spacylemon

Těžko říct, opravdu zajímavých kapel se tady objevilo minimum. Co se týká Slováků a všech těch jejich karpatských dupáků, tak tam to byla občas opravdu tragédie (co to třeba měly znamenat ty Answer, to vážně nechápu) :P ... Debaty moderátorů s muzikanty, kritiků s moderátory a muzikantů s kritiky často za hranicí trapnosti. Ale opravdu stál za to ožralý Tom Komárek, zapřísáhlý "antikomerčák" Rytmus (hehe), Krajčo, vesele přiznávající, že na ježdění po klubech pro 30 lidí on sere nebo ego Abdula52 vs Bow Wave resp. Deph..... A jediné opravdové překvapení (takže taky asi jediný skutečný přínos tohohle pořadu)? Dorota Nvotová.

Závislost na první pohled! První řadu jsem ve skutečnosti opravdu shlédl pravidelně po pěti dílech (což samo o sobě už zaručuje i pět hvězd). U druhé šílenství trochu opadlo a ke konci třetí (když se tam začnou pářit ve stylu Přátel: Joey + Rachel) už jsem byl občas i otrávený. Takže na čtvrtou se stejnou mírou těším a stejnou mírou se bojím, jestli to snad - nedej Bože - ještě více nezkurvili...... anyway, Friends! Přátelé, srovnání s Přáteli je mimo už kvůli tomu, že humor Přátel je nereálně přehnaný, založený na blbosti všech postav (viz scéna s bednou, kdy Monica vypočítává, jak jsou všichni mimo a strašní pitomci). How I Met Your Mother je o třídu skutečnější, o třídu více se dá s postavami ztotožnit. Samozřejmě, je to furt sitcom, opravdu reálné to nemůže být nikdy, ale je to zkrátka jiná liga.... Snad ještě k Barneymu.. Zbožštění Barneyho Stinsona nechápu. Resp. chápu, ale nesouhlasím. Tvrdit, že je jediným nositelem humoru v HIMYM, je imho stejná hovadina jako tvrdit toto o Kennym v South Parku. Samozřejmě, že není. A když si vezmu namátkou své nejoblíbenější scény (napadá mě třeba ta s požíváním sandwiche), tak v nich často Barney vůbec nefiguruje... a nebo ty s Ranjitem... i když tady už nejde ani moc o humor, spíš o euforicko-dojemnou rovinu seriálu, která se nezanedbatelnou měrou podílí na úspěšnosti HIMYM (btw. která je zrovna u Přátel minimální). Takže osobně stavím na vrchol Marshalla, Lilly spolu s Barneym bez rozdílu, Ted jako vypravěč je na solidní druhé úrovni, jediný ke komu jsem dlouho nemohl najít vztah, byla Robin, ale i to se změnilo s nástupem Robin Sparkles ;))

aby bylo jasno, existuje můj život před a po Plešaté zpěvačce... myslím tím ukázku z Plešaté zpěvačky, kterou jsem četl na základce v čítance a která totálně překopala moje chápání humoru (nojo, chudáci rodiče, museli pak několik týdnů trpět otázky, jak jako můžou sedět na židli, když nemá okna?)... kdo by to byl řek, ale na papíru mi to tehdy vážně přišlo mnohem vtipnější...

...někdy před patnácti lety mi to přišlo opravdu super, jestli by to tak bylo i dneska, to vážně netuším...

...krásně tísnivá atmosféra... Bohužel jsem na otázku toho vošousta, jestli se rodinka dožije rána, odpověděl správně. Tím jsem přišel asi o největší klad filmu, totiž o překvapení, že vlastně žádný skutečně překvapivý dějový zvrat nenastane. Jak by taky mohl nastat, když se při každé šanci na záchranu, postavy chovaly jako úplní dementi bez nejmenšího pudu sebezáchovy - bylo to snad proto, aby se divák cítil ještě více frustrovaně? Jestli jo, tak to se teda fakt povedlo. Totální bezvýchodnost.

Nostalgie, to je svině! Asi jako jednoho z mála mě tahle pohádka v dětství úplně minula, ale už od té doby jsem často slýchával, jaká je to velká švanda a geniální pohádka a blablabla, takže když jsem později párkrát viděl její část, moc jsem nechápal. Teď už ji mám konečně za sebou celou a nechápu ještě víc... Co tady jako kdo vidí výjimečného? Laciná výprava, všechno je to takové malé a ušmudlané, jako ta jejich armáda. Úplně mimózní vývoj vztahu Petra s oběmi princeznami - neviditelný, nesmyslný. Jedině snad některé hlášky stojí za to a asi právem zlidověly. Ale jinak? Nárožný padá na nos, Vydra padá na zadek, Nárožný sedá na koně obráceně, Heřmánek se hrozivě směje - to jako myslíte vážně, že tohle má být ta "nejlepší česká pohádka", "kultovní film" a jeden z 200 nejlepších filmů všech dob? :-O

Mnohem smířlivější než třeba Underground, tady už bratr bratra přímo nevraždí (resp. vraždí, ale my to nevidíme). Těžko říct, jestli by se takový naturalismus do téhle romantiky vůbec hodil... Takže Romeo & Julie po srbsko / bosensku? Copak jsme něco podobného už tolikrát neviděli? Viděli. Ale stejně to funguje... Je to prostě čudo.

Takhle bolestnou a děsivou (protože realistickou!) vraždu jsem snad doteď v žádném filmu neviděl... to vědomí obou dívek, že když už jednou udeřily, tak nemůžou přestat....... Obrazově i obsazením je to taky v podstatě dokonalý film (mladá Kate - no cement). Jediné, co mi tady silně hapruje, je příběh. To, jakým způsobem dospěly k tomu, co udělaly, jim prostě nevěřím. A vůbec, motivace všech postav mi přišla úplně na hlavu.

Jasně, však mi se tady taky líbilo to, co všem ostatním.. jenže s každým dalším litrem rozcákaného kečupu a s každou další uřezanou končetinou to bylo čím dál více únavné. (sorry, Petere, já ti tu pětku asi nedám nikdy;))

Kdo by to byl řekl....? Měl jsem docela velké obavy, že půjde o nesnesitelný uřvaný melodram.. Navíc je třeba počítat se všemi přežitými filmovými prostředky patřícími k době vzniku. Ale už jsem třeba nepočítal s úlevným smíchem při některých glosách slečny Sullivanové nebo Helenina bratra. A ano, křičí se tam opravdu hodně a bez debat je to jeden z nejdojemnějších filmů, jaký jsem kdy viděl, především je to ale film o síle lidského ducha a o odhodlanosti zlomit nepřízeň osudu - velká slova; pro velký film.