek) a ostatní herci. Samozřejmě je rok 2024 a planeta lgbt  se tu opět vyskytuje, ale to už jsem si nějak zvykl že to nebude lepší. Za mě užitý a někdy se podívám znovu i s kámošema.

Mrzí mě že jsem si tuhle pecku nechal ujít. Banger v Česku doslova dávkuje lidi něčím co tady moc nebývá, protože češi máj potřebu točit dvacet filmů ročně, kde z osmnácti z nich hraje Jirka Langmajer, nebo herci kteří se jebou v sračkach typu Jak dostat svého muže ven z trenek, nebo fucking cool girl kde vysloveně tvůrci znasílňují Českou Republiku. Banger si tyhle hovna vytřel z prdele, spláchnul do hajzlu a vytvořil jízdu, která se nebojí udělat film o temných stránkách Prahy, kde se fetuje jak sněhulák, lidi co máj deprese a mezi těmihle sračkami sledujem geniální příběh Adama Mišika s Marsellem Bendigem, kteří se snaží udělat si jméno ve světě rapu. Oboum těmto hercům smekám klobouček, všechen ten strach, deprese jim byla vidět přímo na očích a co se týče Bendiga, tak jestli nefetoval v zákulisí minimálně deset čár za minutu tak si zaslouží respekt od každého fanouška filmu (když nepočítám samozřejmě Langmajerovce a babičky co prožívaj orgasmus u filmu Zdeňka Trošky). Potěšil mě i Sergei Barracuda, kterého poslouchám už nějakou dobu a líbí se že mu režisér dopřál prostor na prezentaci své osobnosti. Doporučuji Banger každému, nejen fanouškům hudby, protože na konci filmu se zamyslíte nad světem, drogama a příběh hlavní postavy může povzbudit lidi kteří také touží něčeho dosáhnout.

Přepal hned na začátek roku, to se mi líbí jen tak dál. Adam Driver je magor utržený ze řetězu a jestli ten člověk není alespoň z polovičky Ital tak jsem asi paranoidni, nebo tomu se kurva říká herectví. Každou scénku si tu krade pro sebe, ačkoliv mu někdy na pedál pošlape Penélope Cruz, která po dlouhé době překvapila. Film zaujal perfektní italskou atmoškou šedesatých let a jako v hodně filmech mi i Ferrari nabídlo ten příběh prožít. Tempo začíná pomalejc a kvalitne popisuje Enzův život a jakoby jestli je to všechno pravda, tak Enzo docela respekt. V druhé půlce už to perlí závod za závodem a finalní pulhodinka je opravdu kvalitní řemeslo, kde jsem prožil napětí, husinu, úžas a šok. Na to že jsem jako fanoušek aut a závodů amatér, tak nad filmem přemýšlím doteď a rozhodně mě to do tohohle světa víc zasvětilo. Doporučuji šlapnout na pedál a zajet si na Ferrari dokud se hraje.

Vůbec jsem nepočítal s tím že uvidím Saw X v kině, ale nelituji ani trošku. Jedná se o skvělý zážitek, pokud teda zrovna nemáte zaživací problémy, nebo jste si neobjednali kyblík popcornu vy prasata, to vás pak při pár scénách trošku zabolí bříško, zamotá se hlavička a můžete jít po filmu pak pomoct úklidu. No na to že to je desátý díl, tak mi to přijde skvěle propracované a i když to není taková kultovka jako první Saw Jamese Wana, tak jsem byl překvapen, že zde příběh byl opravdu zajímavej a promyšlené zápletky zde byli výborné, hlavně finální plotwisty. Filmu také pomáhá, že je rok 2023 a Jigsawovi hry jsou perfektně natočené a mají správný šmrnc. Bavilo mě to od začátku do konce a jestli má Tobin Bell v plánu hrát Jigsawa do ty doby, dokud mu opravdu nejebne a nezačne tyhle věci dělat v reálu, tak bych se na nějaký finále těšil.