coulismoulis

Rozvod, krasny zakon republiky...no holt bude muset Amerika jeste chvili na zasilku revolucniho vina i na Belmonda pockat, takova nabidka od Bonaparta se neodmita.

Proti Fanfanovi je D'Artagnan uplny bridil, vecna skoda, ze mu ten Ludvik XV. po svatbe rovnou nepredal zezlo, kde mohla Francie byt ;) Kazdopadne bajecny film, ktery si z francouzske kinematograficke tradice bere jen to nejlepsi, vcetne charmu GP a ironickeho komentare. Dokonalost pak zaruci nas (stary) dabing.

Klasicky faustovsky namet zasazeny do pohadkoveho ramce, okoreneny clairovskou poetikou a protivalecnym etosem. Ale je jasne, ze i samotny GP by se upsal dablu, aby mohl vypadat jako GP (vubec se mu nedivim;)

Hluk a utek do snu jako pruvodni jevy moderniho cloveka. Je to spis takova hricka nez film, mohla by asi byt i kratsi, ale tempo je vcelku svizne a pribeh plyne bez zasadnejsiho preruseni (hluk nepocitam, to je hybatel deje/doby). Esteticky zazitek je veliky, jak Gerardovi tak Lollobrigide to slusi neskutecne, se divim, ze se nezacaly pri nataceni tavit kamery ;)) Ac imho film patri k tomu lepsimu z tehdejsi francouzske tvorby a z filmografie GP, z nejakeho zahadneho duvodu ho prakticky nikde nepousteji. Tak jeste stesti, ze konecne Gaumont vydal po letech aspon to DVD.

Zamer byl jiste zajimavy, ale cele je to pojate tak divne slizce a zaroven nudne, a to neni za me dobra kombinace.

Velmi povedeny pribeh i jeho provedeni, uveritelne postavy, nadprumerne herecke vykony a unikatni atmosfera Kalkaty zarucuji hodne zabavnou a prekvapujici podivanou.

Je ironicke, ze indicka spolecnost, vlada i filmovy prumysl tak casto mele o tom, ze maji ve vsem vlastni (lepsi) cestu, aby pak radostne objevovali radne proslapanou cesticku vsech blbosti, ktere se jinde uz podarilo aspon castecne prekonat. Tohle veledilo je zarna ukazka, ale kdyby aspon byla jedina, ze...

Hindustanska mladez (haha) se proste nechce nudit doma na vesnici, nakladat mango a stipat listky v lokalkach, kdyz hned za hranici okresu ceka o dost zabavnejsi a perspektivnejsi budoucnost v con artu. A jelikoz je tohle poselstvi predano i vcelku zabavne, se skvelym soundtrackem a bonus Bachchan trojkou navic, kdo by pak na ten vlak nenaskocil.

Vypadá to dobře, probíhá to dobře, ale pak se do toho zase začne pomalu vkrádat absolutní devótnost k vlasti, opuštěné špionky zůstanou opuštěnými (, i když nemusí a asi ani nechtějí), práce pro Bharat je sice zdrcující, ale má prostě přednost. P.S. dušman je tentokrát nejen bohatý prohnilý Mirza, ale taky celá Amerika, lol. To jsme pokročili 😊

Stará parta je zpátky a přináší nám tolik žádanou tečku za první sérií. Přestože se ve dvojce vyskytuje mnoho nových postav a zápletek, jde v podstatě jen o doslov toho, co už bylo naznačeno předtím – Stede Anče se musí dostat Kubovi Edovi, na ostatním nesejde. A jako by to sami autoři věděli, ani se těm novým postavám nebo zápletkám nesnaží dát prostor. Staří známí jsou odsunuti do pozadí, noví známí zůstávají pro diváctvo cizinci. Tohle je asi největší slabina druhé série. Má spoustu silných momentů, ať už dramatických nebo komických, chybí ale celková esence, která by všechen ten uspěchaný zbytek dala dohromady.  Pořád si seriálu moc cením, je úžasné vidět tolik normálních LGBT+ postav pohromadě, jak už to ale většinou bývá – ani v tomto případě by dvojka samostatně bez jedničky tolik nezazářila.